10. 7. 2020

RRTV opět zjišťovala, jak provozovatelé vysílání přispívají k mediální gramotnosti

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání každý rok obesílá všechny provozovatele televizního a rozhlasového vysílání a také poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání s dotazem, jakými opatřeními v předcházejícím kalendářním roce podpořili mediální gramotnost diváků a uživatelů svých služeb.

Všechna zjištění jsou pak zahrnuta ve výroční zprávě Rady, která je předkládána Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Pro další zájemce jsou tyto informace dostupné ve výroční zprávě zveřejněné na webu Rady www.rrtv.cz.

V dané souvislosti je ovšem třeba poukázat na fakt, že zatímco zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání ukládá provozovatelům vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb povinnost informovat Radu o opatřeních na podporu mediální gramotnosti, tentýž zákon jim už neukládá povinnost taková opatření přijímat. Pokud se tedy provozovatel vysílání omezí na sdělení, že v daném kalendářním roce žádné opatření na podporu mediální gramotnosti nepřijal, Rada může tuto informaci pouze vzít na vědomí.

Za rok 2019 RRTV oslovila celkem 327 provozovatelů a poskytovatelů, přičemž někteří z nich provozují různé služby nebo vysílají více programů. Návratnost odpovědí byla přes 74 %, což je o více než šest procent více než v loňském roce.  Více než polovina odpovědí však opět výslovně připustila, že oslovený v roce 2019 žádná opatření na podporu mediální gramotnosti nepřijal, ale mnoho dalších odpovědí je možné vnímat obdobně, pouze neměly tak explicitní formu.

V případě oslovených provozovatelů je nutné rozlišovat provozovatele na základě licence a registrované provozovatele převzatého vysílání (zároveň je ovšem vhodné poznamenat, že držitelé registrace k provozování převzatého vysílání, kteří reagovali na výzvu Rady, jsou poměrně často i  provozovateli vysílání prostřednictvím kabelových systémů). Většina provozovatelů převzatého vysílání (70 % z 90 provozovatelů, kteří zaslali odpověď, navíc při návratnosti necelých 64 %) totiž ve svých odpovědích poměrně logicky sdělila, že žádná opatření na podporu mediální gramotnosti nepřijala. Množství provozovatelů, kteří nepřijali žádné opatření, však klesl přibližně o 8 %, navíc při nárůstu návratnosti téměř o 5 %). Nejčastěji uváděným opatřením byla nově osvěta na webu či sociálních sítích (11 %). Dalšími opakovaně uváděnými opatřeními byly technická podpora využívání elektronických zařízení či příprava manuálů, případně informování zákazníků o alternativních možnostech příjmu a přechodu na DVB-T2. Navíc několik dalších odpovědí zmínilo komunikaci se zákazníky, přičemž se lze domnívat, že tato komunikace má povahu výše uvedených opatření. Po dvou odpovědích pak uvedlo přednášky či besedy, dny otevřených dveří a technická opatření (defaultní zapnutí rodičovského zámku, případně upozornění na možnost využití rodičovského zámku).

Ze 143 provozovatelů na základě licence, kteří zaslali vyjádření (osloveno bylo 174 provozovatelů, tudíž návratnost dosáhla 82 %, což je oproti loňskému roku cca. čtyřprocentní nárůst), jich konkrétní opatření na podporu mediální gramotnosti uvedlo přibližně 55 % (oproti loňsku mírný nárůst, nicméně stále méně, než například předloni). Vzhledem k odlišnostem, kterými se vyznačují odpovědi provozovatelů televizního a rozhlasového vysílání, je vhodné dále přistupovat k oběma kategoriím zvlášť.

