Dnešní televizní přijímače umožňují daleko více funkcí, než jen prosté sledování pořadů. Díky technologii a funkcím tzv. HbbTV může divák aktivně přijímat a užívat další funkcionality. Hrát hry. Nakupovat. Či získat prémiový obsah. V souvislosti s tímto novým fenoménem vyvstaly otázky, zda a nakolik veřejnost zná tuto platformu a jestli ji využívá. A v neposlední řadě, zda si uvědomuje i možné hrozby a rizika související s touto technologií, a to zejména při spotřebitelských rozhodnutích. Možnosti nové technologie jsou totiž ve velkém využívány ve prospěch komerčních zájmů obchodníků.
Na tyto otázky poskytl odpověď sociologický výzkum, který si v nedávné době zadala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
O HbbTV, neboli o červeném tlačítku, které umožňuje na chytré televizi aktivovat funkce a služby, které nabízejí některé televizní stanice, již někdy alespoň slyšely téměř tři čtvrtiny zkoumané populace (73 %), více než čtvrtina o této službě či funkci povědomí nemá.
Obyvatelé ČR, kteří používají internet a alespoň občas sledují televizi, mají doma nejčastěji pouze běžné televize bez možnosti připojení k internetu (49 %). Více než třetina (35 %) má doma k dispozici Smart TV, 12 % disponuje Smart TV i HbbTV. Chytrou televizi s možností připojení k internetu má tedy téměř polovina domácností (47 %).
Vlastnictví chytré televize statisticky významně častěji deklarují muži (51 %), lidé s vyšším profesním statusem (řídící pracovníci, majitelé firem, odborníci), podíl vlastníků Smart TV také vzrůstá s měsíčními příjmy domácností – chytrou televizi častěji nalezneme v domácnostech s čistými měsíčními příjmy nad 40 tisíc Kč, naopak statisticky významně méně často v domácnostech s měsíčními příjmy do 30 tisíc Kč. Menší výskyt chytrých televizí lze pozorovat také u seniorů, nezaměstnaných a také v domácnostech bez připojení na kabelovou televizi.
14 % diváků má obavy z bezpečnostních rizik spočívajících v zavirování televize či dalších zařízení v domácí síti. Podobný podíl dotázaných (12 %) nechce mít televizi k internetu připojenou kvůli obavám ze zneužití osobních a soukromých dat, které je potřeba zadat do některých aplikací, které chytré televize nabízejí.
Desetina těch, kdo svou chytrou televizi či multimediální centrum nemají připojené k internetu, tak činí kvůli dětem. Ostatní důvody jsou již méně časté. S ohledem na skutečnost, že dotazován byl vzorek internetové populace ČR, mezi důvody není vůbec zmíněna absence připojení internetu v domácnosti.
V souvislosti s novými funkcemi a novým způsobem výběru a konzumace televizního obsahu, které přinášejí chytré televize a HbbTV, se výzkum zaměřil na dvě nové formy komerční komunikace v oblasti televizního vysílání – interaktivní a personalizované reklamy.
S interaktivní reklamou, tedy reklamou, která umožňuje prostřednictvím tlačítka divákovi získat více informací o inzerovaném produktu, případně jej přímo zakoupit, se setkala jen čtvrtina uživatelů HbbTV a 16 % majitelů chytrých televizí. Interaktivní reklamu využila jen třetina z dotázaných, kteří ji na své Smart TV nebo HbbTV zaznamenali (15 % z nich vícekrát, 18 % jen jednou). Pokud tento podíl přepočteme na všechny majitele Smart TV, můžeme konstatovat, že tuto formu marketingové komunikace využilo jen 5 % uživatelů chytré televize. Jedná se tedy o formát marketingové komunikace s prozatím menšinovým zaznamenáním na straně diváků a využitím v řádu jednotek procent příjemců.
Mezi uživateli chytrých televizí převládají obavy z hrozeb či rizik plynoucích z uvádění osobních údajů nebo údajů o platební kartě při aktivaci některých funkcí a služeb nabízených chytrými televizemi a HbbTV. Obavy ze zneužití osobních dat vyjadřuje 63 % majitelů chytrých televizí, 70 % z nich má obavy ze zneužití kreditní karty (37 % se obává velmi). Jen čtvrtina dotázaných se zneužití osobních údajů či údajů o platební kartě neobává.
Celkově můžeme říci, že většina televizní divácké veřejnosti má povědomí o HbbTV – téměř tři čtvrtiny zkoumané populace o hybridní televizi alespoň slyšely (73 %). Jen o něco více než třetina diváků, kteří mají o HbbTV povědomí, však ví, jaký je rozdíl mezi běžným televizním vysíláním a HbbTV. Lze tak konstatovat, že i přes poměrně vysokou míru povědomí o HbbTV jen poměrně malý podíl televizních diváků dokáže specifikovat, v čem spočívá rozdíl mezi hybridní televizí a běžným vysíláním. HbbTV svým uživatelům slouží nejčastěji ke zpětnému sledování pořadů z televizních archivů nebo ke spouštění pořadů z interaktivního programu. Využívání nabídky hybridní televize je ovšem rozmanitější – tři čtvrtiny jejích uživatelů využívá tři nebo více z jedenácti testovaných funkcí, polovina pět nebo více funkcí.
Určitě by bylo užitečné podobný výzkum zopakovat s odstupem jednoho až dvou let, jelikož lze očekávat významný vzestup zájmu o služby, které HbbTV nabízí.
