O rizicích, která média představují pro děti a dospívající, web Děti a média informuje pravidelně. V souvislosti s překotným vývojem komunikačních technologií se ale i rizika proměňují. Mění se i pohled veřejnosti a odborníků na to, před čím děti chránit a jak.
Zatímco ještě před pár lety rodiče vnímali největší mediální nebezpečí pro své děti ve ztvárňování násilného chování v televizi a vyjadřovali pobouření nad erotickými scénami ve filmech, dnes je situace odlišná. Ne snad že by konzumace podobných rizikových obsahů přestala být problematická, či že by se vůči jejímu vlivu staly děti imunními, ale vedle těchto, řekněme tradičních, rizik, se nebývale rozšířila paleta nových nástrah.
Web Děti a média se v minulosti opakovaně věnoval tématu rizikovosti nápodoby mediálních obsahů. Zejména dospívající mají tendenci chovat se jako jejich mediální vzory, dokazovat si, že zvládnou to samé, co viděli v televizi či na internetu, nebo prostě jen chtějí zažít pocity a zkušenosti svých mediálních hrdinů. Tato přirozená potřeba ovšem může vést i k tragédiím. Ne náhodou udělila v roce 2007 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rekordní pokutu, ve výši 3 000 000 Kč, za odvysílání reportáže, která heroizovala počínání několika dospívajících chlapců, kteří se zabývali extrémně nebezpečnými adrenalinovými aktivitami, včetně sebezapalování.
Dnes, s odstupem deseti let, může tento sankční krok Rady působit skoro až naivně. Ne snad, že by již neplatilo, že odvysílaný obsah měl vážný návodný charakter a mohl vést ke zraněním či smrti dětí, které by se jej pokusily zopakovat, ale proto, že v dnešní době se podobná snaha regulátora může jevit jako sisyfovská. Stačí spustit youtube a během pár minut najdete stejně riskantní a zdravému rozumu odporující videa, která mají miliony zhlédnutí a statisíce lajků. Youtubeři, usilující o dosažení maximální sledovanosti, se předhánějí v realizaci šíleností, a jejich obdivovatelé se je pokoušejí napodobit. Není divu, že se stále častěji dozvídáme o absurdních neštěstích, k nimž dochází jen díky lehkovážnosti a frajeřině. Přestože na většinu z nás jde hrůza z videí zaznamenávajících městské parkouristy, kteří balancují na okrajích střech, přeskakují z domu na dům nebo surfují po vagonech metra, dospívající je zbožňují.
Pravdou je, že jen zlomek mladých se nechá inspirovat k saltům na vrcholcích mrakodrapů, přesto jsou celosvětové statistiky úmrtí při podobných aktivitách alarmující. A to nemluvě o počtech zemřelých, kteří fatálně „šlápli vedle“ při focení úžasné selfie na okraji útesu nebo třeba nezvládli řízení auta při online přenosu své jízdy. Nicméně i k tomu se zpravidla inspirovali médii, youtubery a sociálními sítěmi.
Poslední výzkumy chování dětí a dospělých ve vztahu k internetu ukazují, že rodiče si vzali k srdci nabádání odborníků, aby měli více pod dohledem, co jejich děti na internetu dělají, s kým komunikují, jak chrání své soukromí apod. Mnohé rodiče ale ukolébá vědomí, že jejich dcera byla varována před rizikem seznámení s pedofilem vydávajícím se za prima kamarádku a syn už před dovolenou nevyvěšuje na facebook informaci o tom, že u nich dva týdny nebude nikdo doma, ovšem nebezpečí, že se jejich potomek inspiruje zhlédnutým videem k iracionálnímu chování, dosud podceňují. Přitom realita je taková, že například i k sebepoškozování většinu mladých přivedou informace z internetu. Podobně začínají i mnohá onemocnění anorexií a bohužel i sebevraždy.
Jakkoli je nezpochybnitelné, že nová média a moderní komunikační prostředky jsou civilizačním výdobytkem, bez něhož už bychom se asi těžko obešli, nesmíme zapomínat na jeho odvrácenou tvář.
Vilma Hušková
