V září 2021 byla dokončena studie mediální gramotnosti populace ČR, resp. osob mladších 15 let, která byla zpracována experty Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zpracování studie si zadala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se věnuje problematice mediální gramotnosti od roku 2010, kdy došlo k transpozici evropské směrnice č. 2010/13/EU o Audiovizuálních mediálních službách do právního řádu ČR.
V době, kdy Rada byla novými povinnostmi pověřena, nebyly v ČR dostupné výsledky šetření, které by poskytovaly ucelenou informaci o tom, jaká je úroveň mediální gramotnosti populace České republiky. Proto Rada rozhodla zadat zpracování výzkumu, který by na otázky související s úrovní mediální gramotnosti v ČR poskytl odpovědi.
Výzkum zpracovalo v letech 2010–2011 Centrum pro mediální studia při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Tehdejší studie byla rozdělena na dvě fáze. V první fázi byla zkoumána mediální gramotnost populace starší 15 let, druhá fáze se následně zaměřila na osoby mladší 15 let.
S odstupem pěti let, tedy v roce 2016, Rada rozhodla přistoupit k zadání nové studie, která by zhodnotila aktuální stav mediální gramotnosti populace ČR a posoudila by, k jakému posunu v úrovni mediální gramotnosti za pět let došlo. Studii tehdy opět zpracovalo Centrum pro mediální studia při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
Na začátku roku 2021, tedy po dalších pěti letech, Rada přistoupila k zadání třetí studie mediální gramotnosti v řadě. Tentokrát se zpracování ujala Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Východisko studie tvořilo vymezení mediální gramotnosti, jak je formuluje Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2018/1808:
„Mediální gramotnost znamená dovednosti, znalosti a porozumění, které občanům umožňují efektivní a bezpečné využívání médií. Aby měli občané možnost přístupu k informacím a aby mohli využívat, kriticky posuzovat a vytvářet mediální obsah odpovědnou a bezpečnou formou, potřebují pokročilé dovednosti v oblasti mediální gramotnosti. Mediální gramotnost by se neměla omezovat na výuku o nástrojích a technologiích, nýbrž by se měla soustředit na to, aby občany vybavila schopností kritického myšlení potřebnou k vytvoření úsudku, analýze komplexních skutečností a rozeznání rozdílu mezi názorem a skutečností. Je proto nezbytné, aby poskytovatelé mediálních služeb a poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek, ve spolupráci se všemi příslušnými aktéry, podporovali rozvoj mediální gramotnosti u všech vrstev společnosti, u občanů každého věku a pro všechna média a aby byl pokrok v této oblasti důkladně sledován.“
V souladu s tímto uchopením mediální gramotnosti se výzkum soustředil na sledování pěti následujících oblastí:
(a) převažující reálný stav v rovině dovedností, znalostí a porozumění užívání médií z hlediska jejich efektivního a bezpečného využití;
(b) zvyklosti v provádění volby při využívání médií a vytváření mediálního obsahu;
(c) představy a hodnoty spojené s médii a jejich užíváním a produkty;
(d) představy o rizicích spojených s užíváním médií a vytvářením mediálního obsahu;
(e) úrovně schopnosti kritického myšlení při vytváření úsudku, analýzy komplexních skutečností a rozeznávání rozdílu mezi názorem a skutečností.
Bylo stanoveno, že výzkum bude rozdělen do dvou etap, zvlášť pro osoby starší 15 let a pro osoby mladší 15 let.
Výzkum zacílený na osoby mladší 15 let byl proveden metodou ohniskových skupin, přičemž skupiny byly sestavovány podle věku (předškoláci, mladší školní věk, starší školní věk).
Pro účely výzkumu byl vybrán takový teoretický model mediální gramotnosti, který komplexně slučuje všechny sledované oblasti mediální gramotnosti. Východiskem se stal model mediální gramotnosti Renée Hobbs, který pokrývá široké spektrum kognitivních, emociálních a sociálních kompetencí, které zahrnují užití textů, nástrojů a technologií, dovednosti kritického myšlení a analýzy, postupy skládání sdělení a tvořivost a schopnost se zapojit do reflektování, a také etické uvažování a aktivní participaci skrze týmovou práci a spolupráci.
Tento model byl upraven pro potřeby a účely výzkumu – mediální gramotnost je chápána jako koncept, který se skládá ze čtyř složek, zahrnující především čtyři klíčové dovednosti a schopnosti mediální a digitální gramotnosti:
S kompletními výstupy studie mediální gramotnosti osob mladších 15 let se zájemci mohou seznámit: zde
Výzkum, který bude zacílen na osoby starší 15 let, bude proveden metodou dotazníkového šetření. Počet respondentů bude minimálně 1 000 osob, přičemž výběr osob bude kvótní, s kvótou na pohlaví, věk, vzdělání, kraj a velikost místa bydliště. Tato studie bude dokončena na podzim 2021 a následně bude rovněž zpřístupněna čtenářům webu Děti a média.
- ZPĚT -
