• Home
• Kdo a jak kontroluje obsah vysílání
• Ochrana dětí zákonem
• Děti a televize
• Poradna pro rodiče
• Konkrétní případy ze správní praxe Rady
• Aktivity Rady v oblasti ochrany dětí
• Aktuality a zajímavosti
• Doporučená literatura

Sociální média jejich nástrahy

Sociální sítě jsou bezesporu fenoménem doby. Dle dostupných zdrojů je dnes užívá přes 3,96 miliardy lidí, což je zhruba polovina světové populace. V roce 2025 má počet uživatelů dosáhnout čísla 4,41 miliardy uživatelů.

Nárůst počtu uživatelů sociálních sítí je skutečně skokový. Vždyť ještě v roce 2010 nedosahoval počet uživatelů sociálních sítí ani jedné miliardy.

Navyšování počtu uživatelů sociálních sítí souvisí se vznikem nových sítí, které se rozmanitě profilují a specializují.

Sociální síť, společenská síť nebo komunitní síť je služba na internetu, která registrovaným členům umožňuje si vytvářet osobní veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie, videa, provozovat chat a další aktivity. Sociální sítě mohou být užitečné i zábavné, ale obnášejí i závažná rizika. Jejich největší nebezpečí ovšem zpravidla plyne z nerozvážnosti a neuvážlivosti jejich uživatelů. Vždyť, kdo si opravdu nastuduje podmínky užívání sociálních sítí a aplikací? Za vše hovoří výsledek následujícího vědeckého pokusu:

Stovky vysokoškolských studentů při přihlášení do nové aplikace stiskly velké zelené tlačítko „Souhlasíte s dodržováním našich podmínek služby.“ Staly se členy NameDrop, nové sociální sítě. Podle odstavce 2.3.1 podmínek služby souhlasili s tím, že dají NameDrop jejich budoucí prvorozené děti. Ne, není to hoax. Skutečně se tak stalo. V rámci experimentu. Studenti se stali subjekty experimentu, který provedli dva profesoři komunikace, Jonathan Obar z York University v Torontu a Anne Oeldorf-Hirsch z University of Connecticut. A výsledek? Potvrzení toho, že jen absolutní minimum osob čte smluvní ujednání.

(Zdroj: https://www.theguardian.com/technology/2017/mar/03/terms-of-service-online-contracts-fine-print)

Hrozba, že budete muset svého prvorozeného potomka odevzdat nadnárodní korporaci, je minimální, ovšem s takřka 100% jistotou odsouhlasíte, že jako uživatel sociálních sítí předáváte své osobní údaje třetím osobám. A možná ještě větší nebezpečí skýtá to, jaké informace jako uživatel sítě poskytujete a sdílíte.  Sdílení informací v podobě názorů, fotografií či osobních faktů přináší ohromná rizika, a to nejen pokud není profil uživatele dobře zabezpečen a ochráněn proti zneužití. Osobní údaje jsou cenou komoditou a je tedy logické, že se v rámci virtuálního světa s nimi obchoduje. V lepším případě si s vašimi daty „pohraje“ marketingová společnost, v horším případě mohou být zneužity k trestné činnosti.

Žádná sociální síť nemůže za to, co vy na ni vložíte a co vy budete sdílet. Takže pokud jednou přijdete o vysněnou pracovní pozici proto, že si váš potenciální zaměstnavatel proklepl sociální sítě a zjistil o vás skutečnosti, které se nehodí k jeho firemní image, pak se můžete zlobit jen na svou vlastní neuvážlivost.

„Potenciální zaměstnanec byl informován, že před nástupem musí absolvovat test na drogy. Poté, co dotyčný 20 minut po pohovoru zveřejnil na svém profilu dotaz: „K…, neví někdo jak projít drogovým testem za 24 hodin?“, místo samozřejmě nezískal.

