Skutečnost, že rok 2020 neprobíhá kvůli přetrvávající pandemické situaci standardně, se dotýká každého z nás. Tímto článkem bychom se chtěli vrátit k první polovině března, kdy organizátoři ještě stihli zahájit tradiční a renomovaný festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět a alespoň částečně promítnout filmy dle původního plánu. Festival však bohužel musel být ve svém průběhu přerušen z důvodu, který všichni bolestně známe – kvůli vzplanuvší pandemii nemoci covid-19 a přijatým opatřením, které na jednu stranu zabránily nekontrolovanému šíření nákazy, na druhou stranu pak zcela paralyzovaly život v zemi.
Chceme vám tedy se zpožděním představit dva zajímavé filmy, které byly v kinech toho času uvedeny, a o nichž se domníváme, že mají vzhledem ke svému tématu zdejším čtenářům co říci. Oba filmy byly uvedeny v tematické kategorii Jedna nula, kterou organizátoři charakterizují následujícím způsobem:
Jedničky a nuly. Sociální sítě a další kybersvěty se staly prostředím, v němž trávíme stále více času. Dokumenty této kategorie upozorňují, že od nových technologií, jako je například umělá inteligence, máme často nerealistická očekávání, která nemusejí být naplněna nebo se mohou obrátit proti nám. Filmy sledující proměnu našeho chování vlivem internetu ukazují, že online život funguje sice podle jiných pravidel, ale prožíváme ho stejně intenzivně jako ten reálný. (…)
•
První z filmů je Párování (Mating), dánsko-švédský film z roku 2019, který režírovala Lina Maria Mannheimer.
Film byl uveden následujícími slovy: Rok v životě dvou mileniálů zachycený jejich vlastním pohledem vypovídá o zvycích této generace, seznamování přes mobilní aplikace, o podobě jejich vztahů, sexuálních touhách, ale i o strachu a úzkostech.
Švédská režisérka Lina Maria Mannheimer začala svůj nejnovější projekt s jednoduchým nápadem: najít několik mladých lidí, rozdat jim kamery a nechat je po dobu jednoho roku natáčet svoji on-line komunikaci se svými vrstevníky. Hned na začátku ale shodou okolností došlo k nečekanému zvratu, když se dvě ze sledovaných postav seznámily osobně, mimo sociální sítě. Edvin a Naomi během krátké chvíle vytvořili pár. Záhy ovšem zjistili, že cesta ke spokojenému vztahu je složitá a plná nástrah. Oba v průběhu filmu čelí novým pocitům, objevují vlastní sexualitu, snaží se zjistit, co čekají od života, od práce, od svých přátel a partnerů. Snímek přesvědčivě využívá moderní technologie k zachycení způsobu života a myšlenek mladé generace a poskytuje necenzurovaný pohled na seznamování v době, kdy k seznámení stačí pohyb prstem po obrazovce doleva nebo doprava. [Jeden Svět]
Film je bezesporu zajímavý vývojem obou protagonistů. Oba na začátku působí poněkud nejistě, Edvin vysloveně zakřiknutě. Oba však hovoří na kameru velice otevřeně o svých tužbách i obavách, o tom, co očekávají od života, i o svých erotických představách a sexuálních zážitcích. Jejich společný vztah záhy zkrachuje, čímž trpí oba, ale cestu jako pár k sobě již později nenajdou. I nadále se však – z iniciativy Edvina – přátelí, a vytváří se mezi nimi silné pouto. Naomi je daleko otevřenější a bezprostřednější, ale i ona bojuje se svými strachy a démony.
Oba mladí lidé působí zpočátku poměrně hloubavě a citlivě, místy až dojemně, postupně se však jejich vystupování a celkové jednání mění, a nezdá se, že k lepšímu. Touží se prosadit na všech úrovních. Daleko lehčeji teď navazují nové a nové známosti, které jsou však mělké a takřka výhradně tělesné. Edvin nakonec profesně uspěje dle svých snů, a jelikož je jeho práce velmi úzce spjata s počítačovým prostředím, uchytí se v Asii (Japonsku). Zde se však cítí velmi osamělý a nudu zahání řetězcem nezávazných milostných dobrodružství, navazovaných s velkou lehkostí přes internet. Také změní vzhled a stává se z něj tuctový frajírek, který své místní známosti necitelně opouští a z jejich bolesti si utahuje, a to spolu s Naomi, která ho přiletí navštívit. Spolu se smějí tomu, že i on dřív býval takový „ňouma“ a po rozchodu trpěl, ale teď se posunul dál (stejně jako Naomi). Jde o až bolestný vhled do mysli mladých lidí, kteří nyní vnímají citlivost jako přítěž a jejichž jednání s druhými hraničí až s krutostí. Naomi přitom není líčena černobíle, touží jako lékařka pomáhat lidem a velmi se raduje ze svého počínajícího studia.

