V říjnu loňského roku jsme čtenáře webu Děti a média seznámili s výsledky studie mediální gramotnosti osob mladších 15 let, která vznikala v létě 2021.
Nyní zájemcům předkládáme k obeznámení výsledky studie mediální gramotnosti osob starších 15 let, která byla dokončena na sklonku roku 2021, tudíž nabízí zcela aktuální zjištění o stavu mediální gramotnosti v české společnosti.
Studii zpracovala Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Připomeňme, že obě studie jsou už třetí v pořadí. Předcházející nechala Rada zpracovat v letech 2011 a 2016 v souvislosti s novelizací zákona o vysílání v důsledku transpozice evropské směrnice o Audiovizuálních mediálních službách v roce 2010, která Radě uložila úplně nové povinnosti v oblasti mediální gramotnosti.
Aktuální výzkum zaměřený na osoby starší 15 let probíhal sběrem dat metodou CAWI a CAPI. Reprezentativní struktury vzorku 1240 osob bylo dosaženo prostřednictvím kvótního výběru dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a kraje. Studie zkoumala čtyři klíčové dovednosti a schopnosti mediální a digitální gramotnosti: přístup k mediálním technologiím a jejich způsoby užívání v každodenním životě; analýzu a evaluaci mediálních sdělení (tzv. kritické myšlení a čtení); vlastní mediální produkci a reflexi fungování médií a vnímání role médií ve společnosti.
První sledovanou tematickou oblastí byla analýza používání médií v každodenním životě, včetně reflexe potřebných uživatelských dovedností, které mimo jiné umožňují získat přístup k mediálním obsahům. V neposlední řadě je to též otázka (ne)rovnosti přístupu k různým typům informací. Pro účely výzkumného šetření byla tato oblast specifikována na následující deskriptory:
1. užívaní médií (při jakých aktivitách, užívají, jaká média, v jaký okamžik);
2. uživatelské schopnosti/dovednosti (přístup, ladění, nahrávání, sdílení);
3. využívání zdrojů informací.
Z dotazovaných médií je nejvyužívanější televize včetně archivu TV vysílání na internetu. Takřka na denní bázi ji sleduje 58 % dotázaných a jen 7 % televizi nesleduje nikdy. Její sledovanost roste s věkem. Zatímco respondentů a respondentek nad 59 let, kteří sledují televizi denně nebo téměř denně, jsou tři čtvrtiny, dotázaných pod 30 let sledujících televizi na denní bázi je okolo 30 %. Další tradiční médium – rádio – je mezi nejmladší věkovou kategorií užíváno ještě méně. Denně či téměř denně jej poslouchá pouze 19 % populace ve věku 15–29 let. V kategorii 30–44 let je to přesně jedna třetina a v kategoriích nad 44 let je to shodně okolo 45 %.
Internetové sociální sítě jsou hojně využívaným médiem, které prakticky každodenně využívá 59 % dotázaných. Nejvyužívanější jsou mezi nejmladší věkovou kategorií 15–29 let, kde je nepoužívá jen 1 % a naopak 95 % je používá alespoň jednou týdně. I v kategorii 30–44 let používá sociální sítě alespoň jednou týdně vysoký podíl (89 %) respondentů a respondentek, v kategorii 45–59 let to je 78 % a v kategorii nad 59 let již necelá polovina (46 %). V nejstarší věkové kategorii je naopak největší podíl neuživatelů sociálních sítí, a sice 40 %.
Téměř všichni dotázaní kombinují více mediálních zdrojů informací či zábavy. Respondenti a respondentky, kteří užívají velké množství médií, dosahují lepších výsledků napříč všemi oblastmi mediální gramotnosti.
Co se týče povědomí o technických aspektech médií, za zmínku stojí, že 51 % respondentů a respondentek odpovědělo správně na otázku „K čemu slouží funkce červeného tlačítka u TV (hbbTV)?“.