Ze 127 oslovených provozovatelů televizního vysílání zaslalo nějakou formu odpovědi 101, tedy přibližně 80 % (což potvrzuje mírně rostoucí trend z posledních let). 51 odpovědí (tedy těsně nadpoloviční většina) nicméně obsahovala informaci, že příslušný provozovatel v roce 2019 opatření na podporu mediální gramotnosti neuskutečňoval. Provozovatelé spatřovali prvky opatření na podporu mediální gramotnosti logicky zejména v programovém obsahu. Zařazování tématu médií ve své odpovědi uvedlo 17 provozovatelů, tedy 34 % z těch, kteří uvedli nějaké opatření (což znamená v porovnání s předchozími roky prakticky dvojnásobný počet). Vesměs se jedná o informace ve zpravodajských, publicistických či jiných pořadech, týkající se nějakého aspektu mediální problematiky (často zmiňovanými tématy byl aktuálně přechod na standard DVB-T2 tradičně informace o alternativních možnostech příjmu). Pořady, které by plnily vzdělávací roli, tj. měly podobu systematické činnosti s definovaným společenským cílem, se nadále vyskytují pouze v minimální míře (a to ještě v podobě tzv. minipořadů, např. Jak na internet dodávaného sdružením CZ.NIC). Dále pokračoval mírný pokles množství informací o provozování webových stránek a možnosti telefonické, e-mailové či poštovní komunikaci, případně prezentaci na sociálních sítích. I tak však toto opatření zůstává s 32 % zastoupením jen těsně druhým nejrozšířenějším. Stále přitom zůstává otázkou, zda si provozovatelé začali uvědomovat značně omezený vliv dané komunikace na mediální gramotnost diváků či pokládají off-air komunikaci za natolik samozřejmou, že nepovažují za nutné ji výslovně uvádět. V rozmezí od 10 do 20 % pak odpovědi informovaly o příležitostném zpřístupňování zázemí služby veřejnosti (dny otevřených dveří, exkurze, promo akce apod.), osvětě na webových stránkách či sociálních sítích a přednáškách, školeních, besedách nebo workshopech. Pouze minimum odpovědí pak tradičně zmínilo nějaký způsob zapojení veřejnosti do obsahové stránky pořadů a spolupráci s dětskými či školními štáby.

Z 47 oslovených provozovatelů rozhlasového vysílání jich odpověď zaslalo 42, což činí téměř 90 %. V těchto 42 odpovědích bylo pouze v 14 případech (tj. ve třetině případů, což je stejný poměr jako v loňském roce) uvedeno, že provozovatel v roce 2019 neuskutečnil žádné opatření na podporu mediální gramotnosti. Téměř polovina odpovědí, které neuvedly, že provozovatel v daném roce nepřijal žádné opatření, nicméně jmenovaly jako svůj příspěvek k zvyšování mediální gramotnosti přidružené webové stránky a komunikaci prostřednictvím kontaktních telefonních čísel, e-mailových adres či sociálních sítí (zejména Facebooku ale i jiných), které v tomto případě slouží nikoliv jako sociální sítě v přímém slova smyslu, ale jako komunikační a marketingové médium využívající platformu sociální sítě. Popsané komunikační aktivity v naprosté většině případů nelze považovat za opatření mající primárně za cíl podporu mediální gramotnosti. Je totiž čistě na uvážení recipientů, zda uvedené komunikační prostředky využijí ke zlepšování své mediální gramotnosti (zejména prostřednictvím dotazů týkajících se mediální problematiky), přičemž z iniciativy provozovatele či poskytovatele mohou plnit roli prostředku přispívajícího ke zlepšování mediální gramotnosti prakticky pouze prostřednictvím mediálně výchovných kampaní na internetových stránkách či sociálních sítích, což výslovně zmínili pouze tři provozovatelé. Zároveň však 22 rozhlasových provozovatelů (přes 50 % z veškerých odpovědí) uvádělo i zařazování mediálních témat do vysílání, konkrétně v rámci izolovaných příspěvků ve zpravodajských pořadech či moderátorských vstupech (nejednalo se tedy přímo o tematicky zaměřené pořady, spíše o jakési implicitní zmínky). Čtvrtina provozovatelů pak informovala o příležitostném zpřístupňování zázemí služby veřejnosti (dny otevřených dveří, exkurze, promo akce apod.), tři provozovatelé o pořádání přednášek, besed či workshopů (v souvislosti s projektem digitální rozhlas do škol).