www.jedensvet.cz
Dokument je vytvářen poměrně unikátním způsobem, kdy se oba protagonisté sami natáčejí, hovoří na kameru a zaznamenávají své dny a zážitky pro potřeby filmařského projektu.
•
I druhý z filmů obsahuje silné momenty k zamyšlení. Jedná se o americký dokument Lepší profil (Jawline) z roku 2019, který režírovala Liza Mandelup. Zabývá se mladými hochy, kteří se snaží prorazit jako youtubeři.
Shrnutí filmu: Sociální sítě se staly novou platformou showbyznysu. Fanoušci mají své hvězdy, hvězdy zase své manažery − a manažeři drží klíče ke splněným snům. Po jednom takovém se natahuje 16letý Austyn.
Austyn se chce vymanit z jednotvárného života amerického maloměsta a prorazit na sociálních sítích. Jeho fanouškovskou základnu tvoří hlavně dívky na prahu puberty. Chlapci jako Austyn jsou pro mnohé z nich virtuální verzí toho, čeho se jim v reálném světě nedostává: přátel, rodiny, spřízněné duše. Dokument se jemně dotýká jak světa teenagerů, tak i zákulisí byznysu, který na něm vydělává. Jako třeba losangeleský manažer Michael, jehož úkolem je přetavit potenciál mladíků Austynova ražení v obchodní produkt. Z příběhu o bezelstné snaze jít si za svým snem se stává svědectví o různých stránkách dospívání ve věku internetových profilů. [Jeden Svět]
Youtuber je osoba, která na internetovém serveru YouTube aktivně nahrává videa. Pro významné youtubery s mnoha fanoušky je tato platforma díky příjmům z reklamy i živností. [Wikipedia]

www.jedensvet.cz
Austyn je sympatický pohledný mladík z nuzných venkovských poměrů, který se pokouší vytvářet přitažlivý obsah na svém YouTube účtu a získat další fanoušky, kteří by ho vynesli do hledáčku business agentů. Básní o slávě a o tom, jak se k slávě upíná. Je milý, přirozený, má charisma a nadšení mládí, kterým dokáže strhnout podobně mladá děvčata, kterým virtuálně supluje zájem, pozornost a naději, která jim v reálném světě očividně chybí. Jeho promluvy na kameru však sice mají drajv, ale jsou zoufale bezobsažné – jedná se o zapálenou deklamaci omletých pouček o tom, jak se člověk nemá bát jít za svým snem. Při osobním setkání nabízí objetí a povrchní zájem. Dívky jsou však nadšené, komunita jeho fanynek je nevelká, zato velmi stabilní. Proto ho jeden z agentů skutečně „otestuje“ a spolu s dalšími chlapci jej vysílá na jakési „turné“, během nějž jsou tito mladíci prezentováni na pódiích jako hvězdy a publikum po nich šílí.
Tito chlapci však nenabízejí žádné umění (jako např. Beatles, kteří svého času vyvolávali doslova davová šílenství), pouze jsou – nabízejí svoji existenci, fanoušci si s nimi pořizují selfie, objímají se s nimi, těší se z jejich pozornosti. De facto jde o uměle vytvořenou bublinu, ale nedá se vyloučit, že pro mnohé z dívek má podobné setkání skutečně nějaký terapeutický účinek (jakkoli by reálná a účinná pomoc měla vypadat zcela jinak). Divák je během filmu seznámen s celou škálou různých bizarních postav, ať již agentů nebo dalších youtuberů.
Pro Austyna však jeho turné nekončí happy-endem. Svým manažerem je podveden a okraden, je de facto zapuzen (jeho fanouškovská komunita je sice velmi stabilní, ale neroste, a on je tak z obchodního hlediska neperspektivní). Je sražen ze svého piedestalu, z luxusního prostředí instantní slávy, a vrací se domů. Z nečekaného vývoje je pochopitelně hluboce zklamaný a ztrácí svou radost a bezprostřednost, ve vytváření videí přestává vidět smysl. Nakonec odchází pracovat do obchodu s oblečením a snaží se najít si své místo v životě jiným způsobem.
•
Oba filmy svým způsobem vypovídají o on-line světě a není to vždy hezký pohled. Rozhodně je však zajímavý a vede k zamyšlení.
Jak jsme zmínili v úvodu, festival Jeden svět byl nuceně přerušen. Jeho pokračování je plánováno na letošní podzim, měsíce září a říjen – v září v Praze, v říjnu v regionech. Nezbývá než doufat, že se toto pokračování uskuteční, a že skutečně dojde k náhradě neuskutečněných jarních projekcí.
Festival Jeden svět je jedním ze základních stavebních kamenů společnosti Člověk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 se stal nejvýznamnějším festivalem svého druhu na světě a v roce 2007 získal čestné uznání UNESCO za výchovu k lidským právům. [Jeden Svět]
Informace o festivalu: https://www.jedensvet.cz/2020/
Lenka Burešová