V souvislosti s rizikovými jevy v online prostředí připravila Policie ČR preventivní projekt zaměřující se na rizikové chování – sexting. Proč právě sexting a co to vlastně znamená? Sexting je sdílení erotického obsahu mezi osobami s jejich souhlasem. Pokud se sexting změní v nátlak a vydírání, hovoříme o sextorzi, která již souvisí s trestným činem.
Policie ČR reaguje na snižující se věkovou hranici dětí jakožto obětí v souvislosti se sextingem. Ačkoliv sexting není v trestním zákoníku zakotven, tato forma rizikového chování se v některých případech prolíná určitými trestnými činy mravnostního charakteru. Právě s ohledem na snižující se věkovou hranici obětí a nárůst tohoto rizikového chování považuje Policie ČR jako nezbytné toto téma otevřít, mluvit o něm, a to nejen s dětmi. Cílem projektu je, aby se téma probíralo společně mezi dětmi a dospělými.
Z právního hlediska je nutné zmínit, že děti od patnácti let mohou žít pohlavním životem, ale zasílání, sdílení a přechovávání intimního a pornografického materiálu, kde figurují děti, je nezákonné.
Při zpracování projektu bylo užito jednoduché formy grafického zpracování, která úderným způsobem poukazuje na problematiku a rizika sextingu u dětí. Na plakátech je zachycen i QR kód, po jehož načtení se spustí video známého youtubera „Pedra“, který na rizikové chování sextingu upozorňuje formou příběhu mladé slečny. Ta se stane obětí predátora a musí situaci, ve které se ocitla, vyřešit. Z úst youtubera zazní, jak se v takových chvílích správně zachovat. Ztvárnění tohoto příběhu významně přispělo, aby se problematika sextingu dostala k co největší skupině dětí i dospělých.
Plakáty provázející projekt #toseminestane je distribuován do škol, ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, sítí nemocničních zařízení a na další místa, kde je možné oslovit cílovou skupinu.
Základní fakta o sextingu
• Každý třetí dospělý (33 %) a přibližně sedmý nezletilý (14 %) někdy někomu poslal vlastní intimní foto či video.
• Z těchto intimních obsahů byl téměř každý pátý sdílený dětmi (18 %) nějakou formou zneužit. To je násobně vyšší podíl, než u dospělých, kde došlo k nějaké formě zneužití pouze ve 3 % případů.
• Zveřejněno či proti vůli autora rozšířeno bylo 7 % intimních obsahů pořízených mladistvými a 1 % těch pořízených dospělými. Obětí vydírání či vyhrožování zveřejněním se stal každý dvacátý mladistvý a padesátý dospělý, co kdy někomu poslal intimní fotku či video.
• Lze konstatovat, že přestože je sexting nejrozšířenější mezi mladšími dospělými, za oběť s ním spojeným negativním jevům padají typicky nejmladší nezletilí, převážně dívky. A to přestože je u nejmladší části populace sexting jako takový velmi hojně vnímaný jako nebezpečný (82 %) a nepřípustný (74 %).
• Více než třetina mladistvých (35 %) a necelá pětina dospělých (19 %), co někdy někomu poslala intimní fotografii, svého jednání lituje a znovu by to neudělala.
Jak postupovat při zneužití intimního obsahu?
Je až překvapivé, jak málo lidí ví o možnosti požadovat po administrátorovi webu smazání fotky nebo videa. Pokud se fotka objeví na nějakém webu, je rozhodně na místě kontaktovat administrátory na základě zákona č. 480/2000 Sb. a žádat o odstranění.
V závažných případech, jako jsou různé formy nátlaku, je nezbytné řešit věc s policií. V případě sextorze je především důležité uchovat veškeré obrazové i textové materiály zaslané útočníkem i ty, které byly zaslány jemu. Pro následné využití pro dokazování je třeba vše uložit tak, aby útočník již zpětně nemohl komunikaci či obrazový materiál smazat. Ideální je pořídit kopii obrazovky celé komunikace. Do předání všech podkladů policii by neměla oběť útočníka v komunikačním zařízení blokovat. Samozřejmě by poškozená osoba neměla ani pod nátlakem zasílat útočníkovi žádné další materiály či informace o sobě.V praxi se policisté setkávají se zábranami tento druh trestné činnosti oznamovat z důvodu studu. Není ale čeho se obávat. Policisté se s takovými případy setkávají poměrně často a řeší je profesionálně.
A jakou roli by v boji se sextingem měli mít rodiče? Velmi zásadní a nezastupitelnou!
• Zakazovat přístup k internetu není řešení.
• Mluvte s dětmi a rozebírejte s nimi konkrétní rizikové jevy – vysvětlujte, jak cenné jsou osobní údaje a že intimní fotografie a videa na internet nepatří.• V případě, že zjistíte, nebo se vám dítě svěří, že se „něco“ stalo – jako první oceňte, že se dokázalo svěřit.
• Myslete na to, že pro dítě je to obrovská ostuda a před dospělými se cítí nepříjemně.
• Vaším úkolem je dítě podpořit a sdělit mu, že chyby se prostě dělají, ale že to společně dokážete vyřešit.
• Vhodné je vyhledat odborníky, kteří poradí s dalším postupem. V případě protiprávního jednání je na místě kontaktovat i Policii ČR.
Zdroj: PČR
