• Home
• Kdo a jak kontroluje obsah vysílání
• Ochrana dětí zákonem
• Děti a televize
• Poradna pro rodiče
• Konkrétní případy ze správní praxe Rady
• Aktivity Rady v oblasti ochrany dětí
• Aktuality a zajímavosti
• Doporučená literatura

Publikace Internetová kriminalita páchaná na dětech od Lenky Hulanové

Kriminalita páchaná prostřednictvím internetu je fenoménem, s nímž se v současnosti aktivně bojuje celosvětově. Denně slýcháme příběhy okradených, podvedených nebo pronásledovaných uživatelů sociálních sítí či jiných online platforem. Dnes se však chceme zaměřit výlučně na problematiku internetové kriminality páchané na dětech, a to prostřednictvím knihy autorky Lenky Hulanové Internetová kriminalita páchaná na dětech: psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality.

Publikace vyšla již v roce 2012, ale svým sdělením je stále aktuální.

Nakladatel, společnost Triton, knihu představuje těmito slovy:

Děti byly odjakživa snadnou kořistí pro pachatele jakékoli trestné činnosti, hlavně pro svou důvěřivou povahu, naivitu a nezkušenost. Děti oplývají přirozenou zvědavostí a dychtivostí zkoušet stále nové věci. Toto zkoušení a poznávání jim dnes velmi usnadňuje internet. Pachatelé internetové kriminality to vědí a dokážou toho patřičně využít. První část knihy nás na konkrétních příkladech seznamuje s nejznámějšími druhy internetové kriminality páchané na dětech a se základními psychologickými poznatky o pachatelích a obětech. Druhá část knihy je věnována výzkumu kazuistik dětských obětí internetové kriminality a zkušenosti dnešních dětí s internetem. Kniha je určena nejen odborníkům z řad psychologů, pedagogů, kriminalistů, sociálních pracovníků či soudců, ale i rodičům a laické veřejnosti, kterým mimo jiné poskytuje návod, jak děti v kyberprostoru chránit. (psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality).

Kniha velmi zevrubně popisuje psychologické aspekty negativního dopadu internetu na děti a rovněž přináší patrně nejkomplexnější přehled všech ohrožujících jednání, se kterými je možné se na internetu setkat.

Například pojem kyberšikana je v knize reflektován v různých kategoriích:

• Flaming – tento pojem se týká internetové diskuze, kdy se používá agresivní a útočný jazyk. Flaming se tedy nejčastěji vyskytuje ve veřejných komunikačních prostředních, jako jsou diskuze, chatovací místnosti nebo herní stránky. Pokud se flaming objevuje v diskuzích po delší dobu, jedná se o tzv. „flaming war“, přeložitelné jako planoucí válku.
• Harassment (obtěžování) je opakované posílání útočných, urážlivých nebo nevyžádaných zpráv.
• Cyberstalking – v tomto případě se jedná o pronásledování s hrozbami, ať již fyzického zastrašování, či psychického vydírání.
• Denigration – očerňování, pomlouvání.  Jedná se o šíření nepravdivých informací.
• Masquerade – agresor se vydává za někoho jiného s cílem očernit osobu, za kterou se vydává.
• Outing – zveřejnění a zasílání materiálů o oběti, které jsou citlivé.
• Exclusion – vyloučení ze skupiny
• Happy slapping – jedná se o neadekvátní humor na úkor nevinného jedince, nebo „jde o nahrávání a následné sdílení videozáznamu fyzických útoků“.

Jednou z výše zmíněných kategorií je tzv. kyberstalking. Publikace člení stalkery do následujících skupin:

• Prostá posedlost – tyto případy patří mezi nejčastější, týkají se oběti a pachatele, kteří spolu již měli předchozí vzájemný vztah. Motivací pro stalking zde může být posedlost pachatele znovuobnovou již zaniklého vztahu, nebo jeho pomsta, která má za cíl znepříjemnit život bývalému blízkému příteli či partnerovi.

