Co je mediální gramotnost?

„Mediální gramotnost znamená dovednosti, znalosti a porozumění, které občanům umožňují efektivní a bezpečné využívání médií. Aby měli občané možnost přístupu k informacím a aby mohli využívat, kriticky posuzovat a vytvářet mediální obsah odpovědnou a bezpečnou formou, potřebují pokročilé dovednosti v oblasti mediální gramotnosti. Mediální gramotnost by se neměla omezovat na výuku o nástrojích a technologiích, nýbrž by se měla soustředit na to, aby občany vybavila schopností kritického myšlení potřebnou k vytvoření úsudku, analýze komplexních skutečností a rozeznání rozdílu mezi názorem a skutečností. Je proto nezbytné, aby poskytovatelé mediálních služeb a poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek, ve spolupráci se všemi příslušnými aktéry, podporovali rozvoj mediální gramotnosti u všech vrstev společnosti, u občanů každého věku a pro všechna média a aby byl pokrok v této oblasti důkladně sledován.“ Takto mediální gramotnost vymezuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2018/1808. Český právní řád mediální gramotnost nedefinuje.

Problematika mediální gramotnosti byla vložena do kompetence Rady novelou zákona o vysílání účinnou od 1. června 2010. Pro Radu byla tato záležitost zcela nová, jelikož pojem mediální gramotnosti velmi výrazně přesahuje oblast tele­vizního a rozhlasového vysílání.

Při sběru podkladů a vstupních informací Rada zjistila, že v České republice dosud nebyl vypracován žádný relevantní výzkum úrovně mediální gramotnosti napříč českou společností. Rada se proto na počátku roku 2011 rozhodla takový výzkum nechat zpracovat na své vlastní náklady. Za tímto účelem bylo osloveno Centrum mediálních studií při Univer­zitě Karlově v Praze, které se výzkumu ochotně zhostilo.

S odstupem pěti a deseti let, tedy v roce 2016 a 2021 Rada nechala zpracovat studie následné, jejichž cílem bylo zjistit vývoj v úrovni mediální gramotnosti populace ČR.



Jaká je úroveň mediální gramotnosti v ČR?

  • 2011

V létě 2011 Rada zveřejnila první část výzkumu, který vyhodnocoval úroveň mediální gramotnosti po­pulace ČR starší 15 let. Na konci listopadu 2011 pak byla zveřejněna druhá část výzkumu, zaměřená na děti školního a předškolního věku.

Zatímco v první části výzkumu byla využita metoda dotaz­níkového šetření, druhý výzkum, zaměřený na děti, byl realizován metodou ohniskových skupin (focus groups) a soustředil se na vybrané ukazatele úrovně mediální gramotnosti u předškolních dětí a mladších a starších žáků základních škol. V rámci šetření se uskutečnily řízené rozhovory se šesti osmičlennými skupinami dětí v ČR – po dvou skupinách tvořených předškoláky ve věku 5–6 let, žáky prvního stupně ZŠ ve věku 8–10 let a žáky druhého stupně ZŠ ve věku 12–14 let. Skupiny byly strukturovány tak, aby polovinu účastníků tvořily dívky a polovinu chlapci a aby bylo možné zachytit rozdíly u dětí, které vyrůstají buď v prostředí malého města či vesnice, nebo velkoměsta. Je samozřejmé, že výpovědní hodnota výzkumu prováděného v tomto měřítku je jiná než u dotazníkového šetření na plně reprezentativním vzorku obyvatelstva, nicméně je třeba zdůraznit, že výzkumné šetření mezi dětmi předškolního a školního věku má specifické nároky. Předem připravené tematické okruhy byly podkladem pro přípravu strukturovaného moderovacího scénáře, podle něhož v listopadu 2011 proběhly v ohniskových skupinách řízené rozhovory o délce 45–60 minut. Řešitel výzkumu pečlivě dbal na zabezpečení ochrany osobních údajů respondentů, které odpovídá zákonu č. 101/2000 Sb. Jednotliví respondenti jsou ve výzkumné zprávě plně anonymizováni. Rodičům respondentů byl předem vysvětlen cíl výzkumu a byl získán jejich informovaný souhlas s účastí jejich dětí ve výzkumném šetření.

