Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání ukládá Radě pro rozhlasové a televizní vysílání povinnost, aby každoročně ve své výroční zprávě zveřejňovala informace o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu mediální gramotnosti ze strany provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, provozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a samoregulačních orgánů.
Český právní řád mediální gramotnost nedefinuje, avšak k dispozici je její vymezení ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2018/1808: „Mediální gramotnost znamená dovednosti, znalosti a porozumění, které občanům umožňují efektivní a bezpečné využívání médií. Aby měli občané možnost přístupu k informacím a aby mohli využívat, kriticky posuzovat a vytvářet mediální obsah odpovědnou a bezpečnou formou, potřebují pokročilé dovednosti v oblasti mediální gramotnosti. Mediální gramotnost by se neměla omezovat na výuku o nástrojích a technologiích, nýbrž by se měla soustředit na to, aby občany vybavila schopností kritického myšlení potřebnou k vytvoření úsudku, analýze komplexních skutečností a rozeznání rozdílu mezi názorem a skutečností. Je proto nezbytné, aby poskytovatelé mediálních služeb a poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek, ve spolupráci se všemi příslušnými aktéry, podporovali rozvoj mediální gramotnosti u všech vrstev společnosti, u občanů každého věku a pro všechna média a aby byl pokrok v této oblasti důkladně sledován.“
Radou oslovených provozovatelů vysílání a poskytovatelů dalších audiovizuálních mediálních služeb bylo v roce 2024 celkem 290 (plus 5 samoregulačních orgánů), přičemž někteří z nich provozují různé služby nebo vysílají více programů. Návratnost odpovědí byla přibližně 76 %, což je téměř desetiprocentní nárůst oproti loňskému roku. Více než polovina odpovědí (125) ovšem opět výslovně uvedla, že oslovený v roce 2024 žádná opatření na podporu mediální gramotnosti nepřijal, ale mnoho dalších odpovědí je možné vnímat obdobně, pouze neměly tak explicitní formu.
V případě oslovených provozovatelů je nutné rozlišovat provozovatele na základě licence a registrované provozovatele převzatého vysílání. 69 % z 80 provozovatelů převzatého vysílání, kteří zaslali odpověď totiž ve svých odpovědích poměrně logicky sdělila, že žádná opatření na podporu mediální gramotnosti nepřijala. Prakticky jedinými četněji uváděnými opatřeními byla tradičně technická podpora využívání elektronických zařízení či příprava manuálů, případně informování zákazníků o alternativních možnostech příjmu.
Ze 139 provozovatelů na základě licence, kteří zaslali vyjádření (osloveno bylo 163 provozovatelů, tudíž návratnost byla 85 %, což je vůči loňskému roku téměř desetiprocentní nárůst), jich konkrétní opatření na podporu mediální gramotnosti uvedlo 63 %. Vzhledem k odlišnostem, kterými se vyznačují odpovědi provozovatelů televizního a rozhlasového vysílání, je vhodné dále přistupovat k oběma kategoriím zvlášť.
Ze 121 oslovených provozovatelů televizního vysílání zaslalo nějakou formu odpovědi 106, tedy téměř 88 %. 63 odpovědí obsahovalo informaci, že příslušný provozovatel v roce 2024 opatření na podporu mediální gramotnosti neuskutečňoval. Provozovatelé spatřovali prvky opatření na podporu mediální gramotnosti zejména v programovém obsahu. Vesměs stále uváděli, že témata související s mediální gramotností byla obsahem zpravodajství. Pořady, které by plnily vzdělávací roli, tj. měly podobu systematické činnosti s definovaným společenským cílem, se ovšem nadále vyskytují pouze v minimální míře (a to ještě v podobě tzv. minipořadů, např. Jak na internet dodávaného sdružením CZ.NIC). Ve vyšším počtu případů provozovatelé informovali o provozování webových stránek a možnosti telefonické, e-mailové či poštovní komunikace s diváky, případně prezentaci na sociálních sítích, které v tomto případě slouží nikoliv jako sociální sítě v přímém slova smyslu, ale jako komunikační a marketingové médium využívající platformu sociální sítě. Popsané komunikační aktivity v naprosté většině případů nelze považovat za opatření mající primárně za cíl podporu mediální gramotnosti, nicméně někteří provozovatelé v této souvislosti hovořili o jakési informační funkci týkající se například možností příjmu. V 10 případech pak provozovatelé informovali o pořádání přednášek, besed, workshopů či kroužků pro děti, v 6 o uskutečnění dnů otevřených dveří, exkurzí či různých promo akcí. Pouze minimum odpovědí zmínilo nějaký způsob zapojení veřejnosti do obsahové stránky pořadů (a to ještě jen formou zasílání námětů či účastí na anketách) a spolupráci s dětskými či školními štáby, případně zveřejňování článků s mediální tematikou na webových stránkách.
