Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání ukládá Radě pro rozhlasové a televizní vysílání povinnost, aby každoročně ve své výroční zprávě zveřejňovala informace o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu mediální gramotnosti ze strany provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, provozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a samoregulačních orgánů.
Rada pro tento účel vždy na sklonku kalendářního roku vyzývá všechny povinné subjekty, aby vykázaly, jaká opatření na podporu mediální gramotnosti v daném roce přijaly. Vychází přitom z definice mediální gramotnosti formulované ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2018/1808:
„Mediální gramotnost znamená dovednosti, znalosti a porozumění, které občanům umožňují efektivní a bezpečné využívání médií. Aby měli občané možnost přístupu k informacím a aby mohli využívat, kriticky posuzovat a vytvářet mediální obsah odpovědnou a bezpečnou formou, potřebují pokročilé dovednosti v oblasti mediální gramotnosti. Mediální gramotnost by se neměla omezovat na výuku o nástrojích a technologiích, nýbrž by se měla soustředit na to, aby občany vybavila schopností kritického myšlení potřebnou k vytvoření úsudku, analýze komplexních skutečností a rozeznání rozdílu mezi názorem a skutečností. Je proto nezbytné, aby poskytovatelé mediálních služeb a poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek, ve spolupráci se všemi příslušnými aktéry, podporovali rozvoj mediální gramotnosti u všech vrstev společnosti, u občanů každého věku a pro všechna média a aby byl pokrok v této oblasti důkladně sledován.“
V případě oslovených provozovatelů vysílání je nutné rozlišovat provozovatele na základě licence a registrované provozovatele převzatého vysílání. Většina provozovatelů převzatého vysílání žádná opatření na podporu mediální gramotnosti v roce 2021 nepřijala, což lze u tohoto typu vysílání předpokládat.
Ze 135 provozovatelů vysílání na základě licence, kteří poskytli své vyjádření, jich konkrétní opatření na podporu mediální gramotnosti uvedlo pouze 40 %.
Provozovatelé televizního vysílání spatřovali prvky opatření na podporu mediální gramotnosti logicky zejména v programovém obsahu. Vesměs se tradičně jednalo o informace ve zpravodajských, publicistických či jiných pořadech, týkající se nějakého aspektu mediální problematiky.
Pořady, které by plnily vzdělávací roli, tj. měly podobu systematické činnosti s definovaným společenským cílem, se nadále vyskytují pouze v minimální míře (a to ještě v podobě tzv. minipořadů, např. Jak na internet dodávaného sdružením CZ.NIC).
Situace související s pandemií covid-19 se pak projevila na znatelném poklesu počtu odpovědí, které uvádějí akce pro veřejnost (jako jsou dny otevřených dveří, exkurze či promo akce nebo různé přednášky, besedy, workshopy apod.). Pouze minimum odpovědí zmínilo nějaký způsob zapojení veřejnosti do obsahové stránky pořadů a spolupráci s dětskými či školními štáby. Někteří provozovatelé (O2 TV s.r.o., T-Mobile Czech Republic a.s. či Seznam.cz TV, s.r.o.) uvedli, že jejich mateřské společnosti, podnikající ovšem primárně mimo sektor audiovizuálních služeb, rozvíjejí vlastní projekty mediálního vzdělávání.
Pouze 17 provozovatelů rozhlasového vysílání uvedlo zařazování mediálních témat do vysílání, konkrétně v rámci izolovaných příspěvků ve zpravodajských pořadech či moderátorských vstupech (nejednalo se tedy přímo o tematicky zaměřené pořady, spíše o jakési implicitní zmínky).
Z odpovědí provozovatelů televizního a rozhlasového vysílání se obsažností každoročně vymykají zejména ty od České televize a Českého rozhlasu.
Česká televize svou odpověď již tradičně uvodila konstatováním, že i v roce 2021 podporovala „aktivně mediální gramotnost obyvatel České republiky, aniž by k tomu byla jakkoliv výslovně zavázána na základě zákonné povinnosti“. Velkou část poskytnuté odpovědi jako každý rok tvoří výčet odvysílaných zpravodajských příspěvků a jednotlivých pořadů s mediálně vzdělávacím potenciálem, jejichž tematická škála je poměrně široká.
V roce 2021 odvysílala Česká televize na svých programech 457 hodin pořadů, které se věnovaly mediální gramotnosti. Téma rezonovalo zejména v souvislosti s pandemií covid-19. Česká televize se, svými slovy, snažila nejen upozornit na mýty, nepravdy a konspirační teorie, které ohrožovaly veřejné zdraví, ale jejich vyvracením též zlepšit mediální gramotnost diváků. Mezi další témata roku 2021 týkající se mediální gramotnosti patřilo omezování svobody slova, cenzura v některých částech světa, projevy propagandy, postavení novinářů a médií, dění v tuzemských veřejnoprávních médích a činnost mediálních rad.