Výzkum přinesl poznatek, že u populace ČR do 15 let dominantním médiem v rodině zůstává televize, ale pomalu se ztrácí spojení televizního programu a televizního přijímače, neboť jeho funkce přebírá počítač a „přístroj“ a „obsah“ se od sebe oddělují i v přístupu mladých uživatelů. Se změnami ve vybavenosti domácností televize oslabuje svoje postavení média, které integruje rodinu a nabízí sdílené prožitky, a stává se spíše nástrojem individuální volby a spotřeby. Tendence ke vnímání televize jako prostředku individuální volby a spotřeby stoupá s věkem, děti předškolního věku vítají, když jsou rodiče ochotni dívat se na „jejich“ pořady.

Představy dětí v předškolním, mladším školním i starším školním věku o roli a obsahu zpravodajství jsou závislé na po­stojích rodičů a v zásadě jsou spíše stereotypní. Převažuje představa, že zpravodajství není relevantní výpovědí o světě.

Děti všech sledovaných věkových kategorií mají poměrně jasnou představu o roli a komunikačním cíli reklamních sdělení, a to včetně základního povědomí o komunikačních strategiích používaných v reklamních sděleních. S přibývajícím věkem klesá deklaratorní zájem o reklamu a její odmítání se stává statusovou záležitostí.

Výzkum dále ukázal, že v rodinách existuje poměrně silná rodičovská kontrola užívání televize. Tato kontrola má jak omezující, tak doporučující rovinu. Omezení se týkají jak rozsahu užívání médií, tak konkrétních obsahů (mezi nimi pře­važuje restrikce násilných obsahů, obsahů vzbuzujících úzkost a erotických obsahů). Doporučení se týkají vzdělávacího potenciálu vybraných pořadů. V rodinách se uplatňuje poměrně zřetelná rodičovská kontrola užívání osobních počítačů, a to jak sociální (pravidly a domluvou), tak technologická (softwarem). Limitem této kontroly je počítačová gramotnost rodičů. Rodičovská kontrola užívání počítačů se výjimečně týká i sociálních rizik (narušení soukromí), ale soustřeďuje se především na technologická rizika (viry) a ekonomická rizika (vynucení internetové platby).


Studie mediální gramotnosti populace 15+ v ČR
Studie mediální gramotnosti populace do 15 let v ČR

 

  • 2016

S odstupem pěti let Rada rozhodla, že je na místě přistoupit k zadání nové studie, která by zhodnotila aktuální stav mediální gramotnosti populace ČR a mohlo by tak dojít k posouzení toho, k jakému posunu v úrovni mediální gramotnosti za pět let došlo. Aby bylo dosaženo maximální možné srovnatelnosti výstupů původní a nové studie, i nové zadání vycházelo z předpokladu výzkumu ve dvou etapách pro populaci 15+ a populaci pod 15 let s odlišnými metodologickými přístupy, reflektujícími potřeby a specifika zkoumané věkové kategorie respondentů.

Shrnutí výsledků Studie mediální gramotnosti osob mladších 15 let byly zveřejněny v rubrice Aktuality a zajímavosti, viz zde.

 

Celé znění studií:

Studie mediální gramotnosti osob mladších 15 let z roku 2016

Studie mediální gramotnosti osob starších 15 let z roku 2016

 

  • 2021

V roce 2021 Rada již potřetí přistoupila k zadání studie mediální gramotnosti populace ČR. Zatímco v předcházejících letech studii zpracovávalo Centrum pro mediální studia (CEMES) při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, pro studii v roce 2021 byla vybrána Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

I tentokrát bylo zadání rozděleno do dvou částí. Výzkum zacílený na děti byl proveden formou ohniskových skupin, přičemž výstupy zhodnocovaly úroveň mediální gramotnosti u dětí předškolního věku, mladšího školního věku a staršího školního věku. Výzkum zaměřený na osoby starší 15 let probíhal sběrem dat metodou CAWI a CAPI. Reprezentativní struktury vzorku 1240 osob bylo dosaženo prostřednictvím kvótního výběru dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a kraje.

Studie zkoumala čtyři klíčové dovednosti a schopnosti mediální a digitální gramotnosti: přístup k mediálním technologiím a jejich způsoby užívání v každodenním životě; analýzu a evaluaci mediálních sdělení (tzv. kritické myšlení a čtení); vlastní mediální produkci a reflexi fungování médií a vnímání role médií ve společnosti.

 

Celé znění studií:

Studie mediální gramotnosti osob mladších 15 let z roku 2021

Studie mediální gramotnosti osob starších 15 let z roku 2021

 

 

- ZPĚT -




info@detiamedia.cz

Fórum webu děti a media