Z odpovědí provozovatelů televizního a rozhlasového vysílání se obsažností každoročně vymykají zejména ty od České televize a Českého rozhlasu. Výroční zpráva se jim tedy věnuje podrobněji.

Česká televize svou odpověď již tradičně uvodila konstatováním, že i v roce 2019 podporovala „aktivně mediální gramotnost obyvatel České republiky, aniž by k tomu byla jakkoliv výslovně zavázána na základě zákonné povinnosti“. Velkou část poskytnuté odpovědi jako každý rok tvoří výčet odvysílaných zpravodajských příspěvků a jednotlivých pořadů s mediálně vzdělávacím potenciálem, jejichž tematická škála je poměrně široká. Celkem Česká televize v roce 2019 odvysílala na všech programech 334 hodin pořadů, které se věnovaly tématu mediální gramotnosti a mediálního vzdělávání, přičemž se oproti předchozím rokům výrazně navýšil počet pořadů s danou tematikou na dětském programu ČT:D (120 hodin).  Ze samotného výčtu je zřejmé, že se Česká televize věnuje tématům souvisejícím s mediální problematikou nadále průběžně po celý rok, zejména prostřednictvím konkrétních příspěvků v rámci publicistických pořadů (Černé ovce, Dnes před lety, 168 hodin, Na stopě, Případ pro ombudsmanku, 90´ ČT24, Události, komentáře), dokumentární tvorby (Česká reklama: Úsvit kapitalismu, Temné stránky Facebooku aneb Něco za něco, Jak najít lásku přes internet a další), diskusních pořadů (Historie.cs, Fokus Václava Moravce) i zpravodajství. Jediným cyklickým titulem s primárně mediální tématikou, který je určený dospělým divákům, nicméně v roce 2019 zůstal pořad Newsroom (pokud nepočítáme pravidelnou měsíční rubriku pořadu Dobré ráno věnující se mobilním aplikacím a pokračování vysílání osvětového miniseriálu Jak na internet). V průběhu roku 2019 Česká televize i nadále pokračovala v obsáhlé informačně-vzdělávací kampani, v rámci které diváky připravovala na jednotlivé vlny přechodu na DVB-T2, přičemž vysvětlovala důvody a důsledky tohoto přechodu.

Zvláštní pozornost Česká televize ve své odpovědi věnovala zvyšování a prohlubování mediální gramotnosti dětských diváků, a to zejména prostřednictvím vysílání programu ČT:D. V souvislosti s tímto programem se téma mediální gramotnosti promítlo jak ve vysílaných pořadech, tak v mimovysílacích aktivitách. Reprízován byl seriál „Nauč tetu na netu“, jehož tématem je bezpečné využívání online technologií. Premiérově pak byl odvysílán cyklický pořad Občanka, který zpracovává témata z občanské nauky a upozorňuje mj. na problematiku fake news. Řady témat z oblasti mediální gramotnosti se dotkl i seriál Pětka z garáže, magazín o tvořivosti a počítačových hrách DVA3 a dětský lifestylový magazín Wifina či pořady Tamtam, Kouzelná školka, Studio Kamarád a Planeta YÓ. Vedle toho Déčko posílilo mimovysílací aktivity především v návaznosti na dětské denní zpravodajství v pořadu Zprávičky. I nadále mohli diváci Déčka přispívat svými videoreportážemi prostřednictvím aplikace iReportér a vybraná videa byla odvysílána ve Zprávičkách. Česká televize dále pokračovala v roce 2019 se vzdělávacím projektem Televize ve vaší škole. V jeho rámci vedli odborníci z České televize v konkrétních školách workshopy s žáky a studenty, ve kterých je provedli jednotlivými kroky při vzniku zpravodajské reportáže za využití běžných mobilních technologií. V roce 2019 proběhlo i šest vzdělávacích workshopů pro studenty středních odborných škol na téma zpravodajství. Česká televize v roce 2019 též rozšířila edukační exkurse pro mateřské, základní a střední školy po svých studiích o prvky mediálního vzdělávání – edukační film, pracovní listy, dotazníky. Již po sedmé pak Česká televize uspořádala setkání štábů školních televizí (celodenní seminář nazvaný Televize v televizi).

