Evropská audiovizuální observatoř v nedávné době zveřejnila novou hloubkovou analýzu různých opatření přijatých v celé Evropě na ochranu dětí před sledováním škodlivého obsahu na platformách pro sdílení videonahrávek (VSP).
Tzv. sdílené platformy umožňují uživatelů vkládat a sdílet videa prostřednictvím sociálních sítí, jako jsou TikTok, Facebook a mnohé další.
Mnoho těchto služeb má stanoven minimální věk uživatele, přesto se uživateli platforem často stávají i děti od nejútlejšího věku. Rizika spojená s užíváním sociálních sítí jsou obecně známá – závislost, kyberšikana, sdílení nevhodných obsahů.
Jak může evropské právo zajistit, aby děti a nezletilí na svých obrazovkách nesledovali škodlivý videoobsah? Směrnice o audiovizuálních mediálních službách (AVMSD) je evropský právní text, který obsahuje řadu závazných bezpečnostních opatření, která lze dle úvahy poskytovatelů sdílených platforem uplatňovat samostatně či ve vzájemné kombinaci pro zvýšení ochrany dětí.
Evropská audiovizuální observatoř (EAO) je organizace, která sdružuje 41 členských států a Evropskou unii zastoupenou Evropskou komisí. Činnost této instituce spočívá ve sběru a šíření informací o audiovizuálním průmyslu v Evropě. Posláním EAO je poskytovat informace profesionálům v oblasti audiovize a tím také přispívat k větší transparentnosti audiovizuálního sektoru v Evropě. EAO sleduje všechny oblasti audiovizuálního průmyslu: film, televizní vysílání, video/DVD a nová média. O každé z těchto oblastí poskytuje informace ve sféře trhu a statistiky, legislativy a financování výroby audiovizuálních děl.
EAO věnuje mimořádnou pozornost ochraně dětí před negativními dopady audiovizuálních mediálních služeb. Ve své nové zprávě Ochrana nezletilých na VSP: ověřování věku a rodičovská kontrola zkoumá ustanovení evropského práva a hodnotí různá řešení nalezená a implementovaná jednotlivými členskými státy EU a Spojeným královstvím.
Ze strany Evropské audiovizuální observatoře byla provedena srovnávací analýza různých způsobů, jakými členské státy EU a Spojené království začlenily ustanovení o ochraně nezletilých uživatelů do svých vlastních vnitrostátních právních předpisů a zejména pak, jak tato opatření fungují v praxi. Jednou ze základních otázek, na kterou se EAO zaměřila, je efektivita zvolených nástrojů, jejichž prostřednictvím dochází k ověřování věku uživatelů online služeb. V závěrech studie EAO shrnuje, že v některých státech byly úspěšně aplikovány takové metody verifikace věku, které vykazují jen nízkou chybovost a jsou tak účelným nástrojem ochrany dětí a mladistvých. Naproti tomu v řadě zemí dosud fungují systémy, které jsou postaveny výhradně na tom, že uživatel při vstupu do konkrétní služby pouze na základě vlastního rozhodnutí zaškrtává, že je osobou zletilou, ačkoli to nemusí být pravda. Takový systém ověřování věku má nulovou validitu.
Ve studii EAO jsou uvedeny a analyzovány rovněž různé technické systémy rodičovské kontroly: monitorovací funkce, mechanismy blokování nebo filtrování obsahu, omezování času na obrazovce a funkce přímého zasílání zpráv a hodnocení obsahu. Tato kapitola studie ověřuje efektivitu systémů rodičovské kontroly zejména v kontextu jejich užití ve spojení s platformami, které nabízejí výhradně erotický obsah.
Pro zájemce je celá studie dostupná zde:
