Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání ukládá Radě pro rozhlasové a televizní vysílání povinnost, aby každoročně ve své výroční zprávě zveřejňovala informace o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu mediální gramotnosti ze strany provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, provozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a samoregulačních orgánů.
Český právní řád mediální gramotnost nedefinuje, avšak k dispozici je její vymezení ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2018/1808: „Mediální gramotnost znamená dovednosti, znalosti a porozumění, které občanům umožňují efektivní a bezpečné využívání médií. Aby měli občané možnost přístupu k informacím a aby mohli využívat, kriticky posuzovat a vytvářet mediální obsah odpovědnou a bezpečnou formou, potřebují pokročilé dovednosti v oblasti mediální gramotnosti. Mediální gramotnost by se neměla omezovat na výuku o nástrojích a technologiích, nýbrž by se měla soustředit na to, aby občany vybavila schopností kritického myšlení potřebnou k vytvoření úsudku, analýze komplexních skutečností a rozeznání rozdílu mezi názorem a skutečností. Je proto nezbytné, aby poskytovatelé mediálních služeb a poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek, ve spolupráci se všemi příslušnými aktéry, podporovali rozvoj mediální gramotnosti u všech vrstev společnosti, u občanů každého věku a pro všechna média a aby byl pokrok v této oblasti důkladně sledován.“
V případě oslovených provozovatelů vysílání je nutné rozlišovat provozovatele na základě licence a registrované provozovatele převzatého vysílání. Většina provozovatelů převzatého vysílání žádná opatření na podporu mediální gramotnosti v roce 2022 nepřijala, což lze u tohoto typu vysílání předpokládat.
Ze 137 provozovatelů na základě licence, kteří Radě poskytli své vyjádření, jich konkrétní opatření na podporu mediální gramotnosti uvedlo pouze 45 %.
Ze 123 oslovených provozovatelů televizního vysílání zaslalo nějakou formu odpovědi 102, tedy 83 %. 63 odpovědí (tedy necelých 62 %) obsahovalo informaci, že příslušný provozovatel v roce 2022 opatření na podporu mediální gramotnosti neuskutečňoval (to je pro změnu oproti loňskému roku 10 % pokles). Provozovatelé spatřovali prvky opatření na podporu mediální gramotnosti logicky zejména v programovém obsahu (ovšem pouze ve 14 případech, což je i tak nárůst oproti předchozímu roku). Vesměs přitom uváděli, že témata související s mediální gramotností byla obsahem zpravodajství, případně pořadů věnujících se informacím o vysílání daného programu. Většinou jmenovanými tématy byla problematika fake news a schopnost rozpoznat věrohodné zdroje. Právě se současnou naléhavostí daných témat může souviset nárůst zařazování mediální problematiky do vysílání. Pořady, které by plnily vzdělávací roli, tj. měly podobu systematické činnosti s definovaným společenským cílem, se ovšem nadále vyskytují pouze v minimální míře (a to ještě v podobě tzv. minipořadů, např. Jak na internet dodávaného sdružením CZ.NIC). V podobném počtu případů provozovatelé informovali o provozování webových stránek a možnosti telefonické, e-mailové či poštovní komunikace s diváky, případně prezentaci na sociálních sítích), které v tomto případě slouží nikoliv jako sociální sítě v přímém slova smyslu, ale jako komunikační a marketingové médium využívající platformu sociální sítě. Popsané komunikační aktivity v naprosté většině případů nelze považovat za opatření mající primárně za cíl podporu mediální gramotnosti, nicméně někteří provozovatelé v této souvislosti hovořili o jakési technické podpoře a informování o alternativních možnostech příjmu. Po odeznění opatření souvisejících s pandemií covid-19 pak mírně vzrostlo množství akcí pro veřejnost (jako jsou dny otevřených dveří, exkurze či promo akce nebo různé přednášky, besedy, workshopy apod.). Ovšem i tak se jedná pouze o jednotky případů. Pouze minimum odpovědí pak tradičně zmínilo nějaký způsob zapojení veřejnosti do obsahové stránky pořadů (a to ještě jen formou zasílání námětů či účastí na anketách) a spolupráci s dětskými či školními štáby.