Jediným cyklickým titulem s primárně mediální tematikou, který je určený dospělým divákům, v roce 2021 zůstal pořad Newsroom vysílaný na programu ČT24.
Zvláštní pozornost Česká televize ve své odpovědi jako vždy věnovala zvyšování a prohlubování mediální gramotnosti dětských diváků, a to zejména prostřednictvím vysílání programu ČT:D, kde vysílá pořady přímo zaměřené na mediální vzdělávání či toto téma promítá i do ostatních pořadů. Jedním z klíčových projektů podporujících mediální gramotnost dětí byl v roce 2021 premiérový cyklus Alenka v říši GIFů. Jedná se o třináctidílný populárně naučný cyklus, který zábavnou formou zpracovává společensky závažná témata související s online světem a jeho nástrahami. Témat z oblasti mediální gramotnosti se dotýkaly pořady Občanka II (epizoda věnující se reklamě), Parta z garáže, Wifina či DVA3. Téma mediální gramotnosti je úzce spjato s pořadem Zprávičky, na jehož obsahu se mohou aktivně podílet děti, ať již jako jednotlivci nebo tvůrci školních televizí. Ve vysílání byly prezentovány vítězné příspěvky soutěže o Cenu Zpráviček, kde školní týmy zpracovaly, jak využívají vzdělávací platformu ČT edu. Místo setkání školních televizí v ČT podpořil jejich činnost nový seriál mediálních speciálů zpráviček. Jednou za měsíc celý díl Zpráviček představil dětskou televizi, její tvorbu i působiště.
V průběhu roku 2021 uspořádala Česká televize dva odborné celodenní programy pro učitele druhého stupně základních škol a pedagogy středních škol (tématy byly „Jak vznikají zprávy“ a „Fake news a bezpečné chování v online prostoru“). V rámci pokračujícího projektu „Televize ve vaší škole“ byl realizován seminář pro pedagogy. Dále Česká televize podpořila projekt Jeden svět na školách a zorganizovala workshopy a debaty s odborníky na téma televizní tvorba při Letní filmové škole v Uherském hradišti.
Český rozhlas uvedl, že v souladu s posláním média veřejné služby se problematice mediálního vzdělávání v roce 2021 věnovaly všechny jeho stanice, a to jak ve svých stálých pořadech, tak v proudovém vysílání.
ČRo Radiožurnál i ČRo PLUS se v roce 2021 navíc speciálně věnovaly problematice tvorby dezinformací, jejich šíření i vyvracení ve dvou oblastech. První z nich byla pandemie koronaviru a očkování proti němu, druhou pak volby do Poslanecké sněmovny České republiky jako hlavní politická událost roku. V prvním případě speciálně zařadily do vysílání pořad Koronafokus, jedním z jehož poslání bylo vyvracet dezinformace a řetězové e-maily, které po celý rok provázely pandemii nového typu koronaviru a očkování. Obdobně tomu bylo i v pravidelných speciálních diskusních pořadech Koronavirus s Janem Konvalinkou a Jak zvládnout pandemii s Petrem Smejkalem. Před volbami do Poslanecké sněmovny České republiky pak obě stanice spustily pořad Ověřovna, který přímo poukazoval na nepravdivá tvrzení v médiích i na sociálních sítích. Navíc se snažil najít původce těchto dezinformací a vysvětlit, proč se tak šíří. Důležitým prvkem tohoto speciálního seriálu bylo přímé zapojení posluchačů obou stanic a čtenářů serveru iROZHLAS.cz, kteří sami posílali e-maily nebo tweety k ověření.
Kromě aktivit ve vysílání a na internetu se zpravodajství Českého rozhlasu věnovalo mediální osvětě přímo v terénu – mezi důležitou skupinou společnosti, mezi dětmi. Vedoucí kulturní redakce Zpravodajství Českého rozhlasu Michaela Vetešková i v roce 2021 pokračovala v úspěšném projektu Dílna malého novináře. Během osmdesátiminutového workshopu redaktorka a autorka pracovního sešitu určeného pro základní školy Příručka malého novináře seznamuje hravou formou s prací rozhlasových redaktorů. Rozmlouvá s nimi také o úskalích záměrně šířených nepravd a nutnosti ověřování informací z několika zdrojů.
