Na webu Děti a média pravidelně informujeme o rozmanitých kulturních a společenských akcích, které pro Pražany, a nejen pro ně, připravuje Městská knihovna. Hlavním posláním knihovníků a knihovnic ale samozřejmě zůstává péče o knižní fondy a metodická pomoc čtenářům. V rámci této své činnosti připravují knihovny tipy na pozoruhodné knižní novinky, pro zájemce vytvářejí kolekce tematických publikací či doporučují tituly knih, na které se časem zapomnělo, ale které mají stále co říci.
Na únor 2024 knihovníci Městské knihovny připravili pro čtenáře speciální nabídku knih, které spojuje ženský prvek. Jde o knihy psané ženami s příběhy o ženách a ženském světě. Do výběru byly zařazeny autorky domácí i zahraniční, prozaičky i básnířky, přičemž všechny doporučované tituly je možné stahovat ve formě e-knih z katalogu Městské knihovny.
První autorkou, která byla do výběru zařazena, je Svatava Antošová a její kniha básní Ta ženská musí být opilá!. Básnířka ve své tvorbě zachycuje život ženy ve všech jeho etapách. Městská knihovna k tomu uvádí: „Svata Antošová píše o ženě nezkrotné, živočišné, naplno prožívající svůj triumf v letech, kdy může uplatnit šarm, vitalitu a onu tajuplnou ženskost, pro niž je žádána a vzývána. Postupně ovšem erotický symbol mizí, nastupuje předtucha stáří, rezignace i ztráta přitažlivosti. Nejen o tomto údělu je básnířčina poezie, ale i o marném hledání jistot a ubíjející každodenní všednosti.“
Další doporučenou autorkou je Božena Benešová, která literárně působila v první polovině 20. století. Její povídkový soubor Myšky z roku 1916 obsahuje pět povídek, které barvitě ilustrují dobové postavení žen.
Petra Hůlová v románu Paměť mojí babičce nechává čtenáře nahlédnout do složitého života současného Mongolska prostřednictvím fiktivního příběhu tří generací žen. Ukazuje na rozdíly mezi životem žen, které se narodily ještě do tradičního rodinného uspořádání na mongolském venkově, a žen, které již zažily moderní životní podmínky ve městě a životní styl jejich matek a babiček je pro ně neakceptovatelný.
Ve výběru publicistických próz Cesta k jednoduchosti se autorka, Milena Jesenská, obrací k ženám se svými úvahami o lásce, manželství, věrnosti, přátelství, módě a emancipaci, ale i o kráse a radosti ze života.
Trýznivě negativistický pohled na život nabízí v románu Temná láska autorka Alexandra Berková. Její hlavní hrdinka si prochází celoživotním peklem, od syndromu nechtěného dítěte, přes nešťastné manželství až po zklamání z mateřství. Jakkoli jde o zajímavý knižní titul, rozhodně se nejedná o odpočinkové počtení.
Ze zahraničních autorek vybrala Městská knihovna novozélandskou spisovatelku Katherine Mansfield a její povídkový výbor Aloe. Mansfield je celosvětově považována za jednu z nejvýznamnějších autorek moderní povídkové tvorby. Atraktivně dokáže popsat drobné obrázky z všedního života i analyzovat zásadní společenská témata.
Pro milovníky výtvarného umění si pobočka Městské knihovny na Petřinách připravila artotéku. Ta bude prezentovat reprodukce i originály slavných českých i zahraničních umělců. Podpoří ji filmové projekce a přednášky v sálech nebo výtvarné workshopy v prostorách knihovny.
K vidění ale zejména k zapůjčení budou v nové knihovně na Petřinách díla Schikanedera, Gauguina, Caravaggia, Miróa, Warhola a dalších.
Vedoucí petřinské pobočky, Hana Livorová, k projektu říká: „Pojetí nové pobočky Petřiny jako kulturního a kreativního centra si mimo jiné klade za cíl prohloubit znalosti komunity v oblasti umění. Jednou z forem zvyšování povědomí o kultuře a zájmu o umění je spolupráce s Artotékou. Naše knihovna jako jediná v síti poboček Městské knihovny v Praze, umožní čtenářům si na místě vyzvednout a vrátit rezervované reprodukce.“
Artotéka je i součástí pobočky Opatov. Nabízí umělecké reprodukce i originální díla k zapůjčení na dobu jednoho roku. Obsahuje rozsáhlou sbírku grafik českých umělců 2. poloviny 20. století. Každý měsíc Artotéka ve foyer knihovny pořádá výstavu současných nejen výtvarných umělců a umělkyň. Konají se zde také besedy pro studenty i širokou veřejnost.
Kulturně vzdělávací centrum si pro zájemce o umění připravilo několik tematických projekcí, včetně přednášky připomínající 100. výročí úmrtí českého malíře Jakuba Schikanedera. Ta se uskuteční 7. února od 17 hodin a přednášet bude Veronika Hulíková, ředitelka Sbírky moderního umění z Národní galerie v Praze.
Letos si připomeneme výročí 100 let od smrti Franze Kafky. Městská knihovna se u této příležitosti prostřednictvím partnerské organizace Praha město literatury účastní projektu Kafka 2024, který vznikl z iniciativy Nadace Adalberta Stiftera už v roce 2022. Projekt má záštitu ministra kultury ČR a pověřenkyně spolkové vlády pro kulturu. Na webu Praha město literatury bude již brzy zařazena samostatná podstránka věnovaná Kafkovu výročí a aktivitám, které se plánují v Praze. Mimo jiné se uskuteční i několik akcí věnovaných dětem a mládeži, kromě přednášek a besed by to měla být i literární a výtvarná soutěž.
Zejména pro milovníky detektivek si Městská knihovna v Praze připravila cyklus přednášek zaměřených na kriminalistiku a nevyřešené případy.
Historií československé a české kriminalistiky zájemce provede emeritní policejní rada Miloš Vaněček 21. února od 19 hodin v Malém sále Ústřední knihovny.
19. března tamtéž bude Jaroslav Mareš se spisovatelem Alešem Česalem hovořit o třiceti letech marného pátrání StB po skutečné identitě tajemného Karla Nováka, jehož totožnost se nikdy nepodařilo bezpečně odhalit.
9. dubna pak bude Jaroslav Mareš s badatelem Karlem Dudkem hovořit o případu kameníka, co údajně zmizel v hoře Blaník a o pátrání po autorovi mystifikace.
Zdroj: Novinky - Městská knihovna v Praze (mlp.cz)
- ZPĚT -
