S potěšením můžeme čtenáře webu Děti a média informovat, že v letošním roce se Festival Oty Hofmana (53. ročník) v Ostrově v Karlovarském kraji uskutečnil v tradiční podobě, byť o měsíc dříve než je zvykem. Loňský ročník 2020 z důvodu probíhající pandemie onemocnění covid-19 proběhl v nouzovém režimu (byl nesoutěžní a částečně on-line), doprovodný program byl výrazně redukován, a tak se ke zdejšímu dění vracíme netradičně až po roční pauze.
Úvodem připomeňme, že festival je organizován Domem kultury Ostrov na Mírovém náměstí, kde se také koná většina akcí souvisejících s festivalem. Ten je zejména přehlídkou filmů zaměřených na dětského diváka, ale kromě toho jej provází i řada doprovodných akcí, mezi něž patří v posledních letech i aktivity spojené s mediální osvětou, na nichž participuje i Rada pro rozhlasová a televizní vysílání.
V pátek 17. září 2021 se od 9.30 hodin uskutečnil v kinokavárně Domu kultury Ostrov seminář Nejtemnější tvář mediální negramotnosti, organizovaný právě Radou. Jednalo se o mediálně-vzdělávací přednášku pro žáky základních a středních škol, která byla rozdělena do tří navazujících tematických bloků. Po úvodním slovu bývalého člena Rady Marka Poledníčka v semináři pokračovali zaměstnanci Úřadu Rady Lenka Burešová, Soňa Tichá a Tomáš Kusý.
•
L. Burešová zahájila seminář přednáškou Deep Fakes – nový rozměr dezinformací. Uvedla, že v případě technologie deep fake se – zjednodušeně řečeno – jedná o velmi přesnou videomontáž.
S obrazovými materiály se manipulovalo dávno před vznikem filmu a televize, později docházelo k falšování i žurnalistické fotografie, která byla vždy považována za součást očitého svědectví, důkaz, že se něco stalo (lze ji přirovnat k citaci textu). Existence počítačů a internetu však dává – pokud jde o falšování fotografii a nyní už i videí – dříve nepředstavitelné možnosti.
Počítač lze programovat dvěma způsoby – tou původní je metoda „recept“, a jde o přesný návod, co má počítač udělat. Nová a převratná je metoda strojového učení hlubokých neuronových sítí. Tu již lze vnímat jako formu umělé inteligence, která se na základě podkladových materiálů ve formě obrazů, videí či zvuků „učí“ – vlastně sama sebe zdokonaluje bez zásahů člověka, který tomuto procesu příliš nerozumí, dokonce i když je vývojář toho všeho, což je v zásadě docela děsivé.
Zatím je možné falšovat videa zejm. veřejně známých osobností, u nichž existuje velké množství fotografií a obrazově-zvukových záznamů, které lze zneužít. Dostupností fotek a videí osob na sociálních sítích jako Facebook a Instagram se však stávají potenciálním cílem v konečném důsledku úplně všichni.
