21. 4. 2015

Nahota v televizním vysílání I – nahota bez erotiky

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání řeší pravidelně na každém svém zasedání divácké stížnosti rozličného zaměření. Poměrně častým námětem těchto stížností jsou právě námitky diváků vztahující se k zobrazení nahoty a erotiky / sexu ve vysílání. Zpravidla jsou takové stížnosti doprovázeny obavou z možného ohrožení dětí a mladistvých.

Neexistuje žádný zákaz nahoty ve vysílání před 22. hodinou. Zákon pouze nedovoluje zařazovat před 22. hodinou pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit psychický, fyzický či mravní vývoj dětí a mladistvých.

Zejména je nutno zdůraznit, že zobrazená nahota nerovná se automaticky erotika či sexuální výjevy. Nahota může být zcela nevinná a v kontextu děje i vysloveně logická. V případě hraných filmů může jít o výjevy z koupele, postava může spát – ve vší počestnosti – nahá, může se slunit, převlékat apod., podobných scén je jistě celá řada. Některé evropské kinematografie jsou navíc v tomto ohledu velmi otevřené a nemají nejmenší problém zobrazovat člověka, „jak ho pánbůh stvořil“. Americké filmy jsou spíše prudérnější.

Pokud jde o obchodní sdělení, nahota se zde objevuje nejčastěji v reklamách na různá mýdla, sprchové gely apod. Pokud však lze v zřetelně stylizované reklamě zahlédnout dejme tomu ženská ňadra, o porušení zákona se zcela určitě nejedná. Zdá se skoro zbytečné něco takového zdůrazňovat, ale najdou se i takové stížnosti, které prostou nahotu označují rovnou jako pornografii.   

Pokusíme se uvést nějaké příklady. Rada například v minulosti obdržela stížnost na nahotu – respektive právě na odhalené poprsí – v reklamě na kosmetiku FA zadavatele Henkel ČR, spol. s r.o. Analyzovány byly všechny tři podoby spotů, které měly propagovat produkt FA NutriSkin – deodorant.

Dle § 2 odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, nesmí být reklama v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí obsahovat jakoukoliv diskriminaci z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti nebo napadat náboženské nebo národnostní cítění, ohrožovat obecně nepřijatelným způsobem mravnost, snižovat lidskou důstojnost, obsahovat prvky pornografie, násilí nebo prvky využívající motivu strachu. Reklama nesmí napadat politické přesvědčení.

Bylo zjištěno, že první ze spotů byl založen na záběrech ukazujících dívku, mající na sobě jen spodní díl plavek, kterak běží radostně po pláži se surfem, jenž má v rukou nad hlavou. Dívce byla vidět prsa. Na konci reklamy pak dívka skočila na záda svému příteli. Reklama měla zjevně vzbudit v divákovi pocit, že předmětný deodorant pomůže i při namáhavé činnosti ve velkém vedru uchránit svého nositele od nepříjemného zápachu potu.

Dívce byla vidět prsa v úvodním celkovém záběru i v dalších dvou záběrech v průběhu reklamy, nikdy ovšem záběr nebyl na tyto partie zaměřen a prsa nebyla nijak zdůrazněna. Reklama neměla za cíl vyvolávat erotický podtext, tudíž ani nebylo možno tvrdit, že by záběry mohly být nevhodné pro dětského či mladistvého diváka.

Druhý spot byl z pohledu diváka v podstatě totožný s prvním. Třetí z analyzovaných spotů propagoval produkt FA NutriSkin sprchový gel. Modelka byla zobrazena při skoku do vody, ve vodě, při použití sprchového gelu a následně s přítelem. Opět jí byla v počátku spotu vidět prsa. Platila ovšem stejná argumentace jako v předchozím případě, totiž že spot nemá explicitně erotický náboj, ani nijak neohrožuje mravnost a není v rozporu s dobrými mravy. Nahota ztvárněná tímto způsobem samozřejmě nemá ani potenciál ohrožení některého ze zmíněných vývojů dětí či mladistvých. 

Jiným příkladem až přílišné divácké prudérnosti může být stížnost na reklamu PILOT Frixion ball Clicker, uváděnou na televizních obrazovkách cca před dvěma lety v denním vysílacím čase. Rada obdržela stížnost poukazující na přítomnost nahého muže, kterému je vidět přirození.

