Dnes bychom chtěli čtenáře webu Děti a média seznámit s fenoménem, o němž asi již většina lidí zaslechla, ovšem obrázek si (pravděpodobně) správný neudělala – s dark webem, temným webem. O dark webu koluje spousta mýtů a hrůzostrašných historek, a on také v mnoha ohledech opravdu hrůzostrašný je. Ovšem pokud se domníváte, že zde najdete úplně všechno, tj. to úplně nejhorší, včetně například vražd nebo pornografie, při níž dochází k smrti, zde takřka jistě neseženete, a pokud se o to pokusíte, budete nejspíše podvedeni. Ovšem drogy, ukradené platební karty nebo dětskou pornografii – to je jiná. Dětská pornografie je největší bolestí dark webu. Zároveň ovšem může dark web sloužit i jako útočiště pro ty, kdo jsou pronásledováni nedemokratickými režimy po celém světě.
I to je dark web.
Dark web je ta část obsahu World Wide Webu (www – celosvětové sítě, jinak též zvané surface web), která je umístěna na darknetech, tj. překryvných sítích, které využívají internet, ale jsou přístupné pouze prostřednictvím speciálního software nebo konfigurace. Temný web tvoří část deep webu (hlubokého webu), což je oblast webu, kterou vyhledávače neindexují – tj. většina vyhledávačů je při vyhledávání uživateli vůbec nenabídne, jsou pro ně "neviditelné". Pro návštěvu stránky je třeba znát její přesnou adresu nebo odkaz na ni.
Příkladem sítě a prohlížeče, kterým se dá do dark webu vstoupit, je Tor (TOR – The Onion Router). Názvy domén na dark webu v síti Tor jsou tvořené číslicemi a písmeny s příponou .onion (onion je anglicky cibule a odkazuje na zakrytí aktivit do tolika slupek, že je nemožné je rozkrýt). Obsah domén je šifrovaný.
Ještě se pro větší přehlednost podíváme blíže na rozlišení kategorií:
Surface web – povrchový web (viditelný)
Tyto stránky lze najít pomocí vyhledavače typu Bing, Yahoo, Google nebo Seznam. Dají se zde najít odpovědi na dotazy „co je něco“ nebo „co znamená něco“ (např. na Wikipedii). Tento nám všem důvěrně známý viditelný web ovšem představuje pouze asi 4 % internetového obsahu.
Deep web – hluboký web (neviditelný)
Deep web může zahrnovat běžné stránky, u nichž si majitel nepřeje, aby byly indexovány, protože jsou určeny pouze pro konkrétní uživatele. Spadají sem např. webová fóra vyžadující registraci (heslo) nebo e-mailové účty (např. Gmail), všemožné soukromé konverzace na sociálních sítích (např. na Facebooku), firemní intranety, bankovní účty, vládní webové stránky či akademický obsah zpracovávaný univerzitami. Na takových stránkách lze použít interní vyhledávač, externí vyhledávací nástroje ho nezachytí. Odhaduje se, že tento hluboký web tvoří asi 96 % celého internetu.
Zdroj: Wikipedia
Dark web – temný web (neviditelný)
Dark web je ještě hlubší vrstva. Jedná se o součást hlubokého webu a je tedy rovněž nepřístupná, pokud uživatel neví, kam přesně jít. Na rozdíl od většiny obsahu z deep webu se ale často – ne výhradně! – zaměřuje na nezákonné činnosti a služby. Jedná se o anonymní web, kde je identita uživatelů chráněna šifrovací technologií, která směruje uživatelská data přes mnoho serverů po celém světě, takže je velmi obtížné konkrétního uživatele vysledovat.
Je zde k dispozici řada komunit a stránek, mezi něž patří dark markety – temná tržiště (např. v minulosti AlphaBay, Silk Road (hedvábná stezka), The Armory (zbrojnice), Atlantis, Silk Road 2.0, Sheep Marketpace (ovčí tržiště) atd.). Tato tržiště buď po nějaké – nejčastěji nepříliš dlouhé – době sama zavírají, nebo je uzavřou vlády. Platí se zde zpravidla anonymními kryptoměnami.
Jak jsme avizovali v úvodu, na temných tržištích lze zakoupit leccos nelegálního i hrůzného: ukradené platební karty, údaje k ukradeným účtům, falešné dokumenty, padělané značkové zboží, zakázané knihy, drogy nebo to nejhorší myslitelné – dětskou pornografii. To vše jsou totiž (spíše drobné) položky, které mají stálou klientelu. Pro prodejce se vyplatí být důvěryhodný – klienti se k nim vracejí.