(Zdroj: https://people.com/celebrity/employees-who-were-fired-because-of-social-media-posts/)

Kontrolu vašich sociálních médií můžete očekávat například i od pojišťoven. Máte problémy po úrazu a sdílíte fotky z rizikového lyžování? Pak se nedivte. A rovněž nezapomínejte, že to, co o sobě prozradíte internetu, když je vám dvacet, vám může být hodně nepříjemné, až si to za pár let přečtou vaše dospívající děti.

Kromě ztráty soukromí a možná i zaměstnání, nebo co hůř důstojnosti, díky sociálním sítím ztrácíte ještě něco dalšího velmi cenného. Čas. Seznamte se s některými zajímavými statistikami. Globální uživatelé internetu strávili v loňském roce každý den na stránkách sociálních médií v průměru 144 minut denně.[1] To jsou 2,4 hodiny. Za tu dobu se narodí na celém světě 21 456 miminek. Bill Gates si vydělá solidních 2 160 000 $.[2] Pokud jde o země s největším časem stráveným na sociálních médiích, jsou na vrcholu Filipíny, kde uživatelé tráví v průměru 3 hodiny a 53 minut na sociálních médiích denně. Ve Spojených státech stráví lidé každý den na sociálních médiích 2 hodiny a 3 minuty. [3]

Sociálních médií působí na internetu nepřeberné množství, představme si některá z nich.

Instagram

Instagram je aplikace zaměřená na sdílení fotek či videí. Má více než 500 milionů aktivních denních uživatelů, kteří každý den sdílejí 250 milionů příspěvků. Jako jedna z největších sociálních sítí na světě je Instagram oblíbený zejména u teenagerů. Na podzim 2020 se aplikace pro sdílení fotografií umístila na třetím místě mezi teenagery ve Spojených státech, na druhém místě za Snapchatem a TikTokem.[4] Pomineme-li již výše zmíněná rizika spojená s užíváním sociálních médií, která se pochopitelně vztahují i na Instagram, je ve spojitosti s tou sítí nutné poukázat na riziko kyberšikany. Kyberšikana není problémem pouze na Instagramu, nicméně týká se ho velmi výrazně.

Podle  průzkumu bylo 59 procent dospívajících šikanováno online. Konkrétně na Instagramu  má dle průzkumu neziskové skupiny proti šikaně Ditch the Label zkušenost se šikanou více než jeden z pěti dospívajících ve věku 12 až 20 let.

Twitter

Twitter je sociální síť na principu mikroblogu, který umožňuje uživatelům posílat a číst příspěvky, tzv. „tweety“. Jedná se o textové příspěvky dlouhé maximálně 280 znaků, které se zobrazují na uživatelově profilové stránce a na stránkách těch, kteří ho sledují (followers). Twitter se stal součástí mnoha kontroverzí, zejména v souvislosti s blokováním některých účtů. Stačí připomenout například zablokování účtu prezidenta Trumpa.[5]

TikTok

Skutečným hitem mezi sociálními sítěmi je v současné době TikTok, který byl spuštěn v roce 2017. Nárůst počtu jeho uživatelů je enormní.  TikTok nabízí krátká videa. Lidé mohou pomocí různých funkcí v aplikaci (hudba, efekty) vytvářet 15sekundová videa a sdílet je s celým světem. A to doslova. Aktuální počet uživatelů dosáhl 689 milionů. Ve srovnání například s Facebookem je to stále výrazně méně (2,79 mld),[6] ale progres počtu uživatelů je neskutečně rychlý, zatímco Facebook stagnuje. Zdánlivě banální platforma má ovšem své stinné stránky. Velmi rizikové jsou zejména šířící se výzvy (challenge), kterým mladí lidé snadno podléhají.