70 % respondentů a respondentek uvedlo, že si o události, o které se dozvěděli na internetu, v televizi, v rádiu či v novinách, vyhledává další informace. Dalších 20 % dodatečné informace vyhledat údajně zvládá, ale nedělá to.
V rámci zkoumaného vzorku respondentů a respondentek dosahuje skóre mediální gramotnosti v oblasti Přístup k mediálním technologiím a jejich užívání v každodenním životě úrovně 69,8, což je nejvyšší skóre ze všech čtyř sledovaných oblastí. Na významně vyšší průměrné skóre v této oblasti dosáhli dotázaní ve věku 15–29 let (81,3) i ve věku 30–44 let (79,4), muži (75,1), lidé s maturitou (74,2) nebo vysokoškolsky vzdělaní (74,9) a ti, kteří denně využívají internet (74,9).
Tematická oblast Analýza a evaluace mediálních sdělení se váže především k aspektům spojeným s recepcí sdělení, tj. kdo je autorem mediálních obsahů, co je účelem zprávy či jak byla zpráva vytvořena. Skrze analýzu sdělení je možné klást otázky na důvěryhodnost mediálních sdělení (schopnost identifikovat znaky vybraných mediálních typů či žánrů a jejich odlišení), včetně schopnosti vyrovnat se posuzováním důvěryhodnosti zdrojů). Oblast Analýza a evaluace byla dále specifikována na následující deskriptory:
1. schopnost analyzovat a hodnotit záměr podavatele a perspektivu autora;
2. schopnost vytvářet si vlastní úsudky o věrohodnosti informačních zdrojů a pravdivosti mediálního obsahu;
3. znalost vybraných mediálních typů či žánrů a jejich odlišení;
4. schopnost identifikovat falešné zprávy a identifikovat jejich znaky (ideologie – fakenews – hoax – spinning);
5. schopnost odlišit fakt od názoru.
Více než polovina dotázaných ví, že seriózní a pravdivé sdělení v médiích by mělo odkazovat na zdroj informace. Další příznaky dezinformační nebo falešné zprávy označilo správně více než 40 % respondentů a respondentek.
V rámci zkoumaného vzorku respondentů a respondentek dosahuje skóre mediální gramotnosti v oblasti Analýza a evaluace mediálních sdělení úrovně 52,5.
Oblast „Mediální produkce: porozumění procesům mediální produkce a vlastní tvorba mediálních obsahů“ zaměřená především na produkci vlastního mediálního obsahu zjišťuje, do jaké míry je česká populace tvořena aktivními uživateli médií, nebo naopak pasivními uživateli médií. Pojem mediální obsah je chápán poměrně široce a zahrnuje tak například i příspěvky na sociální sítě nebo recenze na produkty. Tento výzkum je schopný změřit mediální aktivitu kvantitativně, avšak nikoliv kvalitativně. Kromě tvorby mediálního obsahu se tato tematická oblast dotýká i zpětné vazby uživatele na cizí mediální obsah. Deskriptory oblasti III. Mediální produkce jsou tedy takovéto:
1. Mediální aktivita na straně příjemce (role komentářů, dopisů a ohlasů do médií);
2. Vlastní mediální produkce (možnosti, míra využití, důvody);
3. Hodnocení vlastní mediální produkce
Dotazovaní a dotazované se z velké většiny považují za pasivní uživatele médií, jen necelá čtvrtina se označila za aktivní, což je téměř stejný podíl jako těch, kdo se alespoň občasně podílejí na nějaké další tvorbě mediálního obsahu (vyjma běžných příspěvků na sociálních sítích a psaní recenzí). Lidé aktivně participující na mediálním obsahu mají přirozeně vysoké skóre v oblasti mediální produkce, avšak v ostatních sledovaných oblastech nikoliv.
Celkové dosažené skóre v oblasti Mediální produkce: porozumění procesům mediální produkce a vlastní tvorba mediálních obsahů (21,1) je významně nejnižší v porovnání s ostatními sledovanými oblastmi mediální gramotnosti. Průměrné skóre v oblasti mediální produkce přitom výrazně klesá se zvyšujícím se věkem respondentů a respondentek.
