Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání ukládá Radě pro rozhlasové a televizní vysílání povinnost, aby každoročně ve své výroční zprávě zveřejňovala informace o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu mediální gramotnosti ze strany provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, provozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a samoregulačních orgánů.
Český právní řád mediální gramotnost nedefinuje, avšak k dispozici je její vymezení ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2018/1808:
„Mediální gramotnost znamená dovednosti, znalosti a porozumění, které občanům umožňují efektivní a bezpečné využívání médií. Aby měli občané možnost přístupu k informacím a aby mohli využívat, kriticky posuzovat a vytvářet mediální obsah odpovědnou a bezpečnou formou, potřebují pokročilé dovednosti v oblasti mediální gramotnosti. Mediální gramotnost by se neměla omezovat na výuku o nástrojích a technologiích, nýbrž by se měla soustředit na to, aby občany vybavila schopností kritického myšlení potřebnou k vytvoření úsudku, analýze komplexních skutečností a rozeznání rozdílu mezi názorem a skutečností. Je proto nezbytné, aby poskytovatelé mediálních služeb a poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek, ve spolupráci se všemi příslušnými aktéry, podporovali rozvoj mediální gramotnosti u všech vrstev společnosti, u občanů každého věku a pro všechna média a aby byl pokrok v této oblasti důkladně sledován.“
Radou oslovených provozovatelů vysílání a poskytovatelů dalších audiovizuálních mediálních služeb bylo v roce 2023 celkem 303, přičemž někteří z nich provozují různé služby nebo vysílají více programů. Návratnost odpovědí byla přibližně 67 %, což je potvrzením nepatrně klesající tendence posledních let. Výrazně více než polovina odpovědí ovšem výslovně uvedla, že oslovený v roce 2023 žádná opatření na podporu mediální gramotnosti nepřijal, ale mnoho dalších odpovědí je možné vnímat obdobně, pouze neměly tak explicitní formu.
V případě oslovených provozovatelů je nutné rozlišovat provozovatele na základě licence a registrované provozovatele převzatého vysílání. 70 % z 80 provozovatelů převzatého vysílání, kteří zaslali odpověď, totiž ve svých odpovědích poměrně logicky sdělila, že žádná opatření na podporu mediální gramotnosti nepřijala. Prakticky jedinými četněji uváděnými opatřeními byla tradičně technická podpora využívání elektronických zařízení či příprava manuálů, případně informování zákazníků o alternativních možnostech příjmu.
Ze 120 oslovených provozovatelů televizního vysílání zaslalo nějakou formu odpovědi 91, tedy 75 %. 54 odpovědí obsahovalo informaci, že příslušný provozovatel v roce 2023 opatření na podporu mediální gramotnosti neuskutečňoval. Provozovatelé spatřovali prvky opatření na podporu mediální gramotnosti logicky zejména v programovém obsahu. Vesměs přitom uváděli, že témata související s mediální gramotností byla obsahem zpravodajství. Pořady, které by plnily vzdělávací roli, tj. měly podobu systematické činnosti s definovaným společenským cílem, se ovšem nadále vyskytují pouze v minimální míře (a to ještě v podobě tzv. minipořadů, např. Jak na internet dodávaného sdružením CZ.NIC). Ve vyšším počtu případů provozovatelé informovali o provozování webových stránek a možnosti telefonické, e-mailové či poštovní komunikace s diváky, případně prezentaci na sociálních sítích, které v tomto případě slouží nikoliv jako sociální sítě v přímém slova smyslu, ale jako komunikační a marketingové médium využívající platformu sociální sítě. Popsané komunikační aktivity v naprosté většině případů nelze považovat za opatření mající primárně za cíl podporu mediální gramotnosti, nicméně někteří provozovatelé v této souvislosti hovořili o jakési technické podpoře. V osmi případech pak provozovatelé informovali o pořádání přednášek, besed, workshopů či kroužků pro děti, v šesti o uskutečnění dnů otevřených dveří, exkurzí či různých promo akcí. Pouze minimum odpovědí pak zmínilo nějaký způsob zapojení veřejnosti do obsahové stránky pořadů (a to ještě jen formou zasílání námětů či účastí na anketách) a spolupráci s dětskými či školními štáby.