Ze 40 oslovených provozovatelů rozhlasového vysílání jich odpověď zaslalo 35, což činí téměř 88 %. V těchto odpovědích bylo ve 12 případech (tj. cca ve třetině případů) uvedeno, že provozovatel v roce 2022 neuskutečnil žádné opatření na podporu mediální gramotnosti. 16 rozhlasových provozovatelů (45 % z veškerých odpovědí) uvádělo zařazování mediálních témat do vysílání, konkrétně opět v rámci izolovaných příspěvků ve zpravodajských pořadech či moderátorských vstupech (nejednalo se tedy přímo o tematicky zaměřené pořady). Téměř stejný počet odpovědí jmenoval jako příspěvek k zvyšování mediální gramotnosti přidružené webové stránky a komunikaci prostřednictvím kontaktních telefonních čísel, e-mailových adres či sociálních sítí. Zde lze konstatovat totéž co u komunikace provozovatelů televizního vysílání. Je přitom zajímavé, že jen naprosté minimum provozovatelů rozhlasového vysílání uvedlo on air komunikaci s posluchači, kterou by bylo možné považovat za jistý typ podílu posluchačů na vysílání. Osm provozovatelů informovalo o příležitostném zpřístupňování zázemí služby veřejnosti (dny otevřených dveří, exkurze, promo akce apod.), šest provozovatelů pak o pořádání přednášek (většinou v souvislosti s projektem digitální rozhlas do škol) či besed a workshopů. V nižších jednotkách odpovědí se objevila i zmínka o mediálně osvětové kampani na webových stránkách, případně propagaci webu s takovým obsahem.
Z odpovědí provozovatelů televizního a rozhlasového vysílání se obsažností každoročně vymykají zejména ty od České televize a Českého rozhlasu. Výroční zpráva se jim tedy věnuje podrobněji.
Česká televize svou odpověď uvodila konstatováním, že v současné době by měla mediální gramotnost patřit k základní výbavě každého jedince. Zároveň považuje mediální vzdělávání občanů za součást veřejné služby. Proto se stejně jako v předchozích letech i v roce 2022 aktivně snažila mediální gramotnost české populace zvyšovat, a to nejen prostřednictvím tradičního televizního vysílání. Využívala nových platforem a organizovala projekty a workshopy, které se zaměřovaly na konkrétní skupiny obyvatel. Rozvíjet mediální gramotnost je pak jednou z priorit zpravodajství České televize.
Velkou část poskytnuté odpovědi jako každý rok tvoří výčet odvysílaných zpravodajských příspěvků a jednotlivých pořadů s mediálně vzdělávacím potenciálem, jejichž tematická škála je poměrně široká. V roce 2022 odvysílala Česká televize na svých programech 620 hodin pořadů, které podporovaly mediální gramotnost občanů České republiky. Oproti roku 2021, kdy bylo odvysíláno celkem 457 hodin se jednalo o významné navýšení. Hlavní zásluhu na tom nesl zpravodajský program ČT24, který nabídl celkem 269 hodin pořadů s danou tématikou. Stopáž mírně vzrostla i na programu ČT2, na němž bylo odvysíláno 74 hodin dotyčných pořadů. 167 hodinami pořadů přispěl k mediálnímu vzdělávání dětských diváků program ČT:D. Program ČT1 pak přidal 34 hodin. Jediným cyklickým titulem s primárně mediální tematikou, který je určený dospělým divákům, v roce 2022 zůstal pořad Newsroom vysílaný na programu ČT24. Česká televize se nicméně věnuje médiím i na zpravodajském webu ČT24, a to v rubrice Média.
V roce 2022 se program ČT24 a zpravodajství České televize věnovaly mediální gramotnosti nejviditelněji při sledování války na Ukrajině, a to v souvislosti s dezinformacemi a hoaxy, které zaplavily mediální prostor. Zpravodajství České televize upozorňovalo na úskalí propagandy a snahu o mediální rámování války jako „denacifikaci“ Ukrajiny. Velký prostor byl věnován tomu, jakým způsobem obě strany informují o událostech v místních médiích nebo na sociálních sítích, stejně jako tomu, jaké zprávy o nich vydávají světová média.
Zvláštní pozornost Česká televize ve své odpovědi jako vždy věnovala zvyšování a prohlubování mediální gramotnosti dětských diváků, a to zejména prostřednictvím vysílání programu ČT:D, kde vysílá pořady přímo zaměřené na mediální vzdělávání či toto téma promítá i do ostatních pořadů. Události roku 2022 ukázaly zvýšenou potřebu pomoci dětem v jejich orientaci v mediálním prostoru. Tématu mediálního vzdělávání se věnovaly jak premiérové tituly, tak reprízované. Vedle vysílání program ČT:D podporoval i aktivity mimo obrazovku – projekt Televize ve vaší škole, letní i celoroční multimediální soutěže, aktivní zapojení školních televizí i diváků při vytváření televizního obsahu.
Co se týče konkrétních pořadů, Česká televize na programu ČT:D reprízovala seriál Alenka v říši GIFů. Jedná se o třináctidílný populárně naučný cyklus, který zábavnou formou zpracovává společensky závažná témata související s online světem a jeho nástrahami. Témat z oblasti mediální gramotnosti se dotýkaly pořady Parta z garáže, Wifina, DVA3 či Planeta Yó. Téma mediální gramotnosti je úzce spjato s pořadem Zprávičky, na jehož obsahu se mohou aktivně podílet děti, ať již jako jednotlivci nebo tvůrci školních televizí. Aktivní vytváření mediálního obsahu podpořil celoroční seriál s portréty školních televizí, který zmapoval celkem deset dětských televizních týmů po celém Česku.