Existují již deep fakes, která působí velmi realisticky, dokonce do té míry, že je na první pohled nelze od skutečnosti rozeznat. L. Burešová představila několik příkladů takových deep fakes: video se skutečným fotbalistou Davidem Beckhamem, které obsahuje jen drobné úpravy v oblasti úst; video s falešným českým prezidentem Milošem Zemanem, které je přiznaným podvrženým státnickým projevem; a konečně videa s falešným americkým hercem Tomem Cruisem, která přiznaně demonstrují technologické možnosti, neboť daná deep fakes jsou již k nerozeznání od originálu. Těmto videím jsme se na webu Děti a média věnovali již zde: https://www.deti-a-media.cz/art/3448/deep-fakes-aneb-novy-rozmer-dezinformaci.htm?page_idx=15
L. Burešová nyní připojila další ukázky zajímavých deep fakes. V prvním případě se jednalo o vánoční projev britské královny Alžběty II. z roku 2020 (An alternative Christmas message for a very alternative year) – šlo o přiznané deep fake s falešnou královnou. „Královna“ zde mj. děkovala stanici Channel 4, že zde může konečně říkat cokoliv, aniž by jí někdo vkládal slova do úst. Video: https://www.youtube.com/watch?v=IvY-Abd2FfM
Dalším příkladem fenoménu bylo video s bývalým prezidentem Spojených států amerických Barackem Obamou - falešný B. Obama zde např. hovoří vulgárně o Donaldu Trampovi, taktéž bývalém prezidentu USA. Vzápětí dodává, že to by on nikdy neřekl, alespoň ne na veřejnosti, ale někdo jiný ano – následuje edukativní část tvůrce Jordana Peeleho. Šlo o velmi zdařilou simulaci, a zřejmě proto ji zneužili dezinformátoři – jednoduše vystřihli tu část, v níž vystupuje J. Peele, a začali video šířit na Twitteru. Video je dostupné zde: https://www.youtube.com/watch?v=cQ54GDm1eL0
Deep fakes se budou stále zlepšovat. Výsledkem může být zcela nová úroveň mystifikace – např. v autokratických režimech by mohlo být jednodušší zdiskreditovat disidenty, v totalitních státech by mohli pravidelně zveřejňovat nová videa lídra, který by byl už dávno po smrti atd. Mohlo by dojít k zveřejnění diskreditačního deep fake videa o kandidátovi jen pár dní před volbami… možností je bohužel celá řada.
L. Burešová uvedla, co se již stalo: V únoru 2021 to bylo poprvé, co nějaký politik využil deep fake pro předvolební kampaň. Na videu vystupuje skutečný politik – předseda indické vládnoucí strany, Manoj Tiwari. Jeho štáb vytvořil dvě videa, v prvním mluví anglicky, druhé je ale technologií deep fake upraveno tak, aby to vypadalo, že hovoří v hindském dialektu haryanvi. Videa jsou dostupná zde:
https://www.youtube.com/watch?v=88GUbuL89bQ&t=1s – MT English
https://www.youtube.com/watch?v=ZAdrE_wEMM0&t=1s – MT Haryanvi
Pokud jde o Českou republiku, ve druhé polovině srpna 2021 se objevilo šestivteřinové video s Dominikem Ferim „Úplně nahej“, natočené na mobilní telefon. Vystupuje zde možná pravý a možná falešný bývalý poslanec D. Feri – spekuluje se totiž, zda se nejedná o deep fake. Sám exposlanec se k videu nevyjádřil.
Video je dostupné zde: https://www.youtube.com/watch?v=mV1EWxxba30&t
L. Burešová závěrem připomněla prastaré jeskynní malby – i v jejich případě se jedná o komunikaci, pouze je ztracená v čase, tato kultura je nám příliš vzdálená. Zhruba víme, jak tyto malby vznikaly: tvůrce, skála, přírodní barviva, umělé osvětlení, lešení, pomoc ostatních. Nevíme proč. Deep fakes a strojové učení víme, proč vzniká: jde o edukaci (záměr varovat) nebo o oklamání (záměr manipulovat). Ovšem protože strojovému učení příliš nerozumíme, nevíme jak.
Naše mozky pracují postaru. My všichni pracujeme se zastaralými mozky, které mají blíž k tvůrcům jeskynních maleb než k počítačům, a snažíme se s jejich pomocí čelit zcela novým technologiím – umělé inteligenci, která se sama učí a zdokonaluje. Prozatím zůstává nejlepším způsobem obrany vysoká mediální gramotnost. Ve chvíli, kdy narazíme na znepokojující video, je třeba se snažit dopátrat, z jakého zdroje pochází, a informace si neustále ověřovat. Nic lepšího než je kritické myšlení zatím nemáme.
•
S. Tichá navázala přednáškou Otrokem sociálních médií. Uvedla, že sociální síť je on-line služba, která na základě registrace umožní vytvořit profil uživatele, pod kterým lze tuto službu využívat zejména ke komunikaci, sdílení informací, fotografií, videa atd. s dalšími registrovanými uživateli.