Stanice ČRo Dvojka ve svém vysílání pravidelně reflektovala mediální gramotnost, stav médií, úroveň komunikace (pandemie, restrikce, očkování) i příčiny a důsledky dezinformací zejména v pořadu Jak to vidí. Na objednávku stanice vznikl čtyřdílný dokumentární cyklus To je pravda, napsala rozkrývající mechanismus šíření konspirací a dezinformací a především vliv na jejich příjemce a možnosti změny.
Na stanici ČRo Radio Wave se problematiky digitálního prostředí, sociálních sítí a zacházení s nenávistným obsahem dotkly pořady mediální teoretičky Lisy Nakamury v sérii rozhovorů se zahraničními intelektuály Otevřené hlavy. Využití médií v politickém soupeření nebo jejich roli ve vztahu k demokracii se před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu věnovalo několik dílů volebního průvodce nejen pro prvovoliče s názvem Urny.
Výchově k mediální gramotnosti již od útlého věku se průběžně věnuje ČRo Rádio Junior, a to nejen ve svých obvyklých formátech, kterými jsou např. Klub Rádia Junior či pořad Ve škole i po škole s Vendou a Fráňou, ale také v některých tematických okruzích lineárního vysílaní (živě moderovaný ranní a odpolední proud). V roce 2021 se navíc tato problematika stala součástí mimořádného školního vysílání, kterým Rádio Junior reagovalo na pandemickou situaci a s ní spojenou distanční výuku. Vznikaly tak speciální formáty jako například Skoro školní vysílání z pokojíčku Vendy a Fráni. Mezi významné počiny Rádia Junior v roce 2021 na poli mediální gramotnosti patřila spolupráce s Univerzitou Karlovou na participativním akčním průzkumu Zkušenost dětí s médii a diverzitou.
Český rozhlas i v roce 2021 podporoval otevřenou komunikaci s posluchači a s veřejností. Dělo se tak hlavně pomocí speciálních eventů, na kterých byla prezentována práce ČRo a obecně poslání média veřejné služby. Komplikací při pořádání velkých akcí byla i v roce 2021 nepříznivá situace způsobená četnými omezeními, které zavinila pandemická situace v ČR. Po většinu roku byla z tohoto důvodu pro veřejnost uzavřena Galerie Vinohradská 12 a nebylo možno pořádat exkurze pro děti, mládež i seniory. I přes to se podařilo uspořádat několik desítek exkurzí a besed s veřejností. V omezené míře se v roce 2021 konaly i exkurze v regionálních studiích ČRo.
ČRo Zlín pak v rámci Zlín Film Festivalu uspořádal týdenní rozhlasovou dílnu pro širokou veřejnost a při Letní filmové škole v Uherském Hradišti moderátoři ČRo Zlín seznamovali návštěvníky rozhlasového stanu se vznikem rozhlasového obsahu.
ČRo Vysočina podpořil Letní žurnalistickou školu Karla Havlíčka Borovského, která seznamuje studenty středních a vysokých škol s prací novinářů a fungováním médií.
Co se týče audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, osloveno bylo Radou 106 poskytovatelů.
Více než polovina poskytovatelů konstatovala, že žádné opatření na podporu mediální gramotnosti v roce 2021 neuskutečnila. Nejčastějším uváděným opatřením bylo zařazování témat s potenciálem rozvíjet mediální gramotnost a komunikace s recipienty. Ojediněle pak poskytovatelé jmenovali různé přednášky či besedy, dny otevřených dveří, exkurze či promo akce či spolupráci s dětskou televizí.
Mezi odpověďmi poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání každoročně vyniká odpověď společnosti Seznam.cz, a.s., která rozvíjí vlastní kampaně na podporu mediální gramotnosti.
Vlastní projekty rozvoje mediální gramotnosti pak opět jmenovaly společnosti O2 Czech Republic a.s. a T-Mobile Czech Republic a.s.
Jelikož je poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání i organizace Člověk v tísni, objevil se mezi jmenovanými opatřeními i projekt Jeden svět na školách (JSNS.CZ).
Vyjádření zaslaly též samoregulační orgány Asociace televizních organizací (ATO) a Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Aktivity ATO v rámci mediální gramotnosti směřují převážně do řad odborné veřejnosti s přesahem k veřejnosti laické. Významným nástrojem komunikace s veřejností jsou internetové stránky, přičemž v roce 2021 byla dokončena jejich modernizace s důrazem na větší srozumitelnost pro všechny vrstvy populace. Výběr týdenních dat poskytuje veřejnosti základní přehled o postavení jednotlivých provozovatelů na českém televizním trhu. SPIR pak v roce 2021 pokračoval v osvětě týkající se transparentního označování placené spolupráce influencerů a zadavatelů prostřednictvím vydání aktualizovaného kodexu influencera a aktivní participací na iniciativě Férový influencer.
- ZPĚT -
