V nedávné době jsme čtenáře webu Děti a média seznámili se zjištěními Zprávy o digitálních závislostech v České republice, kterou vydalo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Zpráva přinesla značně znepokojující data ohledně nadužívání digitálních technologií a nadměrném trávení času na internetu a při hraní digitálních her, které může vést ke vzniku a rozvoji nebezpečné závislosti uživatelů. V daném kontextu, který je nutno považovat za alarmující, vyznívají jako paradoxní závěry nové rozsáhlé studie, která zkoumala, jaký vliv mají počítačové hry na inteligenci dětí.
Studie, kterou nedávno zveřejnil vědecký časopis Nature Scientific Reports, odhalila překvapivý objev, že dětem ve věku 9 až 11 let, které hrají intenzivně digitální hry, se znatelně zvyšuje inteligence.
Již dřívější výzkumy zjistili, že počítačové hry zlepšují reflexy a postřeh hráčů, ale vliv na inteligenci dosud prokázán nebyl. Až nynější studie, během níž bylo prováděno dlouhodobé měření, ukázala, že u dětí, které v období dvou let často hrály počítačové hry, došlo k významnému nárůstu inteligence.
Zatím vždy bylo časté vysedávání dětí u počítače považováno za riziko pro fyzické i psychické zdraví, proto byla nová zjištění pro vědce nečekaná. Uvážíme-li, že skoro 91 % dětí někdy počítačové nebo jiné formy digitálních her hraje, je dobrou zprávou, že taková činnost má i své benefity.
To ovšem nic nemění na stále platném doporučení psychologů, aby děti předškolního věku netrávily s digitálními zařízeními více než 60 minut denně. Batolatům by taková zařízení do rukou vůbec přijít neměla. Bohužel toto není mnoha rodiči dodržováno. Zrak upnutý na obrazovku mobilního telefonu nebo tabletu běžně vídáme i u dvouletých capartů.
Jakkoli nová studie odhalila pozitivní vliv her na inteligenci dětí, nelze zpochybňovat, že časté hraní na počítači, mobilu, tabletu apod. má řadu negativních dopadů. Děti, které hraním digitálních her nahrazují hry reálné, pohyb venku a strávený čas s vrstevníky, v mnoha ohledech trpí, aniž by si to uvědomovaly. Jsou vystaveny riziku obezity a souvisejících chorob, nemají přirozenou fyzickou zdatnost a obratnost a zaostávají také v některých sociálních dovednostech, kterým se člověk zpravidla učí ve vztazích s kamarády. A samozřejmě je tu velké, již zmíněné, nebezpečí vzniku závislosti.
Vědci, kteří studii zpracovávali, si uvědomovali, že zrání a vývoj sledovaných dětských subjektů budou ovlivňovat i další faktory, než pouhé hraní počítačových her, proto o všech zkoumaných dětech, kterých byl velmi významný vzorek (9 855) měli k dispozici řadu dat, která v průběhu studie zohledňovali. Pochopitelně nejen výsledky inteligenčních testů a přehled o médiích, která děti užívají, ale také o socioekonomické situaci rodiny, v níž děti vyrůstají, nebo o jejich genetické výbavě. Vliv dědičnosti totiž u inteligence a kognitivních schopností nelze podcenit.
Jelikož studie zohledňovala všechny podstatné parametry, je možné její výsledky považovat za relevantní. Co konkrétně tedy studie zjistila?
Vědci zjistili, že čím více času děti hrami trávily, tím významnější byl nárůst jejich IQ, přičemž pro účely měření bylo použito pěti testů. Testu, který měřil slovní zásobu a schopnost porozumění významu slov, testu soustředěnosti, který zjišťoval, jak rychle jsou děti schopné třídit vzájemně si odporující vjemy, testu porozumění čtenému textu, testu schopnosti vnímat informace předávané mluveným slovem a testu prostorové představivosti.
Ačkoli se nám to nemusí líbit, výzkum jednoznačně prokázal, že počítačové střílečky, které probíhají z pohledu první osoby (tzv. FPS hry), velice významně zlepšují prostorové dovednosti hráče, přičemž získanou dovednost je subjekt schopen uplatňovat i mimo prostředí počítačových her. Takové dovednosti jsou nezbytným předpokladem úspěšného výkonu řady náročných profesí.
Pozoruhodné bylo i další zjištění studie, že na inteligenci dětí má pozitivní vliv nejen hraní her, ale i sledování různých videí. Tento závěr byl pro vědce snad ještě překvapivější, protože dosud se odborná pojednání shodovala na závěru, že v souvislosti s nadměrnou konzumací televizního a jiného video obsahu vznikají problémy s pozorností.
Vědci spekulují, že dětem, které sledují video obsahy se zvyšují znalosti a kognitivní schopnosti z důvodu většího přístupu k informacím.
I když jsou nová zjištění pro rodiče značnou měrou úlevná, stále je třeba, aby v rodinách byla stanovena určitá pravidla a časová omezení pro hraní her a sledování videí dětmi, speciálně pak v závislosti na jejich věku. Rodiče by měli brát v úvahu jak výhody, tak i rizika, a hledat pro své dítě jakési kompromisní optimum.
Zdroj: Nature Scientific Reports