Život na sítích je velmi rozšířen, dle průzkumů trávíme on-line čtvrtinu dne. Výhodou sociálních sítí je, že jsme v kontaktu s přáteli, snadno získáme informace, můžeme sdílet své zážitky a názory, vidíme, co je nového u ostatních, zabijeme nudu. V neposlední řadě může hrát roli, že „jsou tam všichni“ a že v době probíhající pandemie onemocnění covid-19 a rozsáhlých lockdownů byly sociální sítě významným spojením se světem „tam venku“. Při neopatrném užívání sociálních sítí však hrozí ztráta soukromí, zneužití osobních údajů (od obchodníků po zloděje), diskreditace, kyberšikana, závislost (netolismus).
S. Tichá důrazně upozorňovala na to, že je důležité číst podmínky užívání (ač je to krok, který při registraci většina uživatelů přeskakuje). Důležité je i nevyplňovat nadbytečné údaje při registraci, odstupňovat nastavení práv pro „přátele“, nesdílet intimní fotografie, zapnout kontrolu označovaného obsahu, nedávat hrám a aplikacím přístup k osobním údajům a nezapomínat se odhlásit. Naopak je žádoucí potvrzovat přátelství jen těm, koho známe, a uvědomit si, že vložený obsah už možná nikdy nevymažeme.
Veškeré informace, které svěříme sociálním médiím, jsou sbírány a vyhodnocovány pro komerční účely. Za spoustu internetových služeb neplatíme jen z toho důvodu, že to, co je zpeněženo, jsme my sami – uživatelé.
S. Tichá se následně věnovala algoritmům a personalizaci reklamy. Algoritmy na sociálních sítích generují obsah „šitý na míru“. Sítě zaznamenávají naši aktivitu (co hledáme, kam klikáme, co lajkujeme) a nabízejí nám další podobný obsah. Proto se na sítích cítíme příjemně a chceme tam trávit více a více času. Čím více času na sítích trávíme, tím více reklamy se nám zobrazí a zadavatelé reklamy mají tím větší zisk.
Personalizace reklamy zohledňuje demografii (pohlaví, věk), lokalitu (bydliště, cestování), stav (rodičovství, zaměstnání, vzdělání), zájmy a chování (velikost bydliště, zvyky). Je využíváno přesné zacílení pomocí e-mailu nebo tel. čísla, které jsme zadali při registraci na sociální síti. Objevuje se zacílení na konkurenci (podle chování na jiných webech), zobrazuje se nám reklama na příbuzné zboží (cross-selling).
Dětský uživatel sociálních sítí je obzvláště zranitelný, pokud jde o působení influencerů. Dle výzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a sdružení SPIR 41 % dětí neznalo význam #ad, 30 % nevědělo, co znamená #sponzored. Nejsrozumitelnější je označení #reklama, který rozpoznalo 87 % dětí, ten je ale nejméně používaný. Influenceři přitom mají povinnost řídit se zákonem o regulaci reklamy (zákon č. 40/1995 Sb.) a zákonem o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.) Z jejich příspěvku musí být poznat, že se jedná o reklamu, jinak jde o reklamu skrytou, která je nelegální. Zákon také výrazně omezuje reklamu cílenou na děti, alkohol nebo hazard.
S. Tichá závěrem vyložila, jak vypadá férová reklama & férový influencer: Ti, kdo jsou fér, označují spolupráci (i dárky obdržené od firem jsou komerční spolupráce), a označují ji jasně a zřetelně. Označení viditelné až po rozkliknutí popisku nebo schované mezi hashtagy není dostatečné.
A ještě zmínila Akt o digitálních službách, což je návrh nařízení Evropské komise, který stanovuje nové povinnosti poskytovatelů digitálních služeb.
•
T. Kusý se v poslední části semináře věnoval tématu Dark web – odvrácená strana internetu. Nejprve představil tři vrstvy internetu, kterými jsou surface web (povrchová síť), deep web (hluboká síť) a právě dark web (temná síť).