V neposlední řadě pak Česká televize spolupracovala s vysokými školami – přednášky pro budoucí pedagogy studující na Technické univerzitě v Liberci a na Univerzitě Pardubice, jejichž tématem byla problematika falešných zpráv a dezinformací či série přednášek nazvaná 1989-2019: 30 let svobody médií, která se uskutečnila na několika vysokých školách napříč republikou. Česká televize rovněž uspořádala čtyři vzdělávací semináře mediální gramotnosti akreditované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které jsou zařazené do systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol a druhého stupně základních škol. Součástí projektu Televize ve vaší škole je též seminář určený učitelům, jehož účelem je seznámit účastníky s možnostmi praktické mediální výchovy a tím, jak ve škole vybudovat zázemí pro mediální kroužky či pro práci školních televizních štábů.

Český rozhlas uvedl, že v souladu s posláním média veřejné služby se problematice mediálního vzdělávání v roce 2019 věnovaly všechny jeho stanice, a to jak ve svých stálých pořadech, tak v proudovém vysílání prostřednictvím publicistiky nebo specifických magazínů. Součástí bylo také zvyšování mediální gramotnosti prostřednictvím internetového vysílání, webových stránek jednotlivých stanic a pomocí nových komunikačních technologií, např. YouTube, Facebook apod. ČRo Radiožurnál a ČRo Plus se tématu mediální gramotnosti ve vysílání věnovaly zejména v publicistických pořadech rozhovorového formátu (20 minut Radiožurnálu, Interview Plus, Pro a proti). ČRo Radiožurnál pak s použitím materiálů iRozhlasu cíleně a kontinuálně ve vysílání mapoval fenomén fake news (nové případy, vyvracení lživých zpráv). Stanice také odvysílaly promo spoty a příspěvky k projektu Dílna malého novináře, který cílí na profesi novináře tak, aby to pochopili ti nejmladší. Na ČRo Dvojka tvořila problematika mediální gramotnosti významnou část dramaturgie pořadu Jak to vidí. Na mediální problematiku se zaměřila i pravidelná internetová rubrika pořadu Kolotoč. ČRo Vltava pak tematizoval problematiku mediální gramotnosti především v publicistických pořadech, jako jsou Reflexe, Kontexty, Víkendová příloha, Radiodokument nebo Vizitka. ČRo Radio Wave se v roce 2019 zabýval tématem médií v několika pravidelných pořadech (Otevřené hlavy, Wake News, Prolomit vlny, Ucho) i jednotlivých příspěvcích proudového vysílání. Rádio Junior spustilo v první polovině roku desetidílný seriál Dílna malého novináře, v druhé polovině roku se pak více zaměřilo na bezpečnost pohybu dětí na internetu či sociálních sítích, hrozbu kyberšikany apod. (dramatizovaná četba na pokračování Po tom, co Aneta zmizela, kterou doprovázela debata s odborníky na daná témata). Regionální studia ČRo pravidelně informovala o rizicích užívání nových médií se zaměřením na seniory.

Moderátoři Českého rozhlasu se účastnili besed o médiích na školách. V září 2019 uspořádal ČRo první akci zaměřenou na fenomén podcastů s názvem Podcast Session (debatu na stejné téma pak ČRo zorganizoval i v rámci NFDF Ji.hlava). V polovině května 2019 ČRo zorganizoval tradiční Den otevřených dveří. Návštěvníci budovy ČRo na Vinohradech se při této příležitosti seznámili s rozhlasovou prací a debatovali s rozhlasovými pracovníky o mediálních, žurnalistických a umělecko-tvůrčích tématech. Konaly se též exkurze a dny otevřených dveří do dalších budov a studií. Stanice ČRo Radiožurnál názorně předváděla práci svého týmu veřejnosti díky speciálnímu mobilnímu studiu R-stream, které navštívilo desítky destinací po celé ČR. Další návštěvníci se seznámili s rozhlasovou prací a s rozhlasovými tvůrci na mezinárodním festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio, který Český rozhlas zorganizoval v dubnu 2019 v Olomouci. ČRo Sever pak v Ústí nad Labem již pravidelně uspořádal Mediatábor, tj. letní příměstský mediální tábor. Významným počinem Českého rozhlasu na poli mediální gramotnosti byla spolupráce s nakladatelstvím Verzone na vydání učebnice mediální výchovy pro děti 1. stupně základních škol s názvem Příručka mladého novináře.