Z 42 oslovených provozovatelů rozhlasového vysílání jich odpověď zaslalo 33, což činí téměř 79 %. V těchto odpovědích bylo ve 13 případech uvedeno, že provozovatel v roce 2024 neuskutečnil žádné opatření na podporu mediální gramotnosti. 13 rozhlasových provozovatelů uvádělo zařazování mediálních témat do vysílání, konkrétně opět v rámci izolovaných příspěvků ve zpravodajských pořadech či moderátorských vstupech (nejednalo se tedy přímo o tematicky zaměřené pořady). Téměř stejný počet odpovědí jmenoval jako příspěvek ke zvyšování mediální gramotnosti přidružené webové stránky a komunikaci prostřednictvím kontaktních telefonních čísel, e-mailových adres či sociálních sítí. Zde lze konstatovat totéž co u komunikace provozovatelů televizního vysílání. On air komunikaci s posluchači, kterou je možné považovat za jistý typ podílu posluchačů na vysílání, uvedlo 5 provozovatelů. 8 provozovatelů informovalo o příležitostném zpřístupňování zázemí služby veřejnosti (dny otevřených dveří, exkurze, promo akce apod.), což je oproti předchozím rokům vyšší číslo. Další opatření pak byla jmenována v minimech případů.
Z odpovědí provozovatelů televizního a rozhlasového vysílání se obsažností každoročně vymykají zejména ty od České televize a Českého rozhlasu.
Česká televize svou odpověď uvodila konstatováním, že, jakožto poskytovatel veřejné služby v oblasti televizního vysílání dle zákona o ČT, velmi silně vnímá potřebu rozvíjet a podporovat mediální gramotnost všech obyvatel a považuje mediální vzdělávání za součást poskytované veřejné služby. Zejména v online světě se dle jejího vyjádření v současné době šíří řada hoaxů, misinformací, dezinformací a jiného nepravdivého obsahu, pochopení fungování práce s informacemi a jejich validní využití a interpretace je proto celospolečensky čím dál tím důležitější. Česká televize se tedy snaží posilovat všechny složky mediální gramotnosti obyvatel, tj. nejen informovat a poučovat o nástrojích a mediálních technologiích, ale také podněcovat diváky k porozumění zprávám, k užívání kritického myšlení k analýze kvality, důvěryhodnosti a pravdivosti sdělení, napomáhat k porozumění procesům mediální produkce a podporovat vlastní tvorbu mediálního obsahu, seznamovat diváky s fungováním médií a s rolí médií ve společnosti. Stejně jako v předchozích letech se tak Česká televize snažila aktivně podporovat mediální gramotnost české populace nejen prostřednictvím tradičního televizního vysílání, ale také prostřednictvím nových platforem či projektů a workshopů.
Velkou část poskytnuté odpovědi jako každý rok tvoří výčet odvysílaných zpravodajských příspěvků a jednotlivých pořadů s mediálně vzdělávacím potenciálem, jejichž tematická škála je poměrně široká. V roce 2024 odvysílala Česká televize na svých programech celkem 728,6 hodin pořadů, které se věnovaly tématu mediální gramotnosti občanů, což je na srovnatelné úrovni jako v roce 2023. 217 hodin nabídl zpravodajský program ČT24, 185 hodinami pořadů s mediální gramotností přispěl dětský program ČT:D. Stopáž pořadů s mediální tematikou na programu ČT2 oproti předchozímu roku opět vzrostla, a to na celkových 217 hodin. Jednalo se zejména o akviziční dokumenty a vzdělávací pořady. Program ČT1 odvysílal 75 hodin pořadů s tématikou mediální gramotnosti.
Jediným cyklickým titulem s primárně mediální tematikou, který je určený dospělým divákům, v roce 2024 zůstal pořad Newsroom vysílaný na programu ČT24. Redakce pořadu Newsroom ČT24 navíc pokračovala v pravidelném vydávání podcastu Background ČT24, v němž každý týden jeden novinář popisuje zákulisí své práce a vypráví o zásadních momentech své kariéry.