Jednalo se o reklamní spot na pero, které lze vygumovat. Žena na kresbách interiéru domu ugumovávala prvky interiéru, načež ty mizely i v reálu zrovna ve chvíli, kdy je muž využíval (schody, vana atd.). Právě ve scéně se zmizelou vanou se muž ocitl nejprve nahý na zemi, následně pak stál nahý před oknem do zahrady. Mužovo přirození ovšem nebylo ukázáno, v záběru skrze okno zůstávalo čímsi zakryté. V každém případě je vysoce nepravděpodobné, že by nahota koupajícího se člověka měla jakýkoliv vliv na morální či psychický vývoj dětí, neřkuli mladistvých.

Obdobnou situací se Rada zabývala i v případě hraného filmu, bláznivé francouzské komedie z roku 1978 s názvem Dovolená po francouzsku. Rada obdržela stížnost na skutečnost, že se ve filmu objevilo pánské přirození, s dovětkem „jak je něco takového možné“.

Monitoringem bylo zjištěno, že v tomto případě se záběr na pánské přirození ve filmu skutečně objeví, nicméně záběr je krátký, není nijak detailní, a navíc jde o zcela přirozený záběr muže vycházejícího ze sprchy. Jedná se tedy opět o naprosto nevinnou, přirozenou situaci. Výjev tohoto typu nelze v žádném případě označit za úsek vysílání, který by mohl narušit či ohrozit fyzický, psychický či mravní vývoj dětí a mladistvých.

Někteří diváci tedy dle všeho vnímají jako problém již to, pokud se na obrazovce objeví odhalená intimní část lidského těla, ačkoliv se tak stane zcela bez souvislosti s erotikou. Jde jednoduše o nahotu jako takovou. V podobných případech však nezbývá než konstatovat, že k porušení zákona o vysílání nedochází.

Z hlediska zákona je rozhodující, zda existuje možnost, že by daný pořad byl s to ohrozit psychický, fyzický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Rada může zahájit správní řízení z moci úřední pouze tehdy, pokud by takové podezření existovalo.

Nevhodnost pro děti nikoliv v obecném chápání, ale ve smyslu zákona je nutné posuzovat vždy v konkrétním případě – obecná šablona neexistuje. V případě nahoty bez vulgárního kontextu však se patrně určitého zevšeobecnění lze dopustit – nahota sama o sobě porušením zákona o vysílání skutečně nebývá.

 

Lenka Burešová

 

 

- ZPĚT -
predchozí
19. 4. 2021

Rizika pohádek pro nejmenší

Problematice audiovizuálních obsahů, které jsou ohrožující či nevhodné pro děti, jsme se na webu Děti a média věnovali mnohokrát. Pravidelně naše čtenáře seznamujeme s případy pořadů, v souvislosti s nimiž Rada dospěla k závěru, že jejich odvysíláním v denním vysílacím čase byl ohrožen psychický,…
1. 4. 2021

Sociální média jejich nástrahy

Sociální sítě jsou bezesporu fenoménem doby. Dle dostupných zdrojů je dnes užívá přes 3,96 miliardy lidí, což je zhruba polovina světové populace. V roce 2025 má počet uživatelů dosáhnout čísla 4,41 miliardy uživatelů.
29. 3. 2021

Deep Fakes aneb nový rozměr dezinformací

Problematiku Deep Fakes jsme již v minulosti na těchto stránkách zmínili. Pozornost jim věnoval například článek věnovaný ostrovskému filmovému festivalu, v jehož rámci se konaly přednášky organizované Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Nyní bychom však chtěli čtenáře webu Děti a média…
17. 3. 2021

Zpřístupňování pořadů osobám se sluchovým a zrakovým postižením

Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání zakotvuje povinnosti provozovatelů, jejichž cílem je zvýšit přístupnost obsahu televizních programů pro osoby se sluchovým a zrakovým postižením. Zákon stanovuje, že určitá část vysílaných pořadů musí být pro osoby se sluchovým postižením…
8. 3. 2021

KNIHA KDO CHYTÁ V SÍTI

Paperback Kdo chytá v síti na první pohled simuluje estetiku young adult literatury, ale to je „jen“ promyšlená estetika. Obsah svazku je ryze dospělý, nicméně i ti nejmladší teenageři klidně mohou být jednou z cílových skupin této knihy. Josef Chuchma
následující




info@detiamedia.cz

Fórum webu děti a media