Think-tank Evropské hodnoty zveřejnil před několika týdny studii Analýza stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách v ČR, kterou zpracoval vyučující pražského Gymnázia Na Zatlance a spoluzakladatel Aliance pro otevřené vzdělávání Michal Kaderka.
Studie zkoumá, jakým způsobem je mediální výchova zakotvena v českém vzdělávacím systému a jaké jsou její konkrétní cíle na jednotlivých stupních škol. Přičemž zdůrazňuje provázanost gramotnosti mediální s gramotností digitální.
Studie unikátním způsobem shromáždila informace o všech relevantních aktivitách a iniciativách v oblasti mediálního vzdělávání nejen v rámci školní výuky, ale i mimo ni. Zaměřila se rovněž na shrnutí závěrů výzkumů, které se u nás dosud měřením úrovně mediální gramotnosti zabývaly, a utřídila všechny stakeholdery, kteří nějakým způsobem vstupují do procesu mediální výchovy. Učitele a vychovatele pak odkazuje na konkrétní materiály a zdroje, z nichž lze čerpat podklady a inspiraci pro mediální výuku.
Studie nabízí nejen komplexní souhrn informací k problematice mediální gramotnosti, ale definuje i základní zjištění a formuluje návrhy doporučených opatření pro posílení mediální výchovy ve vzdělávacím systému:
1. Zjištění: Školy při naplňování školních vzdělávacích programů již nemají prostor pro posilování dalších potřebných gramotností. Nelze se bavit o implementaci jakýchkoliv dalších témat do výuky, pokud neřešíme, na úkor jakých znalostí a dovedností mají školy další vzdělávací požadavky vyučovat.
2. Doporučené opatření: Je nutné podporovat jakékoliv aktivity a iniciativy, které vedou k progresivním změnám ve vzdělávání a respektují vzdělávací potřeby dětí v dynamickém 21. století. Kroky, které je potřebné prioritně realizovat, jsou přehledně zpracovány iniciativou dvaceti organizací ze vzdělávací oblasti Vzdělávání přede-vším.
3. Zjištění: Nejdůležitější v celém systému rozhodování je postoj ministra školství, popřípadě pověření premiéra vlády.
4. Doporučené opatření: Pokud vláda uzná, že může nízká mediální gramotnost ohrozit směřování či bezpečnost země, může nařízením vlády určit MŠMT systémovou i finanční podporu na posílení výuky mediální výchovy.
5. Zjištění: Mediální výchova se učí převážně jako průřezové téma a polovina škol přiznala, že nesleduje naplnění mediální výchovy ve výuce. Většina středoškoláků se setká s mediální výchovou po čtyři hodiny ročně. Důvodem je pravděpodobně nízká připravenost učitelů (více než tři čtvrtiny učitelů si vytváří výukové materiály sami, chybí i audiovizuální didaktické materiály) a nedostatek času na přípravu a realizaci témat mediální výchovy. Pro odborná učiliště se s průřezovým tématem mediální výchovy nepočítá vůbec.
6. Doporučené opatření: Přímo řízené organizace MŠMT Národní ústav ve vzdělávání (NÚV) či Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) mohou realizovat projekt, který povede k vyšší systémové podpoře výuky mediální výchovy.
7. Zjištění: Podle výzkumu RRTV rozdíly v postoji k médiím jsou dány i dovedností využívat digitální technologie. Rozdíly v mediální gramotnosti se překrývají s digitální propastí mezi těmi, kteří mají a nemají přístup k moderním technologiím. Nelze ovšem zvyšovat mediální gramotnosti bez té digitální, protože mladí lidé vyhledávají zpravodajství a informace především přes digitální média. Tím roste důležitost digitální gramotnosti, která je zakotvena ve dvou národních digitálních strategiích. Naplnění jedné z těchto strategií (Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 – ta mediální výchovu ovšem nezmiňuje, gestorem je MŠMT) ovšem vázne.
8. Doporučené opatření: Obě národní digitální strategie by měly projít revizí, aby podporovaly rozvoj obou typů gramotností. Obě strategie jsou schváleny vládou a vláda by měla vyžadovat a podporovat plnění obou strategií.