Poslední sledovanou oblastí byla oblast reflexe fungování mediálních institucí a znalost a porozumění procesům fungování médií. Tato oblast logicky představuje završení předchozích tří oblastí, které se v ní promítají. Schopnost reflektovat a porozumět procesům fungování médií, uvědomování si role médií v každodenním životě jednotlivce i společnosti, včetně schopnosti reflektovat rizika a příležitosti spojené s užíváním médií. Pro účely výzkumu byly stanoveny tyto deskriptory, které se zaměřují na klíčové aspekty reflexe fungování médií.
1. znalost a porozumění procesům fungování médií a principům mediální logiky;
2. povědomí respondentů a respondentek o roli médií v jejich každodenním životě i v životě společnosti;
3. důvěra v média.
62 % dotázaných deklaruje, že má svá oblíbená média, kterým věří, a jiné zdroje informací nevyhledává. Pro 61 % dotázaných jsou média nezastupitelná a neumí si bez nich svůj život představit. Významně častější je tento postoj u absolventů vysokých škol. 58 % účastníků a účastnic šetření je ovšem přesvědčeno nebo se domnívá, že velká média, včetně veřejnoprávních, záměrně zkreslují nebo zamlčují důležité informace. Podíl souhlasících s tímto tvrzením se zvyšuje s nižším dosaženým vzděláním. Je také nižší u věkové kategorie 15–29 let. Respondenti a respondentky, kteří souhlasí s tímto výrokem, mají průměrně nižší skóre mediální gramotnosti v oblasti analýzy a evaluace médií. Pro necelou polovinu dotázaných mají sdělení známých větší váhu, než informace z médií.
Mezi klasickými médii se obecně největší důvěře mezi uživateli a uživatelkami těší rozhlasové vysílání, kterému jich důvěřuje 79 %. Následují televizní vysílání a online zpravodajství shodně se 71 % důvěřujících diváků/divaček, respektive čtenářů/ čtenářek. Tištěná média mají důvěru u více než 60 % z těch, jež je čtou. Na konci žebříčku důvěry nalezneme internetové sociální sítě a hromadné emaily. Přestože sociální sítě jsou jedním z nejvyužívanějších médií, důvěru jako ke zdroji informací k nim má pouze 42 % jejich uživatelů. 74 % respondentů a respondentek se navíc shoduje, že sociální sítě uzavírají lidi v názorových bublinách. Z toho se dá usuzovat, že slouží spíše jako zdroj zábavy, než jako zdroj informací (je ovšem nutno dodat, že téměř polovina respondentů a respondentek vnímá obecně média spíše jako zdroj zábavy než jako relevantní zdroj informací). Řetězovým emailům důvěřuje 21 % respondentů a respondentek, kteří se s nimi setkávají. Čím je dosažené vzdělání nižší, tím vyšší podíl respondentů a respondentek těmto dvěma zdrojům důvěřuje.
Dotazovaní, kteří vesměs důvěřují tradičním médiím (televize, rádio, tisk), mají významně vyšší mediální gramotnost v oblasti analýzy a evaluace médií. Ti, kteří spíše důvěřují přímo veřejnoprávním médiím, mají vyšší mediální gramotnost jak v oblasti analýzy a evaluace médií, tak v oblasti reflexe médií.
Co se týče internetu, 59 % dotázaných se shoduje, že by na něm měly být zveřejněny všechny informace. Respondenti a respondentky jsou však velmi nejednotní v otázce regulace internetu. 35 % z nich spíše nebo zcela souhlasí se zákonnou regulací toho, co může být na internetu zveřejňováno, 40 % naopak s takovou regulací spíše či rozhodně nesouhlasí.
Mediální gramotnost v oblasti Reflexe fungování médií a vnímání jejich role ve společnosti dosáhla v tomto šetření hodnoty 56,0.
Celá studie je přiložena zde:
Studie mediální gramotnosti osob starších 15 let
