28. 6. 2021

Jeden svět 2021 – film Naše generace Z

Není to poprvé, co na webu Děti a média přinášíme našim čtenářům informace o některém z filmů uvedených na festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Jelikož ani rok 2021 neprobíhá kvůli přetrvávající pandemické situaci standardně, festival byl uveden v čase 20. května – 6. června 2021 pouze on-line.

Rozhodli jsme se vám přiblížit film Naše generace Z (I am Gen Z).

Generace Z je společný název pro skupinu lidí narozených od poloviny 90. let 20. století do roku 2012. Předchozí generace ještě pamatují život před vzestupem využívání masových technologií, zatímco generace Z se narodila až po něm. Pokud tedy hovoříme o generaci Z, jen těžko si tyto technologie odmyslíme – spíše to bude zhola nemožné.

Film se v úvodu pochopitelně zaměřuje i na sociální sítě (a jejich rizika) obecně, těm jsme se však již věnovali v jiných článcích (např. Sociální dilema – nový film o dopadu sociálních médií na naše životy, viz https://www.deti-a-media.cz/art/3420/socialni-dilema-.htm?page_idx=10), proto se zde soustředíme spíše na některé postřehy týkající se přímo zkoumané generace.

 

Nejprve informace o filmu poskytnuté přímo festivalem Jeden svět:

 

Naše generace Z

I am Gen Z

Liz Smith

Velká Británie / 100 min. / 2021

Úzkosti a deprese. Ztráta soukromí. Poruchy spánku či příjmu potravy. To jsou jen některé z problémů spojovaných se závislostí na mobilních telefonech. A snad nejvíce jimi trpí zástupci generace Z.

Když byl v roce 2007 představen první iPhone, jednalo se o revoluci srovnatelnou s vynálezem knihtisku. Pro představitele generace Z, jak se označují osoby narozené od poloviny devadesátých let do roku 2012, je ale všudypřítomnost mobilů a internetu samozřejmostí – jiný svět nikdy ani nepoznali. Jaký to má dopad na jejich koncentraci, schopnost navazovat vztahy a duševní zdraví obecně? Snímek režisérky Liz Smith nabízí pozoruhodně ucelenou odpověď skrze výpovědi odborníků na neurovědu či behaviorální psychologii, ale stejný prostor je věnován i samotným představitelům generace Z prostřednictvím jejich autentických nahrávek zveřejněných na sociálních sítích.

https://www.jedensvetonline.cz/movies/nase-generace-z_78485

 

Film potvrzuje informace, které jsou o této generaci obecně přijímané a jsou uváděné např. na wikipedii:

Generace Z je známá (…) okamžitým sdílením myšlenek a poznatků na různá témata, pomocí různých médií a produktů. Je vysoce propojená, mnozí z této generace po celý život využívají komunikační a mediální technologie jako internet, rychlé zasílání zpráv (instant messaging, textové zprávy), MP3 přehrávače, mobilní telefony, či sociální sítě. Tím si vysloužili přezdívku „digitální domorodci“. (…)

Tito lidé jsou více empatičtí a celkové více řeší mezilidské vztahy, rasismus, sexualitu, a spoustu dalších problémů, přičemž se většinou staví proti rasismu a naopak se hlásí k podpoře LGBT komunity. Generace Z je rovněž vyspělá v počítačových technologiích, jelikož v době těchto technologií vyrostla.

 

Vědci ve filmu Naše generace Z nicméně tvrdí, že empatie se vytváří přímou interakcí s ostatními, nikoliv skrz displeje mobilních telefonů. To neznamená, že je generace Z neempatická – ve filmu se dokonce hovoří o tom, že je hyperempatická – ale mnohem méně dokáže číst řeč těla.

Okolní svět je mimořádně zajímá; jedna z dívek vysvětluje, jak je její generace připravena bojovat proti veškerému bezpráví a za lepší život pro každého. Chtějí napravovat svět.

Dr. Paul Marsden uvádí: „Hlavním rysem generace Z je to, že má jiný žebříček hodnot než předchozí generace. Váží si tří věcí: čestnosti, laskavosti a spravedlnosti.“ Tyto hodnoty samozřejmě vyznávaly i předchozí generace, ale pro generaci Z jsou obzvláště důležité.