Italské úřady začaly vyšetřovat smrt desetileté dívky, která se udusila kvůli "zkoušce odvahy" na sociální síti TikTok. Školačka zemřela, když se doma v koupelně uškrtila pomocí pásku, aby dostála výzvě nazvané Blackout Challenge, v níž se uživatelé TikToku snaží vyvolat mdloby nebo se dostat do bezvědomí.[7]

Snapchat

Snapchat se vyznačuje natáčením krátkých videí, která následně můžete doplnit o obrázky, text atd. Je populární zejména u nejmladší generace. Podstatnou funkcí je chat, ve kterém můžete kromě posílání zpráv, obrázků a smajlíků i uskutečňovat hovory a videohovory. Snapchat skýtá možná nebezpečí, obdobně jako jiné sociální sítě umožňující sdílet text a obraz. Známé jsou případy s přeposíláním intimního vyobrazení a následné vydírání či zostuzení.[8]

Tolik k několika hlavním sociálním sítím. Úmyslně je zde vynechán Facebook, který je všeobecně známou platformou a který navíc ztrácí u mladé generace svou popularitu. Rodičům lze rozhodně doporučit, aby si udržovali přehled o tom, jaké konkrétní sociální sítě jejich děti užívají, jaké obsahy zveřejňují a jakým aktivitám se v souvislosti s užíváním sociálních médií věnují.

MOŽNÁ NEBEZPEČÍ PLYNOUCÍ Z UŽÍVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ

Nebezpečí č. 1: Příliš mnoho osobních informací

Zloději identity milují sociální média, protože lidé zde bez uvážení ukazují sebe, své blízké, svůj domov. Zajistěte, aby děti nesdílely příliš mnoho podrobností online (Opravdu je nutné, aby děti uveřejňovaly např. data svých narozenin? Sdílely fotografie cenných předmětů?)

Klasickým příkladem jsou fotografie z dovolené. Jejich zveřejněním dáváte jasný signál, že nejste doma. Nabízí se jednoduchá rada, kterou však nikdo nikdy nedodrží: Počkejte s fotkami až po dovolené.

Nebezpečí č. 2: Profil uzavřený pro veřejnost neznamená bezpečí.

Na vašem profilu si můžete nastavit, že bude dostupný jen uzavřenému okruhu osob. Zamezíte tím, aby váš sdílený obsah mohl kdokoliv sledovat. Bohužel ale ani to, že k vašemu profilu mají přístup jen vám blízcí přátelé, neznamená, že vaše fotografie nepřepošlou dál.

Ctěte základní pravidlo, že než něco zveřejníte na svém profilu na internetu, položíte si tyto otázky:

• "Je to skutečně něco, co bych řekl nebo udělal i na veřejnosti?"
• „ Skutečně mi nevadí, kdyby se s touto fotografií / sdělením seznámil kdokoliv ve škole, v práci, v rodině?"
• „Chci, aby můj názor, fotografie, příspěvek byl znám komukoli i za několik let?“

Nebezpečí č. 3: Predátoři

O útočnících a predátorech z internetu se píše často. Je důležité, aby děti věděly, že je nepřijatelné pěstovat vztahy s cizími lidmi online - a ještě nebezpečnější je skrývat online spojení před rodiči.

Nebezpečí č. 4: Nemít nastavená jasná pravidla

Bez ohledu na to, kdy dáte dítěti telefon, je potřeba stanovit určitá pravidla. Omezení během jídla, místa v domě bez techniky, dny bez techniky. Omezený čas. Pravidla by měli společně dodržovat jak rodiče, tak i děti.

Nebezpečí č. 5: Šikana online

Kyberšikana je obrovským problémem. Její dopady jsou vážné, někdy dokonce vedou k sebepoškozování nebo sebevraždám. Dětská identita a sebeúcta jsou během raného dospívání velmi křehké. Výpady na internetu mohou jedince uvést do hluboké deprese a úzkosti a poznamenat jej na celý život. Nikdo nezná vaše dítě lépe než vy, takže dávejte pozor na změny v jeho chování. Problémy se spánkem, nervozita a neochota chodit do školy mohou být známkou kyberšikany . Příznaků samozřejmě existuje celá řada. Proto je potřeba dávat neustálý pozor a situaci nezlehčovat a neignorovat.

Zdroj: https://www.care.com/c/stories/4275/5-dangers-of-social-media-to-discuss-with-you/