Zvláštní pozornost Česká televize ve své odpovědi jako vždy věnovala zvyšování a prohlubování mediální gramotnosti dětských diváků, a to zejména prostřednictvím vysílání programu ČT:D, kde vysílá pořady přímo zaměřené na mediální vzdělávání či toto téma promítá i do ostatních pořadů. Přímo online technologiím se v roce 2024 věnovala první série Alenky v říši GIFů, populárně naučného pořadu pro děti, které tráví čas online. Online technologiím se věnoval i cyklus Nauč tetu na netu o bezpečném využívání online technologií pro starší děti, který přináší osvětu formou mezigeneračního dialogu. Témata rozvíjející mediální gramotnost se objevovala i napříč tradičními pořady ČT:D: DVA3, planeta Yó, Wifina či Bankovkovi. Dalším z pořadů, který v roce 2024 podporoval mediální gramotnost dětí, byl pořad Zprávičky – každodenní pětiminutové shrnutí aktuálního dění doma, ve světě i ve sportu uzpůsobené dětskému divákovi. V případě Zpráviček se však nejednalo o pouhé pasivní sledování pořadu, děti měly možnost se do vysílání zapojit např. zasíláním diváckých fotek. Zprávičky podporovaly také činnost školních a dětských televizí, včetně školy pro sluchově postižené, v roce 2024 Zprávičky odvysílaly přes 50 reportáží dětských týmů. Na tyto reportáže dostaly dětské týmy od České televize i zpětnou vazbu.
Česká televize podporovala mediální gramotnost také prostřednictvím webu Déčka, např. detektivními adventurami Ředisaurus Rex: První případ a Ředisaurus Rex: Dračí lóže. Jde o konverzační detektivní adventury pro děti ve věku 8-12 let, ve kterých hráč v roli ředitele dinosauří školy řeší případ krádeže, na kterém se učí sbírat důkazy, třídit informace a vyvozovat z nich závěry. Hráči se ve hře učí rozpoznávat podstatné informace a fakta od nepodstatných dojmů, klepů a pomluv. Zároveň se učí, jak právě pomluvy a klepy, byť jsou vymyšlené a s realitou nemají nic společného, mohou ovlivňovat reálné životy lidí. Počítačovou gramotnost podporuje také nový IT kvíz, který patří do portfolia her souvisejících s pořadem Datová Lhota. Vedle her spustila Česká televize na webu Déčka v roce 2024 také stránku shrnující důležité body bezpečného chování na internetu a sdružující materiály, které na webu Déčka existují jinde. Nelze opomenout praktické workshopy Zpráviček Televize ve vaší škole prohlubující mediální gramotnost dětí i učitelů. Díky nim malí i velcí účastníci získávají základní mediální znalosti o práci s informacemi, ověřování zdrojů a ochraně před fake news, ale i praktické dovednosti, jak zpracovat novinářské texty a natočit audiovizuální obsah. Tato praktická mediální výchova dětí a učitelů vzbudila zájem i Evropské vysílací unie EBU, kde jsou Zprávičky členem skupiny Kids News.
Web ČT edu nabízel aktivity pro podporu mediální gramotnosti s cílem poskytnout učitelům podporu a inspiraci pro začlenění do výuky hry na novináře, která představuje efektivní a osvědčený přístup k výuce mediální výchovy v praxi. Česká televize za tímto účelem vytvořila návod na projektovou výuku, včetně metodického listu pro zařazení Hry na novináře do výuky. Česká televize prostřednictvím webu ČT edu uspořádala také soutěž Reportéři na startu pro základní, střední a vysoké/vyšší odborné školy a pět pedagogických seminářů, které nabízely teoretické základy a následně i praktický workshop, jak začlenit do hodiny mediální výchovu ve formě hry na novináře.
Účastníci soutěže při tvorbě zpravodajské reportáže rozvíjeli své schopnosti v oblastech práce s informacemi, zdroji, týmové spolupráce a technických dovedností. Na webu ČT edu byla zveřejněna také tři edukativní videa, která mohla s natočením kvalitní reportáže pomoci. V roce 2024 pokračoval též projekt Dětské a školní televize. V roce 2024 byl nově naprogramován formulář pro jednoduché a bezpečné zasílání žákovských reportáží a jejich následnou publikaci na webu.