Z 42 oslovených provozovatelů rozhlasového vysílání jich odpověď zaslalo 31, což činí 74 %. V těchto odpovědích bylo ve 12 případech uvedeno, že provozovatel v roce 2023 neuskutečnil žádné opatření na podporu mediální gramotnosti. 10 rozhlasových provozovatelů uvádělo zařazování mediálních témat do vysílání, konkrétně opět v rámci izolovaných příspěvků ve zpravodajských pořadech či moderátorských vstupech. Téměř stejný počet odpovědí jmenoval jako příspěvek k zvyšování mediální gramotnosti přidružené webové stránky a komunikaci prostřednictvím kontaktních telefonních čísel, e-mailových adres či sociálních sítí. Zde lze konstatovat totéž co u komunikace provozovatelů televizního vysílání. On air komunikaci s posluchači, kterou je možné považovat za jistý typ podílu posluchačů na vysílání, uvedlo šest provozovatelů. Stejný počet provozovatelů informoval o příležitostném zpřístupňování zázemí služby veřejnosti (dny otevřených dveří, exkurze, promo akce apod.). Další opatření pak byla jmenována v minimech případů.
Z odpovědí provozovatelů televizního a rozhlasového vysílání se obsažností každoročně vymykají zejména ty od České televize a Českého rozhlasu.
Česká televize svou odpověď uvodila konstatováním, že pochopení fungování chodů médií a rozvíjení mediální gramotnosti diváků patří k jejím prioritám. Zejména v době, kdy se v online prostředí šíří velké množství hoaxů, dezinformací a jiného nepravdivého obsahu, je kladení důrazu na mediální edukaci o to důležitější a bude zásadní složkou úlohy silného média veřejné služby i do budoucna. Česká televize považuje zvyšování mediální gramotnosti za součást veřejné služby. V roce 2023 se proto – stejně jako v letech předchozích – aktivně snažila mediální gramotnost české populace zvyšovat, a to nejen prostřednictvím tradičního televizního vysílání. Využívala také nových platforem a organizovala projekty a workshopy, které se zaměřovaly na konkrétní skupiny obyvatel.
Velkou část poskytnuté odpovědi jako každý rok tvoří výčet odvysílaných zpravodajských příspěvků a jednotlivých pořadů s mediálně vzdělávacím potenciálem, jejichž tematická škála je poměrně široká. V roce 2023 odvysílala Česká televize na svých programech celkem 728 hodin pořadů, které se věnovaly tématu mediální gramotnosti občanů České republiky. Oproti roku 2022 opět došlo k nárůstu odvysílaných hodin. Téměř 292 hodin pořadů s danou tématikou nabídla zpravodajská ČT24. Stopáž mírně vzrostla i na programu ČT2, na němž bylo odvysíláno 145 hodin dotyčných pořadů. 180 hodinami pořadů přispěl k mediálnímu vzdělávání dětských diváků program ČT:D. Program ČT1 pak přidal 94 hodin. Jediným cyklickým titulem s primárně mediální tematikou, který je určený dospělým divákům, v roce 2023 zůstal pořad Newsroom vysílaný na programu ČT24. Česká televize se nicméně věnuje médiím i na zpravodajském webu ČT24, a to v rubrice Média.
Zvláštní pozornost Česká televize ve své odpovědi jako vždy věnovala zvyšování a prohlubování mediální gramotnosti dětských diváků, a to zejména prostřednictvím vysílání programu ČT:D, kde vysílá pořady přímo zaměřené na mediální vzdělávání či toto téma promítá i do ostatních pořadů. Tématu mediálního vzdělávání se věnovaly jak premiérové tituly, tak reprízované. V roce 2023 byly na programu ČT:D odvysílány dva premiérové cykly zaměřené na podporu mediální gramotnosti a porozumění informačním technologiím – Alenka v říši GIFů II a Datová Lhota II. Témata spojená s tímto fenoménem se objevovala i napříč tradičními pořady ČT:D: DVA3, planeta Yó či Wifina. Téma mediální gramotnosti je úzce spjato s pořadem Zprávičky, které umožňují dětem porozumět společenským událostem přiměřeně jejich věku. Praktickou mediální výchovu poskytly Zprávičky na workshopech Televize ve vaší škole, které se konaly celkem desetkrát po celé České republice. Reportéři Zpráviček učili, jak se tvoří mediální obsah, jak se bránit fake news, jak média ovlivňuje umělá inteligence, kde si ověřovat informace, a účastníci natočili reportáže, které se zveřejnily online.
Web ČT24 se v roce 2023 zapojil do projektu výměny spolehlivých a ověřených webových zpráv evropských médií veřejné služby European Perspektive, v jehož rámci přebírá od zahraničních partnerů mj. také texty o odhalených falešných zprávách.
