Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání ukládá Radě pro rozhlasové a televizní vysílání povinnost, aby každoročně ve své výroční zprávě zveřejňovala informace o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu mediální gramotnosti ze strany provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, provozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a samoregulačních orgánů. Rada pro tento účel vždy na sklonku kalendářního roku vyzývá všechny povinné subjekty, aby vykázaly, jaká opatření na podporu mediální gramotnosti v daném roce přijaly. Vychází přitom z definice mediální gramotnosti formulované ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2018/1808: „Mediální gramotnost znamená dovednosti, znalosti a porozumění, které občanům umožňují efektivní a bezpečné využívání médií. Aby měli občané možnost přístupu k informacím a aby mohli využívat, kriticky posuzovat a vytvářet mediální obsah odpovědnou a bezpečnou formou, potřebují pokročilé dovednosti v oblasti mediální gramotnosti. Mediální gramotnost by se neměla omezovat na výuku o nástrojích a technologiích, nýbrž by se měla soustředit na to, aby občany vybavila schopností kritického myšlení potřebnou k vytvoření úsudku, analýze komplexních skutečností a rozeznání rozdílu mezi názorem a skutečností. Je proto nezbytné, aby poskytovatelé mediálních služeb a poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek, ve spolupráci se všemi příslušnými aktéry, podporovali rozvoj mediální gramotnosti u všech vrstev společnosti, u občanů každého věku a pro všechna média a aby byl pokrok v této oblasti důkladně sledován.“
Česká televize svou odpověď již tradičně uvodila konstatováním, že i v roce 2020 podporovala „aktivně mediální gramotnost obyvatel České republiky, aniž by k tomu byla jakkoliv výslovně zavázána na základě zákonné povinnosti“. Velkou část poskytnuté odpovědi jako každý rok tvoří výčet odvysílaných zpravodajských příspěvků a jednotlivých pořadů s mediálně vzdělávacím potenciálem, jejichž tematická škála je poměrně široká. Česká televize v roce 2020 odvysílala na všech programech celkem 424 hodin pořadů, které se věnovaly tématu mediální gramotnosti a mediálního vzdělávání, což znamená navýšení oproti loňskému roku. Téměř 139 hodin daného obsahu odvysílal zpravodajský program ČT24, 132 hodin pak program ČT :D. Ke znatelnému navýšení pořadů věnujících se mediální tématice došlo na programu ČT2 (na 60 hodin). Tématu mediální gramotnosti (konkrétně návazným tématům, jako jsou otázka dezinformací, mediálního vzdělávání či mediální plurality) se tyto pořady věnovaly zejména v souvislosti se situací ohledně pandemie onemocnění Covid-19. Významný prostor ve vysílání patřil též tématu propagandy, cenzury či svobody slova, případně trendům na internetu v době pandemie. Jediným cyklickým titulem s primárně mediální tématikou (pokud nepočítáme edukativní minipořady Jak na internet a Pokrok nezastavíš věnovaný přechodu na DVB-T2), který je určený dospělým divákům, nicméně v roce 2020 zůstal pořad Newsroom vysílaný na programu ČT24.
Zvláštní pozornost Česká televize ve své odpovědi jako vždy věnovala zvyšování a prohlubování mediální gramotnosti dětských diváků, a to zejména prostřednictvím vysílání programu ČT:D, na němž byl v roce 2020 premiérově odvysílaný pořad Datová Lhota (animovaný cyklus věnovaný počítačům a internetu), Pětka z garáže II (mimo jiné upozorňoval na záludnosti sociálních sítí) či epizoda pořadu Agent v kapse, jejímž tématem bylo soukromí na internetu. Pokračoval i pořad Zprávičky, Nauč tetu na netu či Terčin zvířecí svět. Na jaře 2020 se pak uskutečnil crossmediální osvětový projekt „S Déčkem bezpečně“, zaměřený na bezpečnost dětí ve veřejném prostoru.
Vzhledem k pandemickým opatřením nemohla Česká televize v roce 2020 realizovat řadu připravených vzdělávacích aktivit, zejména workshopů či konferencí (na začátku roku stačila pouze uskutečnit čtyři divácké exkurze studiem pořadu Zprávičky). Oproti tomu ale realizovala řadu online projektů (nová vzdělávací platforma ČT edu, která se mediální výchově věnuje z mnoha různých hledisek, online workshopy pro zástupce neziskových organizací rozvíjející mediální kompetence). Česká televize dále podpořila projekty Týdny mediálního vzdělávání a Jeden svět na školách. Pokračovala i spolupráce s dětskými televizemi, přičemž ČT stihla uspořádat dva workshopy v rámci projektu mediální výchovy Televize ve vaší škole.
Český rozhlas uvedl, že v souladu s posláním média veřejné služby se problematice mediálního vzdělávání v roce 2020 věnovaly všechny jeho stanice, a to jak ve svých stálých pořadech, tak v proudovém vysílání.