• Milující posedlost – v těchto případech se jedná o oběti a pachatele bez předchozího vzájemného vztahu. Pachatel může své oběti poznat prostřednictvím médií nebo na internetu. Pachatelé mohou trpět duševní poruchou jako je schizofrenie nebo bipolární porucha osobnosti. Nejběžnějším typem tohoto stalkera je pronásledovatel známých osobností, známý pod pojmem: „syndrom posedlého fanouška“.

• Erotomanie – tyto případy se od milující posedlosti liší v tom, že se u stalkera objevují bludy, že jejich oběť je bezmezně miluje. Podle výzkumů existuje asymetrie mezi vzorci erotomanie u mužů a žen. Erotomanie postihuje muže všech věkových kategorií, zatímco u žen se erotomanie objevuje zejména ke konci fertility, tedy ve věku kolem čtyřicítky a výše. Je však důležité zmínit, že stávající studie vycházely z poznatků získaných u specifické skupiny pachatelů, kteří díky svému jednání nakonec uvízli v rukou justice.

• Syndrom falešné viktimizace (False Victimisation Syndrome) – rozlišují se dva základní typy falešných obětí:

1) oběti, které svou viktimizaci záměrně předstírají; motivací může být pomsta, touha či přání získat pozornost, alibi, materiální či finanční výhody apod., na své jednání pohlížejí reálně a vědí, že klamou;

2) na druhé straně jsou oběti, které ztratily kontakt s realitou, nebo je toto spojení v určitém ohledu narušeno, o své viktimizaci jsou subjektivně přesvědčeny, důležitou roli zde sehrávají různé psychické poruchy (poruchy s bludy atp.).

Lenka Hulanová při rozboru psychologických aspektů stalkingu vychází z poznatků forenzní psycholožky Ludmily Čírtkové.

Podle Čírtkové se psychologické studie stalkingu většinou kloní k závěru, že pronásledování je více ovlivněno osobností pachatele než situačními faktory. Z toho vyplývá, že chování oběti má jen nepatrný nebo žádný vliv na spuštění pronásledování. Problém spočívá v pachateli a jeho osobnosti a nikoli v oběti. Psychologické studie také poukazují na poměrně významné odlišnosti v osobnosti mužských a ženských pachatelů stalkingu. Jedna z dimenzí odlišnosti je zde schopnost řešit problémy (problem solving skills).

Zatímco muži skórují na této dimenzi velmi nízko, ženy mají naopak velmi dobré výsledky. Zdá se, že muži se uchylují k obtěžujícímu pronásledování, protože neumějí řešit vztahové problémy jiným způsobem, naopak ženy volí pronásledování zcela programově a kontrolovaně (Čirtková, 2008). Experti se shodují v tom, že klíčovým znakem pro posuzování pronásledování je především vztah pachatele k oběti. Kdy může jít o vztahy osobní (milenecké a partnerské, ale také sousedské vztahy), pracovní (zaměstnanecký poměr, profesní vztah, vztah s bývalým zákazníkem či bývalý klient jako pronásledovatel), mediálně zprostředkované vztahy (pronásledování mediálně známých osobností) (Čírtková, 2008).

Kniha Internetová kriminalita páchaná na dětech: psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality nabízí nejen rozbor stěžejních pojmů spojených s internetovou kriminalitou, která se týká nezletilých obětí, ale předkládá i závěry výzkumu mapujícího jednotlivé kazuistiky. Významnou část publikace tak tvoří konkrétní zaznamenané případy, které přinášejí až expresivní vhled do problematiky dětských obětí.

Knihu je možno doporučit nejen odborným pracovníkům, například z řad pedagogů, ale i široké veřejnosti.

Blíže se s knihou i její autorkou můžete seznámit prostřednictvím rozhovoru dostupného zde: https://www.youtube.com/watch?v=ug2EhtDxxHw.