Surface web tvoří přibližně 4% internetu a je viditelný pro všechny uživatele www stránek, dostupný je pak prostřednictvím běžných prohlížečů. Deep web tvoří zbytek internetu – tedy asi 96 %. Pro přístup k němu je třeba využít interní vyhledavač. Jde např. o naše bankovní účty nebo účty na sociálních sítích apod. Dark web je součástí deep webu. Je to skrytá část internetu, kterou je možné navštívit pouze za pomoci speciálního prohlížeče. Pohyb po Dark webu je anonymní. Je třeba speciální prohlížeč, který umožňuje surfovat po běžně dostupných stránkách, ale i stránkách s příponou .onion. Je třeba znát konkrétní adresu, popř. katalogy stránek. Připojení je šifrované a IP adresa skrytá.
T. Kusý se následně věnoval tomu, co se na Dark webu nachází – v zásadě se jedná o nelegální i legální obsah. Nelegální obsah, to jsou hlavně dark markety (temná tržiště) a dětská pornografie. Legální obsah pak představují zpravodajské stránky, úplně běžné stránky zajišťující anonymitu – v takovém případě jde o svobodný prostor pro boj s cenzurou. (V roce 2016 bylo na dark webu celkem 2723 aktivních stránek, polovina s nelegálním obsahem. 3–6% uživatelů navštívilo nelegální stránky, ostatní zde byli přítomni proto, že dark web poskytuje anonymitu.)
Na e-shopech s nelegálním zbožím lze najít drogy, ukradené přístupové údaje a hesla, ukradené platební karty, dětskou pornografii, zbraně, nájemné vraždy, snuff či hackery. Z velké části se však jedná o podvodné stránky – po zaplacení se nic nestane. Vraždu přes dark net reálně objednat nelze.
Jako příklady dark marketů uvedl T. Kusý dvě již neexistující tržiště: Prvním byla Silk Road (hedvábná stezka) – jednalo se o on-line černý trh nabízející mj. drogy a léčiva. Aktuálně je v provozu Silk Road 4.0, ale jedná se o falešnou stránku. Druhou takovou stránkou byla Besa Mafia – jednalo se o stránku albánské mafie v USA, nabízející vraždy za 120 000 Kč, zbraně, drogy a další. Šlo však o podvodnou stránku s cílem vylákat peníze.
T. Kusý zmínil zajímavou aktualitu, jak dark web fungoval v době koronaviru. Kvůli probíhající pandemii došlo k omezení pouliční nabídky drog. Jejich uživatelé proto hledali náhradu za své dodavatele právě na dark webu, a zdejší nabídka následně vzrostla o cca 500 %. Na začátku pandemie pak zde existovaly i nabídky roušek a testů na COVID-19, později se zde dalo dohledat více než 250 nabídek schválených vakcín, ale i nabídek léků, krve a slin osob po prodělání onemocnění, potvrzení o očkování atd.
Jak T. Kusý zdůraznil, dark web může sloužit i jako ochránce svobody. Některé země internetové stránky cenzurují, avšak prostřednictvím TORu lze cenzuru obejít. Dark web je tedy využíván rovněž čtenáři v zemích s omezenou svobodou slova. Svoji stránku na dark webu mají proto CIA, BBC či The Guardian, a dark web je hojně využíván i aktivisty a novináři, kteří by jinak riskovali represe. Užitečný je rovněž pro novináře, kteří chtějí chránit své zdroje.
•
A závěrem… pokud jde o samotný festival, jeho program je dostupný zde:
https://www.festivalostrov.cz/program-festivalu-2021/
Přehled doprovodného programu je pak dostupný zde:
https://www.festivalostrov.cz/o-festivalu/doprovodny-program-2021/
S výsledky soutěžní sekce se zájemci mohou seznámit zde:
Lenka Burešová
Soňa Tichá
Tomáš Kusý
- ZPĚT -