ČRo Radiožurnál a ČRo Plus se tématu mediální gramotnosti ve vysílání věnovaly zejména v publicistických pořadech rozhovorového formátu (20 minut Radiožurnálu, Interview Plus, Pro a proti či Host Lucie Výborné). ČRo Radiožurnál se jako mediální partner filmu V síti věnoval bezpečí dětí na sociálních sítích. Z odlišného pohledu se tématu věnoval vědecko-technologický magazín Experiment a podcast Budoucnost R, který představuje i novinky v oblasti sociálních sítí, virtuální reality a komunikace obecně. ČRo Radiožurnál i ČRo Plus se snažily v průběhu celého roku upozorňovat na fake news spojené s novým typem koronaviru. Na ČRo Dvojka tvořila problematika mediální gramotnosti významnou část dramaturgie pořadu Jak to vidí. Mediální gramotnosti byla věnována některá vydání pořadu Káva o čtvrté. ČRo Vltava tematizuje problematiku mediální gramotnosti především v publicistických pořadech ArtCafé, Akcent, Mozaika, Víkendová příloha, Radiodokument nebo Vizitka. Radio Wave se v roce 2020 zabývalo mediální a internetovou gramotností v několika pravidelných pořadech i jednotlivých příspěvcích. Mediální gramotnosti se pravidelně věnují také regionální rozhlasová studia. ČRo v nich informuje o rizicích užívání nových medií se zaměřením na cílovou skupinu těchto stanic, tj. na seniory (zabezpečení osobních dat, duševní hygiena, mediální praktiky tzv. „šmejdů“ apod.) a také o kauzách zneužití informací a jejich důsledcích.
Výchově k mediální gramotnosti již od útlého věku se průběžně věnuje ČRo Rádio Junior, a to především ve svých obvyklých formátech, kterými jsou např. Klub Rádia Junior či pořad Ve škole i po škole s Vendou a Fráňou. V roce 2020 se navíc tato problematika stala součástí mimořádného školního vysílání, kterým Rádio Junior reagovalo na pandemickou situaci a s ní spojenou distanční výuku. I v roce 2020 pokračoval projekt Dílna malého novináře, tentokrát online, který děti a malé posluchače učí potřebě ověřených a objektivních informací, či schopnosti si tyto informace zasazovat do logických souvislostí a vyhodnocovat jejich pravdivost či naopak zkreslenost. Mezi významné počiny Rádia Junior v roce 2020 na poli mediální gramotnosti patřil např. projekt Festival bezpečného internetu, který pořádal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a jehož mediálním partnerem se stanice stala. V této souvislosti odvysílal např. velmi úspěšnou zábavně-vzdělávací sérii Vanda a Eda v onl@jn světě.
Příspěvky stanic Českého rozhlasu, ve kterých se tématika mediální gramotnosti objevuje, se průběžně publikují na webových stránkách, takže se stávají trvale dostupnou součástí audio archivu. Digitálním médiím včetně televize se intenzivně věnoval tematický web Českého rozhlasu Digitální rádio (www.digitalniradio.cz), nový audioportál mujRozhlas zveřejnil pod záštitou MŠMT projekt Filtr, který se věnoval médiím, internetu, sociálním sítím a mediální gramotnosti a byl určen cílové skupině teenagerů v posledních ročnících základních škol ve věku 12–15 let. Server iROZHLAS.cz se systematicky věnoval fenoménu bezpečnosti na internetu.
V roce 2020 se nemohla v tradičním rozsahu uskutečnit většina Českým rozhlasem pořádaných velkých veřejných akcí, které byly nicméně transformovány do online podoby (Den otevřených dveří, festival rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio). Konaly se výjezdní besedy nazvané Jak se dělá rozhlasové vysílání a v omezené míře i exkurze do studií. Mediálnímu vzdělávání se (vedle vlastní agendy, určované podáními posluchačů), věnoval i ombudsman ČRo (např. účast na veřejné debatě na téma Mediální gramotnost – mediální výchova, pořádaná Radou ČRo).
Co se týče audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, osloveno bylo 107 poskytovatelů, odpověď zaslalo 66 z nich (návratnost přibližně 62 %, což je desetiprocentní pokles oproti loňskému roku). 62 % odpovědí navíc uvedlo, že poskytovatel žádné opatření na podporu mediální gramotnosti v roce 2020 neuskutečnil. Nejčastějším uváděným opatřením bylo zařazování témat s potenciálem rozvíjet mediální gramotnost a komunikace s recipienty. Ojediněle pak poskytovatelé jmenovali různé přednášky či besedy, dny otevřených dveří, exkurze či promo akce, podíl recipientů na tvorbě obsahu či spolupráci s dětskou televizí. Mezi odpověďmi poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání každoročně vyniká odpověď společnosti Seznam.cz, a.s., která rozvíjí vlastní kampaně na podporu mediální gramotnosti.
Vyjádření zaslaly též samoregulační orgány Asociace televizních organizací (ATO) a Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Aktivity ATO v rámci mediální gramotnosti směřují převážně do řad odborné veřejnosti s přesahem k veřejnosti laické. Aktivity určené laické veřejnosti byly v roce 2020 výrazně omezeny z důvodu vládních opatření souvisejících s pandemií covid-19. Zákaz shromažďování většího počtu osob zabránil i v organizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost, včetně pořádání a sponzoringu konferencí (Digimedia). Došlo však k modernizaci internetových stránek Asociace, které jsou hlavním nástrojem komunikace s veřejností. SPIR pak v roce 2020 realizoval osvětu týkající se transparentního označování placené spolupráce influencerů a zadavatelů prostřednictvím vydání aktualizovaného kodexu influencera a aktivní participací na iniciativě Férový influencer.
- ZPĚT -