Co se týče audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, osloveno bylo 113 poskytovatelů, odpověď zaslalo 81 z nich (návratnost přibližně 72 %, což je potvrzením stabilního růstu o několik procentních bodů ročně). Více než polovina odpovědí ovšem uvedla, že žádné opatření na podporu mediální gramotnosti v roce 2019 poskytovatel neuskutečnil. Nejčastějším uváděným opatřením bylo zařazování témat s potenciálem rozvíjet mediální gramotnost (včetně osvěty na webu a pozvánek na mediálně-vzdělávací kurzy činil jejich podíl 31 %). V jednotkách případů pak poskytovatelé jmenovali různé přednášky či besedy, dny otevřených dveří, exkurze či promo akce, ale i spolupráci s dětskými/školními štáby a podíl recipientů na tvorbě obsahu. Mezi odpověďmi poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání každoročně vyniká odpověď společnosti Seznam.cz, a.s., která rozvíjí vlastní kampaně na podporu mediální gramotnosti.

Vyjádření zaslaly též samoregulační orgány Asociace televizních organizací (ATO) a Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Aktivity ATO v rámci mediální gramotnosti směřují převážně do řad odborné veřejnosti s přesahem k veřejnosti laické (uspořádání konference Digimedia, konzultantská činnost, spolupráce s akademickou obcí, zveřejňování dat týkajících se televizní sledovanosti apod.). Odpověď zaslaná SPIR pak konstatovala, že zvyšování povědomí o internetu, vzdělávání a poskytování informací má primárně ve svých stanovách. SPIR realizoval osvětu týkající se soukromí na internetu pro širokou veřejnost formou webové stránky https://soukrominainternetu.spir.cz.

 

- ZPĚT -
predchozí
24. 7. 2020

Národní ústav duševního zdraví k dokumentu V síti

Před několika měsíci vzbudil obrovský mediální zájem celovečerní dokumentární film V síti, který otevřel téma zneužívání dětí na internetu. Tvůrci film představují slovy: „Jen ze statistik vyplývá, že bezmála třetina českých dětí na vlastní oči zažila, že před nimi někdo masturboval prostřednictvím…
17. 7. 2020

Mediální osvěta a mediální gramotnost v Kataru

Mediální výchova je globálním úkolem, který má konkrétní cíl v podobě získání souboru dovedností a vědomostí nutných pro orientaci a pochopení mediálních produktů. Přes globálnost tohoto cíle však můžeme odhalit rozdíly v přístupu k mediální gramotnosti. Představme si v krátkosti postoj k mediální…
10. 7. 2020

RRTV opět zjišťovala, jak provozovatelé vysílání přispívají k mediální gramotnosti

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání každý rok obesílá všechny provozovatele televizního a rozhlasového vysílání a také poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání s dotazem, jakými opatřeními v předcházejícím kalendářním roce podpořili mediální gramotnost diváků a uživatelů…
3. 7. 2020

Pozvánka - Média dětem, média s dětmi

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si Vás dovoluje pozvat na konferenci s názvem Média dětem, média s dětmi která se uskuteční dne 8. září 2020 v Malém sále Kongresového centra ve Zlíně v rámci 60. ročníku mezinárodního festivalu filmu pro děti Zlín a mládež ZLÍN FILM FESTIVAL 2020.
18. 6. 2020

Pandemická situace prospěla digitální gramotnosti

V poslední době slýcháme více než kdy jindy, že každou krizi lze využít jako příležitost. Jakkoli je to klišé, které rozhodně nelze uplatnit absolutně, v souvislosti s kompetencemi v digitální oblasti to v minulých měsících opravdu zafungovalo.
následující




info@detiamedia.cz

Fórum webu děti a media