V případě zbraní či vražd na objednávku se naopak jedná o velké, jednorázové nákladné akce s vysledovatelným motivem a prodejcům se proto vyplatí podvádět. Od potenciálních klientů shrábnou peníze a nic se nestane. Kdo by šel na policii s tím, že byl podveden při objednávce vraždy?
Pokud jde o snuff (video, natočené s komerčními úmysly, v němž cíleně zemře člověk), jedná se buď o podvrhy, nebo o pornografii, která sice hodně divně vypadá, ale vystupují zde pornoherečky, a jde tudíž o hrané filmy. Ti, kdo nabízejí tato videa, podvádějí vlastně dvakrát – jednak zájemce, který touží pro své uspokojení shlédnout reálnou vraždu a dostane hraný pornofilm, a pak navíc pornografické legální servery na surface webu, z nichž jsou hraná videa ukradena.
Stejně tak si zájemce na dark webu nekoupí hackera, který za něj zničí vytipovanou oběť. Ani únos si zde patrně nikdo neobjedná. Padělané peníze se na dark marketu zřejmě koupit dají, ale v nevalné kvalitě. Důvod je stále ten samý – u všech těchto kategorií se prodejcům vyplatí podvádět. Nabídky zbraní, vražd, snuffu atd. samozřejmě existují, ale po zaplacení se nic nestane.
A nakonec se dostáváme i k světlejší stránce dark netu. Jakkoli se to tak může po výše uvedeném výčtu nelegálních aktivit zdát, rozdělení „legální činnost = surface web“ x „nelegální činnost = dark web“ tak docela nefunguje – prostě není tak striktní. Samozřejmě, že s nelegální činností se lze často setkat i na surface webu, na dark webu pak i s legální činností. Svoji stránku na dark webu tak mají např. CIA, BBC nebo The Guardian. V závěru našeho článku se podíváme proč.
Obrana svobody
Země, jako jsou Čína, Írán, Vietnam, Bělorusko či Rusko a další, cenzurují internetové zdroje. Pokusily se zablokovat např. přístup na webové stránky a programy BBC News. BBC a mnoho jiných zpravodajských serverů se zcela legitimním obsahem proto zpřístupnily své mezinárodní zpravodajské stránky prostřednictvím sítě Tor ve snaze zmařit pokusy o cenzuru.
Dark web je tedy využíván aktivisty a novináři, kteří by mohli riskovat režimní represi. Je využíván čtenáři, kteří žijí v zemích, kde je omezena svoboda slova. Dark web a Tor mohou užívat i ti, kdo jsou přesvědčeni, že je stát či velké korporace příliš špehují, že své mobilní telefony nemají pod kontrolou, že ztrácejí soukromí.
I k tomuto slouží dark web. Je to nástroj, který se dá použít k dobru i ke zlu.
BBC na dark webu je dostupná na adrese bbcnewsv2vjtpsuy.onion (v běžném webovém prohlížeči tato adresa nefunguje). Zde lze nalézt standardní mezinárodní obsah BBC a to včetně cizojazyčných služeb BBC Arabic, BBC Persian, nebo BBC Russian.
Zdroj: BBC
Případnému zájemci o hlubší informace k tématu doporučujeme knihu Dominika Stroukala Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny, kterou vydalo nakladatelství Grada (https://www.grada.cz/dark-web-sex-drogy-a-bitcoiny-11493/).
Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny
Dominik Stroukal
Praha : Grada, 2020
ISBN: 978-80-271-2934-8
Dark Web je tajemné a mýty opředené místo na internetu, kde se za virtuální peníze dá koupit leccos ilegálního. Lidé si posílají poštou drogy a padělané dokumenty, nakupují ukradené kreditní karty a sledují pornografii za hranou zákona. Dark Web však má i své světlé stránky. Ty využívají i novináři BBC, The Guardian nebo Facebook pro sdílení informací, které mají zůstat utajeny. Na Dark Web se lze dostat na pár kliknutí myší.
Průvodce po temné části internetu od jeho počátků po budoucnost. Ukazuje, jakým způsobem fungují pravidla mezi lidmi, kteří spolu chtějí obchodovat, ale nikdy neodhalí svou identitu.
Lenka Burešová
- ZPĚT -
