Stále častěji lze slýchat ve veřejném prostoru, že regulace televizního vysílání, jejímž cílem je chránit děti před rizikovými pořady, je anachronismus. Kritici regulace argumentují tím, že pokud se dítě jen pár kliky na internetu dostane prakticky k jakémukoli obsahu, je dohled nad tím, aby před 22. hodinou v televizi nebyl zařazen ohrožující pořad, zbytečný a šikanózní.
Jako protiváha těchto postojů se ovšem neméně často zmiňuje nezbytnost plošné regulace všech technických platforem, které umožňují přístup k audiovizuálním obsahům. Zastánci regulace zdůrazňují, že lavinovité, zdánlivě nezvládnutelné, šíření nejrůznějších typů rizikových obsahů nemůže a nesmí být důvodem k rezignaci na ochranu dětí, ale naopak musí být impulsem k nalezení nových efektivních opatření.
Zásadním aktérem, zastávajícím tento názor, je poradní orgán Evropské komise Evropská skupina regulátorů audiovisuálních služeb (ERGA).
ERGA v nedávné době vydala zprávu, která shrnuje současný stav ochrany dětí a mladistvých v audiovizuální oblasti v rámci EU a současně identifikuje budoucí trendy, které bude nezbytné reflektovat v připravované novele Směrnice o audiovizuálních mediálních službách, což je základní evropská právní úprava nastavující standardy ochrany nezletilých diváků.
ERGA si je vědoma toho, že tempo technologického vývoje je natolik rychlé, že vždy bude předbíhat legislativní proces, a proto novelizace příslušných právních úprav zákonitě nestihnou reagovat na nové technické prostředky, které by měly být do regulace zahrnuty.
ERGA však zdůrazňuje, že technologický vývoj, který na jedné straně přináší zcela nová rizika, nabízí i nové technické možnosti, jak chránit děti a mladistvé. Moderní technické prostředky mohou do značné míry automatizovaně plnit zadání, spojená s ochranou dětských diváků, která dosud ležela na samotných médiích. Digitální prostředky jako například aplikace, webové rozhraní nebo HbbTV nabízí rodičům kontrolu prostřednictvím filtrování a blokování obsahu.
Lze se domnívat, že technická opatření (PIN kódy, aplikace) budou do budoucna hrát v ochraně dětských diváků velice významnou roli. Klasické prvky ochrany, jako je omezení přístupu prostřednictvím umístění v rámci denního programu či labelling pořadů, ale dozajista zůstanou zachovány.
Jako pozitivum lze shledat, že zmíněná zpráva ERGA dokládá, že jak provozovatelé televizního vysílání, tak i poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (video-on demand) si uvědomují zodpovědnost, kterou mají vůči svým divákům. Většina z hráčů na audiovizuálním trhu již používá základní opatření k ochraně dětí a mladistvých, a to i pro technické platformy, u nichž to dosud není legislativně podchyceno.
Naopak jako negativní hodnotí zpráva ERGA absenci standardizace ochrany dětských diváků napříč subjekty na trhu. ERGA se proto chce v budoucnu zaměřit na prosazení koordinace kroků mezi subjekty, tvořícími všechny stupně žebříčku tvorby a šíření mediálního obsahu. ERGA dále zdůrazňuje, že při všech krocích je třeba mít na paměti, že ochrana dětí a mladistvých v rámci mediální sféry je pouze součástí většího problému jejich celkové ochrany v digitálním světě jako takovém, a proto by vždy měla být nahlížena v tomto širším kontextu.