V průběhu roku 2023 uspořádala Česká televize čtyři odborné celodenní semináře pro učitele druhého stupně základních škol a pedagogy středních škol. Programy jsou akreditovány MŠMT jakožto další vzdělávání pedagogických pracovníků. Pro školy připravila Česká televize 1. ročník soutěže Reportéři na startu. Určena byla pro žáky 2. stupně ZŠ, SŠ a VŠ, jejichž úkolem bylo natočit zpravodajskou reportáž. K soutěži vznikla i série doprovodných edukativních materiálů. Česká televize pokračovala i v roce 2023 v rozvoji vzdělávací platformy ČT edu.
Český rozhlas uvedl, že v souladu s posláním média veřejné služby se problematice mediálního vzdělávání v roce 2023 věnovaly všechny jeho stanice, a to jak ve svých stálých pořadech, tak v proudovém vysílání.
Pravidelné výstupy směřoval Český rozhlas zejména do projektu Ověřovna! To je pravidelná relace/rubrika, ve které redaktoři Radiožurnálu a serveru iROZHLAS poukazují na nepravdivé informace, polopravdy nebo překroucená fakta, která se šíří v online prostředí a řetězových emailech, a zároveň informace zasazují do potřebného kontextu. V březnu také proběhl ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Elpida pilotní díl projektu Ověřovna! na vlastní kůži, v rámci kterého reportéři iROZHLAS.cz a Radiožurnálu vysvětlovali seniorům, jakým způsobem se dají ověřovat informace. Výsledkem byly reportážní vstupy z projektu a na webu iROZHLAS.cz publikace textů, na nichž se podíleli účastníci akce. Projekt bude pokračovat i v roce 2024. Kromě toho měli reportéři řadu přednášek o ověřování informací pro odborné publikum i pro laickou veřejnost v prostorách knihoven nebo na festivalech.
Stanice ČRo Radiožurnál věnovala mediální gramotnosti v uplynulém roce zvýšenou pozornost, a to zejména v souvislosti s razantním nárůstem výskytu nejrůznějších dezinformací a hoaxů. Hlavní výstupy k mediální gramotnosti ČRo Radiožurnál naplánoval do poloviny roku, kdy ve spolupráci se zpravodajským serverem iROZHLAS.cz zveřejnil unikátní sondu do nálad Čechů – Společnost nedůvěry. Projekt chtěl ukázat, jaké konspirace a dezinformace nejvíc rezonují mezi lidmi, nakolik s nimi Češi souznějí a zda je vůbec možné z koloběhu dezinformací nějak vystoupit. K tématu dezinformací a boji vlády proti nim si ČRo Radiožurnál nechal zpracovat také sociologický průzkum od společnosti Median.
Stanice mluveného slova ČRo Plus se tématu dezinformací a mediální výchovy věnovala kontinuálně celý rok, a to jak kratšími příspěvky v proudovém vysílání (mluvená podoba Ověřovny, témata řetězových e-mailů, dopadu na seniory i mladé lidi, přehledy nejčastějších fake news, financování dezinformačních webů aj.), tak cíleněji v profilových rozhovorech v pořadech Interview Plus či Osobnost Plus. Stanice ČRo Dvojka se v roce 2023 průběžně zabývala situací a trendy na mediální scéně, děním v online prostoru i na sociálních sítích, reflektovala činnost dezinformačních webů, šíření konspirací a dopady těchto jevů na společnost i žurnalistiku. ČRo Radio Wave se v 2023 věnovalo mediální a internetové gramotnosti v pravidelných pořadech, podcastech, dílčím způsobem i v některých sériích. Výchově k mediální gramotnosti již od útlého věku se průběžně věnuje ČRo Rádio Junior, a to nejen ve svých obvyklých formátech, kterými jsou kupříkladu pořady lineárního vysílání jako Ranní ReStart, Odpolední Junior či Klub Rádia Junior (živě moderované bloky, tematické okruhy), ale také v předtočených pořadech (Všudykuk, Zvídavec, Totál Talkshow a Trenduj). Mediální gramotnosti se pravidelně věnují také regionální rozhlasová studia Českého rozhlasu. ČRo v nich pravidelně informuje o rizicích užívání nových medií se zaměřením na cílovou skupinu těchto stanic, tj. na seniory (zabezpečení osobních dat, duševní hygiena, mediální praktiky tzv. „šmejdů“ apod.) a také o kauzách zneužití informací a jejich důsledcích.