Web ČT24 v roce 2024 pokračoval a rozšiřoval svou účast v projektu výměny spolehlivých a ověřených webových zpráv evropských médií veřejné služby A European Perspective (AEP), v jehož rámci od zahraničních partnerů mj. přebírá texty o odhalených falešných zprávách. Články o dezinformacích shrnuje rubrika Dezinformace, články o umělé inteligenci rubrika Umělá inteligence. Nadto Česká televize spustila v roce 2024 v rámci svých komunikačních aktivit zaměřených na mediální gramotnost a osvětu veřejnosti na svých webových stránkách a sociálních sítích kampaň Mýta a fakta. Cílem kampaně je srozumitelně vysvětlit roli a význam televizních poplatků a vyvracet nejčastěji tradovaná nedorozumění, která se s jejich placením pojí.
Rozvíjet mediální gramotnost obyvatel jistě pomáhá i vzdělávací projekt zpravodajství a publicistiky Akademie ČT24. Akademie ČT24 mimo jiné uspořádala v roce 2024 přibližně 100 exkurzí do zpravodajství. Exkurze jsou určeny jak pro středoškolské a vysokoškolské studenty, tak pro pedagogy, kteří se ve svých školách věnují mediálnímu vzdělávání. Akademie ČT24 pořádá také workshopy, které kladou významný důraz na praktické dovednosti při tvorbě vlastních reportáží. Do mediálního vzdělávání obyvatel se zapojila také televizní studia Brno a Ostrava. Televizní studio Brno zorganizovalo několik mediálních workshopů pro středoškoláky, taktéž editoři televizního studia Ostrava uspořádali několik přednášek pro studenty. Televizní studio Brno se v roce 2024 zapojilo do projektu Paměti národa - Příběhy našich sousedů. Pro 120 školáků z celé jižní Moravy, kteří natáčejí s pamětníky ze svého okolí, připravilo několik praktických kurzů, v nichž se děti od redakce zpravodajství např. dozvěděly, jak natočit co nejlepší reportáž nebo jak co nejlépe formulovat otázky. Od listopadu 2024 vyjíždí redakce zpravodajství televizního studia Brno také jednou měsíčně do menších měst a obcí Jihomoravského a Zlínského kraje s roadshow, která si klade za cíl představit hlavní principy nezávislého zpravodajství v České televizi. Program Regiony jedou! přináší neformální setkání členů redakce s obyvateli, při nichž redaktoři, editoři, kameramani a zástupci dalších profesí představují svoji práci a vysvětlují, jak redakce zpravodajství v České televizi funguje, jaké je propojení mezi celostátním a regionálním vysíláním a jaké jsou její priority.
Český rozhlas uvedl, že mediální gramotnosti a mediálnímu vzdělávání se v roce 2024 věnovaly průběžně všechny jeho stanice a regionální studia Českého rozhlasu, a to jak v jednotlivých pořadech, tak v proudovém vysílání.
Primární aktivitou, kterou se v roce 2024 Český rozhlas kontinuálně zaměřoval na zlepšování informačního povědomí posluchačů, byl již třetím rokem dlouhodobý projekt zpravodajského serveru iROZHLAS.cz Ověřovna!, zaměřující se na ověřování informací, které kolují v českém internetovém prostředí (sociální sítě, řetězové emaily apod.). Na serveru iROZHLAS.cz vychází jednou týdně a následně má svůj otisk ve vysílání na celoplošných i regionálních stanicích Českého rozhlasu (stejnojmenné pořady na stanicích ČRo Radiožurnál a ČRo Plus, pravidelné výstupy zařazované regionálními studii ČRo). Ve spolupráci s neziskovou organizací Elpida iROZHLAS.cz uspořádal tři semináře pro seniory v regionálních rozhlasových studiích (v Ostravě, Olomouci a Českých Budějovicích) Ověřovna! Na vlastní kůži, na nichž si desítky seniorů prakticky vyzkoušely práci novináře, který ověřuje informace ze sítí a řetězových emailů). Na ČRo Radiožurnál dále pokračoval i pořad Antivirus, zaměřený na gramotnost v přístupu k online médiím a obecně pohybu v online prostředí.