9. Zjištění: O posílení mediální gramotnosti jako nástroji proti hybridním hrozbám se zmiňuje i Audit národní bezpečnosti.
10. Doporučené opatření: MV ČR by mělo po MŠMT požadovat vytvoření vhodných vzdělávacích podmínek, které budou zaměřeny na posílení mediální gramotnosti a výsledky v mediálním vzdělávání.
11. Zjištění: Právě probíhá šetření České školní inspekce o výuce mediální výchovy ve školách a mediální gramotnosti žáků a studentů. O zařazení do pravidelného šetření gramotností ještě není finálně rozhodnuto.
12. Doporučené opatření: Testování mediální gramotnosti a sledování podmínek její realizace ve školách by mělo být přiřazeno do pravidelného šetření gramotností, aby mohl být sledován efekt případných opatření na posílení mediální výchovy a gramotnosti.
13. Zjištění: Nejrychlejší (nikoli nejefektivnější) nástroj, jak změnit vzdělávací obsah ve školách, je prosadit danou znalost či dovednost do testování, nejpřirozeněji do maturitního. Jedná se ovšem o nežádoucí represivní nástroj, který nemusí být učitelskou veřejností pozitivně přijat.
14. Možnost podpory: Pokud by realizátor státních maturit Cermat přidal jednu či dvě otázky z oblasti mediální gramotnosti do maturitní části českého jazyka, školy by byly více motivovány posílení mediálních kompetencí do výuky zapracovat.
15. Zjištění: Pro učitele vzniklo v rámci rozdílných projektů mnoho kvalitních vzdělávacích materiálů, ty však nejsou dostupné na jednom místě. Některé zpracování podkladů pro výuku mediální výchovy bylo podpořeno veřejnými penězi, ale tyto podklady nejsou přístupné.
16. Doporučené opatření: MŠMT by mělo zajistit (např. přes řízené organizace jako NÚV či NIDV), aby byly všechny finančně podpořené výstupy dostupné a umístěné např. na portál rvp.cz.
17. Zjištění: Mediální výchova není uvedena v seznamu tzv. šablon a tím jsou školám odepřeny úhrady na vzdělávací kurzy, pokud nejsou propojeny s čtenářskou nebo počítačovou gramotností.
18. Doporučené opatření: Podpořit posilování mediální výchovy prostřednictvím velkých projektových výzev NIDV nebo NÚV.
19. Zjištění: Neexistuje ani jednotný katalog vzdělávacích akcí pro vzdělávání učitelů mediální výchovy, ani žádný reputační systém. Reputační systém by ovšem pomohl všem pedagogům.
20. Doporučené opatření: Příležitostí je nově vznikající katalog akreditovaných kurzů pro učitele Akredis, pro který může MŠMT vytvořit i možnost jednotlivé kurzy hodnotit. Z referenčního systému by tak profitovali nejen učitelé mediální výchovy, ale celá pedagogická komunita.
21. Zjištění: Veřejnoprávní média nemají explicitně uvedeno, že musí rozvíjet mediální výchovu či gramotnost, ale mají naplňovat i vzdělávací roli. ČT i ČRo však již tuto úlohu částečně plní svými pořady, ale chybí další didaktická podpora pro využití ve výuce.
22. Doporučené opatření: Ředitele veřejnoprávních médií volí Rada ČT a Rada ČRo. Ty mohou při volbě ředitelů veřejnoprávních médií požadovat po kandidátech i uvedení vize podpory mediální výchovy, popř. více otevřít své redakce školám a veřejnosti, umožňovat více poznat zákulisí, podporovat mediální tvorbu dětí a umožňovat šikovným dětem publikovat své výstupy, pořádat workshopy přímo v redakcích, exkurze atd.
Celá studie je dostupná zde: http://www.evropskehodnoty.cz/vyzkum/analyza-stavu-medialniho-vzdelavani-na-zakladnich-a-strednich-skolach-v-cr/
