Vulgární vyjadřování na obrazovce je obdobně jako nahota vnímáno diváky velmi rozporuplně. Jeden krajní názor vychází z předpokladu, že v médiích by se mělo mluvit výhradně slušně, tudíž že je nepřijatelné, aby v televizi zaznívaly vulgarismy a nadávky. Druhý pak zastává tezi, že televize pouze reflektuje realitu a používaný slovník musí odpovídat vyjadřování skutečných lidí.
Pravdou je, že autenticita, zejména dramatických děl, vyžaduje, aby hrdinové hovořili jazykem, který je příznačný pro jejich sociální původ, vzdělání a postavení a který odráží jejich charakter a momentální emoce. Děti rozpoznávají tyto zákonitosti již v poměrně raném věku. Je přirozenou součástí procesu socializace dítěte, když zjišťuje, že zlí a špatní lidé hovoří hrubě a urážejí své okolí, zatímco ti dobří mluví slušně a ke svému okolí se chovají ohleduplně.
Tento motiv se vyskytuje i v animovaných pohádkách určených dětem předškolního věku. Někteří rodiče ovšem vnímají s nelibostí, když záporné postavy v pohádkách používají výrazy typu blbec či mizera.
Český zákon o vysílání zakotvuje speciální povinnost provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, v rámci Evropy raritní, která zakazuje, aby mezi 6. a 22. hodinou byly vysílány pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky. Stejné ustanovení umožňuje, aby vulgarismy a nadávky byly zařazeny do uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné. Ovšem tato díla je možné vysílat pouze v době od 22.00 hodin do 06.00 hodin druhého dne.
Toto zákonné ustanovení je často kritizováno jako nadbytečné a provozovatele vysílaní šikanující. Nicméně je nutné doplnit, že jeho dopad na provozovatele vysílání je pouze varovný, protože za jeho porušení nelze uložit pokutu.