V průběhu roku 2022 uspořádala Česká televize sedm odborných celodenních programů pro učitele druhého stupně základních škol a pedagogy středních škol (tématy byly „Jak vznikají zprávy“ a „Fakenews a bezpečné chování v online prostoru“, „Jak využít televizi ve škole“ a „Jak rozumět televizi“). Programy jsou akreditovány MŠMT jakožto další vzdělávání pedagogických pracovníků. Dále Česká televize v roce 2022 uspořádala dva workshopy pro zástupce neziskových organizací.
Česká televize pokračovala i v roce 2022 v rozvoji vzdělávací platformy ČT edu, pro kterou byly nově připraveny metodiky a pracovní listy k tématům cenzury, propagandy, mediální technologie apod.
Česká televize se též zúčastnila syndikované studie „Lifestyle“, kterou realizovala výzkumná agentura Kantar CZ. Výzkum se zaměřil mimo jiné i na mediální gramotnost české populace. Hlavní závěry studie jsou součástí podkapitoly VZ Úroveň mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím.
Český rozhlas uvedl, že v souladu s posláním média veřejné služby se problematice mediálního vzdělávání v roce 2022 věnovaly všechny jeho stanice, a to jak ve svých stálých pořadech, tak v proudovém vysílání.
Pravidelné výstupy směřoval Český rozhlas zejména do projektu Ověřovna! To je pravidelná relace/rubrika, ve které redaktoři Radiožurnálu a serveru iROZHLAS poukazují na nepravdivé informace, polopravdy nebo překroucená fakta, která se šíří v online prostředí a řetězových emailech, a zároveň informace zasazují do potřebného kontextu. Projekt je dle Českého rozhlasu ojedinělým počinem v kontextu české mediální scény, přičemž se setkal s pozitivní odezvou, umístil se na 5. místě v soutěži zaměřené na internetové projekty Křišťálová lupa 2022 v kategorii Veřejně prospěšná služba a upoutal i v zahraničí, jeho analogie plánují spustit další rozhlasové stanice sdružené v EBU. Součástí projektu jsou v neposlední řadě i výstupy redaktorů – tvůrců Ověřovny! – v diskuzních panelech, které se věnovaly dezinformacím a jejich otisku ve zpravodajství (např. přednáška pro Transitions Online, lekce pro novináře z východní Evropy a Balkánu, přednáška – učiliště Šternberk, Rozpravy FSV, přednáška topmonks café; přednáška gymnázium Přípotoční, přednáška pro bakaláře FSV, webinář pro Akademii mediální gramotnosti atd.).
Stanice ČRo Radiožurnál věnovala mediální gramotnosti v uplynulém roce zvýšenou pozornost, a to zejména v souvislosti s bezprecedentním ruským vpádem na Ukrajinu. Mediální gramotnosti se ČRo Radiožurnál věnoval i na dalších úrovních. Například v online prostředí. Na toto téma odvysílal Radiožurnál celotýdenní seriál pod názvem Jak přežít v kybersvětě. Poutavou reportážní formou upozorňoval na největší rizika, která číhají na mládež na internetu, a varoval před nejčastějšími chybami, kterých se rodiče dopouštějí.
Stanice mluveného slova ČRo Plus se tématu dezinformací a mediální výchovy věnovala kontinuálně celý rok, a to jak kratšími příspěvky v proudovém vysílání (mluvená podoba Ověřovny, témata řetězových e-mailů, dopadu na seniory i mladé lidi, přehledy nejčastějších fake news, financování dezinformačních webů aj.), tak cíleněji v profilových rozhovorech v pořadech Interview Plus či Osobnost Plus.
Stanice ČRo Dvojka systematicky reflektovala dění a trendy na mediální scéně, v online prostoru, na sociálních sítích (fungování a činnost dezinformačních webů, smysl jejich vypínání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, postup státu vůči dezinformační scéně a šíření fake news, rizika takzvaných DDoS kybernetických útoků proti České republice a tuzemským subjektům) a dále v publicistickém pořadu Jak to vidí. V tomto pořadu byly diskutovány zejména otázky hodnotového a názorového ukotvení novinářů, novinářské objektivity, dodržování profesních zásad v redakcích či vypořádání médií s investigativními kauzami.
ČRo Radio Wave se v roce 2022 zabývalo mediální a internetovou gramotností v několika pravidelných pořadech (Prolomit vlny, Balanc, Hergot) i jednotlivých příspěvcích. Vzhledem k podcastovému boomu v českém online prostředí v posledních letech věnovala stanice ČRo Radio Wave ve vysílání zvýšenou pozornost informování o fenoménu podcastů v mediálním prostoru.
