Již v předcházejícím článku věnovaném německému mediálnímu vzdělávání bylo vysvětleno, že Německo má velmi podrobně rozpracován systém zvyšování mediální gramotnosti.
Do dané oblasti spadají i právní předpisy, které upravují ochranu dětí a mladistvých nejen v obecné rovině běžného života, ale rovněž i speciální právní předpisy zaměřené výlučně na ochranu této skupiny v oblasti užívání médií.
Následující výčet právních norem může posloužit nejen jako zdroj informací, ale i jako inspirace toho, jak lze legislativně nastavit pravidla pro ochranu dětí a mladistvých před závadnými mediálními obsahy.
1. Zákon o ochraně mládeže – Jugendschutzgesetz (JuSchG)
Tento zákon je něčím, co v českém právním řádu nemá obdoby, neboť jedinou právní normou nastavuje ochranu dětí a mladistvých před riziky souvisejícími s:
V oblasti ochrany před médii zákon například stanovuje pravidla pro účast dětí na filmových představeních. Děti a mladiství se mohou účastnit veřejných filmových akcí, pokud byly filmy schváleny orgány k tomu pravomocnými, případně se mohou účastnit promítání filmů majících vzdělávací účel. Děti mladší šesti let se mohou účastnit promítání vždy jen s doprovodem. Děti od šesti let pak mohou navštívit představení jen s doprovodem, pokud končí po 20:00 hod. Mladí lidé mladší 16 let pak musejí mít doprovod, pokud představení skončí po 22:00 hod. Dospívající ve věku 16 a více let rovněž musejí mít doprovod, pokud představení skončí po půlnoci.
Další omezení v oblasti médií souvisejí s užíváním mediálních obsahů šířených prostřednictvím datovým médií, které jsou dostupné v obchodní síti. Klasicky se tak týká filmové tvorby či počítačových her. Tyto produkty mohou být distribuovány a dostupné dětem, jen pokud jsou mediální obsahy v této formě schváleny příslušným státním úřadem nebo organizacemi dobrovolné samoregulace a byly označeny jako vhodné pro jejich věkovou skupinu, nebo jde-li o informační a vzdělávací programy, které jsou klasifikovány jako „informační program“ nebo „vzdělávací program“.
Mediální obsahy, jakými jsou filmy, ať již na DVD či šířené jinou formou, ale i počítačové hry, musejí být povinně opatřeny labellingem, který je členěn do pěti stupňů:
Filmy a hry určené pro informační, instruktážní nebo výukové účely mohou být poskytovatelem označeny jako „informační program“ nebo „výukový program“, jen pokud zjevně nenarušují vývoj nebo výchovu dětí a mladých lidí.
Explicitně zakázány jsou mediální obsahy, které oslavují válku nebo narušují lidskou důstojnost vyobrazením osob vystavených těžkému duševnímu a fyzickému utrpení. Další striktně zakázanou formou jsou vyobrazení zvláště realistického a krutého zacházení, a to i v případech reprodukce skutečných událostí, pokud k takovémuto šíření není dán oprávněný zájem.
2. Zákon o rozvoji dětí a mládeže (Kinder-und Jugendstärkungsgesetz)
Zákon ze dne 29. června 2017 v obecné rovině vymezuje odpovědnost za výuku mediální gramotnosti dětí a mladistvých a stanovuje ji jako nezbytnou součást vzdělávání, které má funkci ochrany dětí a mládeže.
3. Jugendmedienschutz-Staatsvertrag – Státní smlouva o ochraně v oblasti mladistvých
Dohoda mezi jednotlivými spolkovými zeměmi o ochraně mládeže v oblasti médií je základní právní normou pro ochranu mládeže, pokud jde o rozhlas, televizi a internet. Stanovuje, kdy a jak může být určitý mediální obsah vysílán nebo jinak distribuován. Cílem je chránit děti a dospívající před obsahem elektronických informačních nebo komunikačních médií, které narušují nebo ohrožují jejich rozvoj nebo vzdělávání. Kromě toho poskytuje ochranu před obsahem v elektronických informačních nebo komunikačních médiích, která porušují lidskou důstojnost. Předpis vymezuje, kromě dalších povinností, i mediální obsah, který je obecně zakázán.
Jedním ze zakázaných obsahů je propagace symbolů protiústavních organizací. Symboly protiústavních organizací jsou zakázány ve formě:
• vlajek
• znaků
• pozdravu
• písní
Vyobrazení těchto symbolů může být v jednotlivých případech přípustné:
• pro občanskou výchovu
• za účelem umění / vědy
Rovněž je zakázáno podněcovat k popírání holocaustu, oslavování války, schvalování násilí a porušování lidské důstojnosti. V tomto kontextu není možné zobrazování nadměrně krutých a násilných činů a také bagatelizování válečného utrpení. Rovněž je nežádoucí vyobrazení osob trpících, umírajících nebo vystavených těžkému fyzickému a psychickému utrpení. Jako příklady z praxe jsou uvedeny záběry poprav (ISIS, poprava Saddáma Husajna) nebo případ smrti sáňkaře na olympijských hrách ve Vancouveru 2010.
Další zákazy se týkají sexuálního obsahu, pornografie, sexuálního násilí a nezákonných sexuálních praktik.
- ZPĚT -
