Před několika měsíci jsme čtenáře webu Děti a média informovali o výsledcích rozsáhlého výzkumu, který zjišťoval, jaký vliv má hraní počítačových a mobilních her na inteligenci dětí.
Jakkoli se v minulosti soudilo, že počítačové hry mají negativní dopady na jejich uživatele, zejména pak v souvislosti s vytvářením závislosti a rovněž v důsledku nadměrné konzumace násilného obsahu, americká studie, která sledovala takřka deset tisíc dětí, prokázala, že hraní e-her má na inteligenci dětí pozitivní efekt.
Nyní se výzkumu vlivu hraní počítačových her na uživatele věnuje Masarykova univerzita v Brně. Ta v nedávné době vydala tiskovou zprávu, v níž informuje, že připravovaný psychologický výzkum bude zjišťovat, proč lidé hrají on-line počítačové hry, co u hraní zažívají a co jim to přináší.
Masarykova univerzita v současnosti hledá dobrovolníky, kteří by se do této fáze studie zapojili.
Jde již v pořadí o třetí etapu výzkumu zaměřeného na hraní počítačových her. Závěry z předcházejících dvou etap již byly zveřejněny. Vyplynulo z nich, že riziko vytvoření závislosti na hraní počítačových her je zanedbatelné. Skutečně závislých dospělých lidí v Česku pravděpodobně nejsou ani jednotky procent. Pouze 1,5 % ze vzorku hráčů, které výzkumníci sledovali, hraje potenciálně rizikově, a to jde o vyloženě herní komunitu, tedy lidi, kteří s hrami tráví v průměru 25 h týdně. U běžné populace bude toto procento násobně nižší.
Brněnští výzkumníci v tomto kontextu doplňují, že celosvětově se odhaduje, že nějakým způsobem hraje asi 3 miliardy lidí, tedy 38 % planety. Takže kdyby bylo závislých skutečně třeba 10 % z nich, jak se občas uvádí, šlo by takový počet lidí, jako je skoro celá populace USA, což je zcela nepravděpodobné.
Dosavadní výsledky brněnské studie, které jsou ovšem zatím pouze předběžné, dokládají, že počítačové hry jsou skvělý způsob, jak se odreagovat – zapomenout na každodenní starosti, zlepšit si náladu, budovat vztahy, prozkoumávat zajímavý svět. Jde o koníček srovnatelný s dobrou knihou.
Studie se, mimo jiné, zabývá také vztahem hráče k herní postavě. Mnohé hry umožňují si postavu vytvořit doslova od hlavy k patě a dělat za ni mnoho rozhodnutí. V předchozí vlně výzkumu 59 % hráčů uvedlo, že vůči své postavě cítili hrdost, a 41 % s postavou prožívá emoce. Hry jsou psané tak, aby udržely hráče co nejdéle, a to třeba tím, že v širém světě hry může autonomně cestovat či s postavou prožít celý její život.
Třetí etapa výzkumu, která právě započíná, si dává za cíl destigmatizovat hraní her a také zlepšit diagnostiku závislosti.
Výzkumníci s některými hráči spolupracují dlouhodobě, nyní ale uvítají i nové zájemce. Ti budou vyplňovat on-line dotazník, což by jim nemělo zabrat více než 15 minut.