Pokud jde o vztahy, vše shrnuje jedna z dívek: „Pro tuto generaci jsou vztahy jiné, jsou teď těžší. Protože místo mluvení si píšeme, hádáme se po telefonu, žárlíme, nevěříme si, a namísto řešení problémů se rozcházíme.“

Laťka se pro generaci Z stále zvedá, sledujeme vzestup perfekcionismu. Natasha Devon MBE uvádí: „Existuje příčinná negativní souvislost mezi sociálními sítěmi a představami o těle. Nemusí to tak být, protože můžete sledovat lidi bez filtrů, kteří jsou odlišní, rozmanití. Ale pokud to neděláte, vaši představě o sobě to obecně uškodí, a nepřijetí svého těla je hlavním diagnostickým kritériem u většiny psychických potíží.

Mladý člověk dnes vytváří svůj vzhled pro sociální sítě. Konturování tváře a velké obočí vypadají skvěle na fotkách. „Jak to vypadá ve skutečnosti, je nezajímá, jde jim o dokumentaci.“ S tím jde ruku v ruce až nezdravé sebepozorování.

Marc Atherton, psycholog a behaviorální vědec, shrnuje: „Každý jsme sociální zvíře a jako takové musíme najít své místo v rámci skupiny. Toho dosáhneme skrze potvrzení a společenský souhlas.“

Dr. Tracy Dennis-Tiwary uvažuje o vizi instagramu jakožto cvičení ve tvorbě osobní značky – jde o břemeno, které je vyčerpávající. „Učíme naše děti, jak být ultrakonzumenti.“ To znamená konzumovat informace o druhých, jako by byli značka.

N. Devon dodává, že problém spočívá v tom, že „nedokážeme být sami sebou mimo tuto značku“. Přejeme si být tím, koho jsme vytvořili. Zamilujeme se do té verze sebe, která vlastně neexistuje. Z toho, že jsme neustále on-line připojeni, také plyne velký tlak a stres a strach o tuto naši on-line osobnost.

Data sice ukazují, že počet lidí se schizofrenií, autismem, těžkou depresí či bipolární poruchou nevzrůstá – počty lidí s těmito diagnózami se již od 70. let nemění – ovšem za posledních pět až osm let poprvé vidíme nárůst úzkosti a deprese u mladých žen ve věku 16–24 let. Jedná se o nárůst z 18 % na 24 %, což nevypadá jako velké číslo, ale v kontextu populace to velké číslo je. Ukazuje se ale, že pro generaci Z tyto pocity nejsou stigma a oni o nich otevřeně hovoří. Generace Z je – jak již bylo zmíněno – hyperempatická, a také úzkostná.

N. Devon uvádí: „Při léčbě závislosti se říká jedna taková věc: když tohle jsi ty a tohle je obraz, který ukazuješ světu, tak čím jsou si tito dva lidé vzdálenější, tím vyšší je možnost vzniku psychických problémů. A když do toho přidáte sociální sítě, nejspíš tím rozestup mezi těmito dvěma lidmi rozšíříte. Protože i když influencer napíše 'dnes mám fakt špatný den', není to špatný den, je to pečlivě vytvořený obraz toho, jaký může být špatný den okouzlujícího člověka.“

Ovšem je tu i pozitivní moment. Generace Z byla svědkem toho, jak předchozí generace litují, že prostřednictvím sociálních sítí něco veřejně sdílel – něco, co nelze vzít zpět.

A na závěr přece jen něco k využívání nových technologií obecně: Ve filmu (vcelku očekávatelně) zazní, že se mohou stát problémem, když jim věnujeme příliš času. Problém tedy není technologie sama o sobě, problém je v míře pozornosti – virtuální svět vytlačuje čas, který bychom mohli věnovat něčemu jinému.

Když se nudíme, cítíme se nepříjemně, máme starosti, utečeme se k mobilnímu telefonuhledáme rozptýlení v digitálním světě, své obavy neprožijeme a nezpracujeme. Úzkost toto počínání jen zhoršuje. Čím víc utíkáme duševnímu nepohodlí a složitým, nepříjemným pocitům, tím máme menší šanci se s nimi srovnat. A pokud se nenaučíme čelit našim strachům a úzkosti, smutku a žalu, nedokážeme se s nimi srovnat.