Zahraniční vysílání Českého rozhlasu u příležitosti 100. výročí rozhlasu uspořádalo ve spolupráci s Českými centry v Německu a Rakousku (Berlín, Mnichov, Vídeň) sérii debat na téma Kdo – jak – proč a za jakým účelem (ne)vytváří mediální realitu, jak daleko lze zajít v manipulaci veřejného mínění či jak se ve spletité problematice orientovat.
Příspěvky stanic Českého rozhlasu, ve kterých se tematika mediální gramotnosti objevuje, se průběžně publikují na webových stránkách a také v mobilní aplikaci mujRozhlas, takže se stávají trvale a pro každého snadno dostupnou součástí rozhlasového audioarchivu.
Český rozhlas i v roce 2023 podporoval otevřenou komunikaci s posluchači a s veřejností. Sloužily k tomu speciální eventy, na kterých se mohla široká veřejnost seznámit s prací rozhlasových novinářů, moderátorů, režisérů, redaktorů i dalších profesí. V roce 2023 byly tyto aktivity o to bohatší, že Český rozhlas slavil 100. výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání. Tradiční Den otevřených dveří, na kterém se představily všechny stanice Českého rozhlasu, byl doplněn velkým koncertem. Významnou akcí s výrazným přesahem k mediální gramotnosti byla jubilejní výstava ke stému výročí rozhlasového vysílání s názvem Sto let je jen začátek. Český rozhlas 1923 – 2023 v Národním technickém muzeu. Zvláštním nástrojem, který pomáhá rozvíjet mediální gramotnost, jsou názorné ukázky žurnalistické práce, které seznamují veřejnost s principy, zásadami a vysokým stupněm odpovědnosti v novinářské práci. V loňském roce Český rozhlas zaznamenal zvýšený zájem o exkurze do jeho sídla, které absolvovalo více než 2 500 návštěvníků. Výklad je přizpůsoben předmětu, v jehož rámci se školy exkurze účastní. Součástí výkladu je kromě historie rozhlasového vysílání i řada informací o sdělovacích prostředcích v České republice, jejich vývoji, úkolech a možnostech. Návštěvníci získají přehled o duálním systému vysílání, základech mediální praxe, práci s informacemi a se zdroji nebo s přípravou příspěvků pro vysílání.
Co se týče audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, osloveno bylo 88 poskytovatelů, odpověď zaslalo 60 z nich. V 63 % odpovědí poskytovatelé uvedli, že žádné opatření na podporu mediální gramotnosti v roce 2023 neuskutečnili. Nejčastějším uváděným opatřením bylo zařazování témat s potenciálem rozvíjet mediální gramotnost. Ojediněle pak poskytovatelé jmenovali různé přednášky či besedy, dny otevřených dveří, exkurze a promo akce či spolupráci s dětskou televizí. Za zmínku tradičně stojí, že poměrně širokou škálu vlastních projektů rozvoje mediální gramotnosti jmenovali provozovatelé a poskytovatelé Seznam.cz, a.s. (respektive Seznam Zprávy, a.s. a Seznam.cz TV, s.r.o.), O2 Czech Republic a.s. (potažmo O2 TV s.r.o.), T-Mobile Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s. Tyto společnosti tak ovšem činily z pozice firem podnikajících primárně mimo sektor audiovizuálních služeb.
Osloveno bylo i sedm poskytovatelů služeb platforem pro sdílení videonahrávek. Odpověď zaslali pouze 3 z nich, přičemž ve všech případech uvedli, že žádné opatření na podporu mediální gramotnosti v roce 2023 neuskutečnili.
Vyjádření zaslaly též tři samoregulační orgány - Asociace televizních organizací (ATO), Asociace komerčních televizí a Asociace krajských televizí.
Aktivity ATO v rámci mediální gramotnosti směřují převážně do řad odborné veřejnosti s přesahem k veřejnosti laické. Významným nástrojem komunikace s veřejností jsou internetové stránky, na nichž jsou pravidelně každý týden zveřejňována základní data o sledovanosti jednotlivých TV stanic, a též profily na sociálních sítích. Široké veřejnosti je určen populárně-naučný web peoplemetry.cz.
Asociace komerčních televizí provozuje informační stránku o autorských právech, která je k dispozici na adrese aktv.cz/copyright. Zájemci zde najdou slovníček s výkladem pojmů k tématu ochrany duševního vlastnictví, odpovědi na časté dotazy (FAQ) a také pravidelné aktuality zaměřené na internetové pirátství.
Asociace krajských televizí sdělila, že v roce 2023 žádná opatření bezprostředně na podporu mediální gramotnosti nepřijala.