Český rozhlas i v roce 2024 podporoval otevřenou komunikaci s posluchači a s veřejností. Sloužily k tomu speciální eventy, na kterých se mohla široká veřejnost seznámit s prací rozhlasových novinářů, moderátorů, režisérů, redaktorů i dalších profesí. Tradiční Den otevřených dveří, na kterém se představily všechny stanice Českého rozhlasu, se opět konal v jednom dni v Praze i ve všech krajských studiích. Zvláštním nástrojem, který pomáhá rozvíjet mediální gramotnost, jsou názorné ukázky žurnalistické práce, které seznamují veřejnost s principy, zásadami a vysokým stupněm odpovědnosti v novinářské práci. V roce 2024 pak vyvolal velký zájem o rozhlasovou práci a historii film Vlny, což téměř zdvojnásobilo počet zájemců o exkurze v Českém rozhlase (prohlídku absolvovalo více než 3000 návštěvníků). Výklad je přizpůsoben předmětu, v jehož rámci se školy exkurze účastní. Součástí výkladu je kromě historie rozhlasového vysílání i řada informací o sdělovacích prostředcích v České republice, jejich vývoji, úkolech a možnostech. Návštěvníci získají přehled o duálním systému vysílání, základech mediální praxe, práci s informacemi a se zdroji nebo s přípravou příspěvků pro vysílání. Exkurse se konají i v řadě regionálních studií. Některá regionální studia navíc pořádají vlastní workshopy a školení či diskuse pro veřejnost.
V roce 2024 dále Český rozhlas spustil komunikační kampaň Platí to, která se zaměřila na objasnění důležitosti médií veřejné služby v české společnosti, na způsob jejich financování a také na vysvětlení avizovaných změn navrhovaných v rámci novely zákona o Českém rozhlase. Kampaň proběhla prostřednictvím videí, bannerů či tištěné inzerce na různých mediálních platformách a její důležitou součástí byla sekce Otázky a odpovědi, která reagovala na často kladené dotazy a komentáře z diskusí na sociálních sítích a v médiích.
Co se týče audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, osloveno bylo 74 poskytovatelů, odpověď zaslalo 53 z nich (návratnost necelých 72 %). V 51 % odpovědí poskytovatelé uvedli, že žádné opatření na podporu mediální gramotnosti v roce 2024 neuskutečnili.
Nejčastějším uváděným opatřením (v 10 případech) bylo zařazování témat s potenciálem rozvíjet mediální gramotnost, a to jak v pořadech, tak v článcích na internetových stránkách. Ojediněle pak poskytovatelé jmenovali různé přednášky či besedy, dny otevřených dveří, exkurze a promo akce či spolupráci s dětskou televizí. Za zmínku tradičně stojí, že poměrně širokou škálu vlastních projektů rozvoje mediální gramotnosti jmenovali provozovatelé a poskytovatelé Seznam.cz, a.s. (respektive Seznam Zprávy, a.s. a Seznam.cz TV, s.r.o.), O2 Czech Republic a.s. (potažmo O2 TV s.r.o.), T-Mobile Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s. Tyto společnosti tak ovšem činily z pozice firem podnikajících primárně mimo sektor audiovizuálních služeb.
Osloveno bylo i sedm poskytovatelů služeb platforem pro sdílení videonahrávek. Odpověď zaslali stejně jako v předchozím roce pouze 3 z nich. Uskutečněná opatření uvedla pouze společnost MAFRA, a. s., ovšem výhradně v souvislosti s jiným segmentem svého podnikání.
Vyjádření zaslalo též všech pět samoregulačních orgánů – Asociace televizních organizací (ATO), Asociace komerčních televizí (AKTV), Asociace krajských televizí, Rada pro reklamu (RPR) a Sdružení pro internetový rozvoj v České republice (SPIR).
Hlavní činností ATO je organizace a zajištění jednotného elektronického měření sledovanosti televizního vysílání, které je doplněno výzkumy, které jsou dalším zdrojem poznatků o české populaci. Jedná se o Kontinuální výzkum a dále výzkum životního stylu LSS (Life Style Survey). Oba výzkumy dlouhodobě monitorují chování české populace a slouží nejen mediím, ale i zájemcům z řad laické veřejnosti. Významným nástrojem komunikace s veřejností jsou internetové stránky (na nichž jsou pravidelně každý týden zveřejňována základní data o sledovanosti jednotlivých TV stanic) a též populárně-naučný web peoplemetry.cz.
AKTV uvedla, že provozuje informační stránku o autorských právech, která je k dispozici na adrese aktv.cz/copyright.
Ředitel RPR uvedl, že se účastní projektu Den pro školu, konkrétně přednáší na základních a středních školách o dezinformacích a mechanismech, na jejichž základě fungují média.
SPIR pak v roce 2024, dle svého vyjádření, pokračovalo v osvětové činnosti týkající se transparentního označování placené spolupráce influencerů a zadavatelů prostřednictvím akreditování signatářů kodexu influencera a aktivní participací na iniciativě Férový influencer, v rámci které pořádal po celý rok kulaté stoly.
Asociace krajských televizí sdělila, že v roce 2024 žádná opatření bezprostředně na podporu mediální gramotnosti nepřijala.