Pokud nemá dospívající dost spánku, je to z pohledu neurovědy pro mozek zhouba – mozek totiž v noci pracuje a zraje. Jestliže jsme i v době, kdy bychom měli odpočívat, neustále rozptylováni (myšleno právě novými technologiemi), možná později nenaplníme svůj potenciál. Potřebujeme totiž soustředění a pečlivost, což je ovšem nyní nedostatkové, neboť soupeříme s celým průmyslovým systémem.

Např. Netflix automaticky přehraje další epizodu námi sledovaného seriálu. Tim Kendall (bývalý ředitel monetizace Facebooku, bývalý prezident Pinterestu) k tomu uvádí: „Reed Hastings, ředitel a zakladatel Netflixu, řekl: 'Soupeříme se dvěma věcmi. Se spánkem jednotlivce a s kvalitou jeho vztahů.' Takže to ví! Přímo to řekl! Nezáleží mi na blahu mých uživatelů. Dokonce vím, že když se mi bude dařit, když budu porážet svou konkurenci, lidem se bude horšit zdraví. Zhorší se jim vztahy a zkrátí spánek. Ale naší firmě se daří!“

 

Film je tedy rozhodně zajímavou sondou do světa (nejen) nejmladší generace.

 

K filmu proběhla i on-line diskuse, dostupná zde:

Jeden svět živě : Debata k filmu Naše generace Z

https://www.facebook.com/jedensvet/videos/jeden-sv%C4%9Bt-%C5%BEiv%C4%9B-debata-k-filmu-na%C5%A1e-generace-z/513803289750908/

Hosté debaty:

  • Hynek Trojánek, komunitní manažer, IuRe/Digitální svobody
  • Kateřina Presová, socioložka a zakladatelka Replug me
  • Eliška Pírková, Europe Policy Analyst, Access Now

 

 

Lenka Burešová

 

 

 

- ZPĚT -
predchozí
26. 7. 2021

Dopřejme si offline prázdniny

Na webu Děti a média mohou čtenáři najít velké množství článků, které se věnují problematice závislosti na sociálních médiích, na potřebě být neustále on-line, na nutkání nepřetržité kontroly mobilního telefonu. Závislost, která se označuje společným termínem netolismus, se stává skutečně vážným,…
12. 7. 2021

Pořad Výměna manželek dlouhodobě předmětem stížností diváků

Reality show Výměna manželek, která je už od roku 2005 zařazována do vysílání programu NOVA, je častým námětem diváckých stížností adresovaných Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Nejčastěji diváci poukazují na fakt, že pořad odhaluje soukromí dětí, které se nemohou nijak bránit. Podle diváků…
28. 6. 2021

Jeden svět 2021 – film Naše generace Z

Není to poprvé, co na webu Děti a média přinášíme našim čtenářům informace o některém z filmů uvedených na festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Jelikož ani rok 2021 neprobíhá kvůli přetrvávající pandemické situaci standardně, festival byl uveden v čase 20. května – 6.…
4. 6. 2021

Dark web – odvrácená strana internetu

Dnes bychom chtěli čtenáře webu Děti a média seznámit s fenoménem, o němž asi již většina lidí zaslechla, ovšem obrázek si (pravděpodobně) správný neudělala – s dark webem, temným webem. O dark webu koluje spousta mýtů a hrůzostrašných historek, a on také v mnoha ohledech opravdu hrůzostrašný je.…
2. 6. 2021

Pořad LIKE HOUSE ve vysílání televize PRIMA

Od 19. dubna 2021 nabízí televizní program Prima ve svém vysílání novou reality show LIKE HOUSE. Jde o vlastní projekt této televizní stanice, v jehož rámci se sešlo sedm populárních  influencerů v jedné vile, kde jsou sledováni kamerami jak při běžných každodenních činnostech, tak při plnění…
následující




info@detiamedia.cz

Fórum webu děti a media