Dne 29. září 2022 proběhl v rámci ostrovského filmového festivalu Oty Hofmana mediálně-vzdělávací seminář pro studenty z místních škol, nad nímž jako každoročně přebrala záštitu Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Letošní seminář se zaměřil na téma válečného zpravodajství.
První příspěvek v rámci semináře měli válečný zpravodaj České televize David Miřejovský a kameraman České televize Vojtěch Hönig. Oba muži vyprávěli o svých zážitcích z válečné Ukrajiny. Vysvětlovali, v čem je odlišná novinářská práce v době války, a samozřejmě představili i svou práci na ukázkách reportážních příspěvků a fotografií zachycujících válečné útrapy. Zdůraznili, že si při své práci jsou vědomi odpovědnosti, kterou mají vůči divákům, ale zejména vůči respondentům z místa války, kteří jsou mnohdy silně traumatizovaní, ať již v důsledku ztráty blízkých nebo svých vlastních zranění. Oba novináři vyjádřili přesvědčení, že i válečné zpravodajství lze dělat eticky tak, aby zůstala zachována důstojnost válečných obětí.
Další příspěvek semináře pod názvem Jak rozumět médiím v době války prezentovala mediální analytička Vilma Hušková. V jeho rámci byly studentům vysvětleny některé základní pojmy, které se obecně pojí s novinářskou činností, jakým je například koncept zpravodajských hodnot, a také specificky s informováním o válečných událostech. Pozornost byla věnována nástrojům hybridní války, včetně dezinformačních aktivit, a radám, jak dezinformacím a hoaxům vzdorovat. V. Hušková hovořila o tom, jak diváci a zejména pak dětští diváci vnímají zprávy z války, a jak je možné čelit pocitům úzkosti a strachu. Studenti byli obeznámeni s termínem digitální detox, jehož cílem je vědomě omezit čas trávený s digitálními technologiemi a konzumaci mediálních obsahů, které jsou zraňující a zneklidňující.
Poslední příspěvek semináře přednesl mediální právník Jiří Hadaš. Ten se podrobně věnoval problematice propagandy. Uvedl tento pojem, který se dnes již používá zpravidla jen ve své zúžené interpretaci jako prostředek politického a ideologického přesvědčování. Propaganda má ale mnohem širší účel a využití, včetně cílů ekonomických, vzdělávacích či osvětových. J. Hadaš provedl studenty historií propagandy od dob antických, přes středověk až po ta období, kdy zcela zásadním způsobem zasahovala do dějin a společenského vývoje, tedy v dobách upevňování komunistického režimu v SSSR a během I. a II. světové války, kdy patřila k velmi nebezpečným zbraním bojujících stran. Podrobně přítomné seznámil i s propagandou v Československu po komunistickém puči v únoru 1948.
Studenti reagovali na všechny příspěvky s mimořádným zájmem a velmi aktivně se zapojovali i do otevřené diskuse. Lze tak doufat, že pro ně byl seminář zajímavý a přínosný.
- ZPĚT -