Výchově k mediální gramotnosti již od útlého věku se průběžně věnuje ČRo Rádio Junior, a to nejen ve svých obvyklých formátech, kterými jsou kupříkladu pořady lineárního vysílání jako Ranní ReStart, Odpolední Junior či Klub Rádia Junior (živě moderované bloky, tematické okruhy), ale také v předtočených pořadech (Všudykuk, Zvídavec, Totál Talkshow a Trenduj). V roce 2022 se Rádio Junior aktivně věnovalo válečnému konfliktu na Ukrajině. Pro dětské posluchače vznikaly speciály, jak reagovat a překonávat špatné zprávy – včetně takzvané linky důvěry, na co si dát pozor na sociálních sítích, zlo na internetu, atd. Rádio Junior podpořilo také dětské tiskové konference pořádané ČRo Radiožurnál a Junák – český skaut.
Mediální gramotnosti se pravidelně věnují také regionální rozhlasová studia Českého rozhlasu. ČRo v nich pravidelně informuje o rizicích užívání nových medií se zaměřením na cílovou skupinu těchto stanic, tj. na seniory (zabezpečení osobních dat, duševní hygiena, mediální praktiky tzv. „šmejdů“ apod.) a také o kauzách zneužití informací a jejich důsledcích. Průběžně jsou do vysílání zařazovány zprávy a reportáže o dění na internetu – jak chránit děti před nebezpečím na internetu, jak čelit kyberkriminalitě, podvodným e-mailům, jak rozpoznat fake news apod. Regionální stanice v roce 2022 odvysílaly v průběhu října speciální denní rubriku „Jak nenaletět“ věnovanou právě výše uvedené tematice. V řadě regionálních studií se v roce 2022 konaly exkurze – většina z nich bývá ze středních škol. ČRo Zlín v rámci Zlín Film Festivalu uspořádal týdenní rozhlasovou dílnu pro širokou veřejnost v centrálním městském parku.
K lepší orientaci v mediálním prostředí napomáhaly i speciální webové projekty, které témata z vysílání rozšiřují i o multimediální dimenzi. Příkladem je návod na ověření pravosti fotografie v investigativním dokuseriálu o dezinformacích na webu Dvojky. Projekty pro děti a dospívající nabízelo Rádio Junior (velká letní soutěž OFFLINE upozorňovala na nástrahy sociálních sítí a internetu, na nebezpečné dezinformace a manipulace, dále nový podcast Síťovka nebo microsite Žijeme online).
Zvláštním nástrojem, který pomáhá rozvíjet mediální gramotnost, jsou názorné ukázky žurnalistické práce, které seznamují veřejnost s principy, zásadami a vysokým stupněm odpovědnosti v novinářské práci v rámci školních exkurzí do budov Českého rozhlasu, jejichž součástí je řada informací o sdělovacích prostředcích v České republice, jejich vývoji, úkolech a možnostech.
Co se týče audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, osloveno bylo 104 poskytovatelů, odpověď zaslalo 70 z nich (návratnost přibližně 67 %, což je oproti loňskému roku mírný pokles), 60 % odpovědí nicméně uvedlo, že poskytovatel žádné opatření na podporu mediální gramotnosti v roce 2022 neuskutečnil. Nejčastějším uváděným opatřením (v deseti případech) bylo zařazování témat s potenciálem rozvíjet mediální gramotnost. Ojediněle pak poskytovatelé jmenovali různé přednášky či besedy, dny otevřených dveří, exkurze a promo akce či spolupráci s dětskou televizí.
Za zmínku dále jistě stojí, že poměrně širokou škálu vlastních projektů rozvoje mediální gramotnosti jmenovali provozovatelé a poskytovatelé Seznam.cz, a.s. (respektive Seznam Zprávy, a.s. a Seznam.cz TV, s.r.o.), O2 Czech Republic a.s. (potažmo O2 TV s.r.o.), T-Mobile Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s. Tyto společnosti tak ovšem činily z pozice firem podnikajících primárně mimo sektor audiovizuálních služeb.
Vyjádření zaslaly též samoregulační orgány Asociace televizních organizací (ATO) a Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Aktivity ATO v rámci mediální gramotnosti směřují převážně do řad odborné veřejnosti s přesahem k veřejnosti laické. Významným nástrojem komunikace s veřejností jsou internetové stránky, na nichž jsou pravidelně každý týden zveřejňována základní data o sledovanosti jednotlivých TV stanic. Široké veřejnosti je určen populárně-naučný web peoplemetry.cz. SPIR pak v roce 2022 pokračoval v osvětě týkající se transparentního označování placené spolupráce influencerů a zadavatelů prostřednictvím vydání aktualizovaného kodexu influencera a aktivní participací na iniciativě Férový influencer.
- ZPĚT -
