Stalo se Vám někdy, že jste usínali s podivně svíravým pocitem ze zla kolem vás poté, co jste si na sociálních sítích, internetových diskuzích či zpravodajství přečetli negativní zprávy? A přes úzkost a stres jste pokračovali ve vyhledávání dalších podobných negativních zpráv? Pak jste patrně padli do osidel tzv. doomscroolingu.
Není nic neobvyklého, že právě před spaním se uživatelé sociálních médií a internetového zpravodajství nejvíce ponoří do internetových informací různého typu, od článků po diskuse. A bohužel se stále častěji stává, že se tito uživatelé zaměřují na vyhledávání a čtení výlučně negativních zpráv. Doba tomu konečně přispívá, ať již dominancí informací o pandemii, rizicích migrace, enviromentální krizi apod. Proud zneklidňujících zpráv na internetu nikdy nekončí, nabízejí se stále další a další. V tomto ohledu je internet nevyčerpatelným zdrojem. A konzument takových informací se zpravidla nespokojí s pouhými zpravodajskými sděleními, ale prozkoumává i diskuze, odkazy na sociálních sítích a do tématu více zabředává. Lidé mají přirozenou tendenci věnovat více pozornosti negativním zprávám, přesto jsou určité hranice, které někteří mají sklon překračovat. Neznáme-li kvantitativní mezi toho, co je možno považovat za relativně rozumné množství vstřebaných špatných informací, pak naší psychice velmi ubližujeme. Mnoho lidí únosnou mez překročuje snahou o utvrzení, že svět je ještě nebezpečnější, než je, a směřuje tak jako tak ke zkáze. Angličtina pro tento fenomén užívá termín Doom's Day. U nás by se přeložil jako Soudný den. Vyjadřuje přesně smýšlení konzumentů těchto negativní zpráv. Vše spěje k neodvratnému zmaru.
Doomscrollingem pak je jakýsi proces „posouvání se“ ke zkáze. Scrolling v angličtině vyjadřuje posouvání digitálního obsahu, tedy pohyb, který děláme myší či prstem po dotykové obrazovce při čtení zpráv.
Uvedený jev není v dějinách nic nového. Po celý věk lidstva existovaly a existují skupiny, které viděly blízkost zkázy světa a jeho zánik. Jen komunikační kanály, které jej zvěstují, se proměnily.
Ovšem ani ti, kteří nevyhlížejí přímo konec světa, nemusí být doomscrollingu ušetřeni, stačí, když se na internetu a sociálních sítích nezdravě mnoho zaměřujeme na negativní a zneklidňující zprávy.
Podle psychologů je bezmyšlenkovité procházení katastrofických, poplašných a nepříznivých informací pro lidskou psychiku devastující.
Bohužel platí, že k doomscrollingu jsou nejvíce náchylní ti, pro něž je nejnebezpečnější, tedy pro osoby trpící úzkostí nebo jinými poruchami, např. panickou poruchou, posttraumatickou stresovou poruchou, obsedantně kompulzivní poruchou apod. Čím více se cítíme úzkostní, tím více se snažíme kontrolovat situaci a lidi kolem nás a vede nás snaha k obezřetnosti. Přemíra špatných informací nám ale ve skutečnosti neumožní mít kontrolu nad událostmi a děním, jen generuje větší úzkost a strach. Argument „doomscrollerů“, že díky informacím budou lépe připraveni na blížící se pohromy, je lichý. Jen budou více vyděšení a stresovaní.
Doomscrolling jen zvyšuje napětí a nervozitu a postupně i ve zdravých lidech vzbuzuje paranoiu a obavy. Doomscrolling nás okrádá o náš život v přítomném okamžiku, jen sami sebe okrádáme o svůj čas a energii. Proto je nezbytné se sklony k doomscrollingu aktivně bojovat. Hlavní radou, jak doomscrollingu nepropadat, je najít si realizaci v jiných činnostech mimo internet a sociální sítě, a pokud už jsme na internetu, stanovit si pro tuto činnost časový limit. A hlavně pokusit se hledat spíše pozitivní informace, která nás naplní optimismem a příjemnými pocity.
- ZPĚT -
