20. 6. 2024

ZLÍN 2024 – 8. ročník konference Média dětem, média s dětmi

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání uspořádala v úzké spolupráci se slovenskou Radou pre mediálne služby dne 5. června 2023 od 9:00 hodin v Sálu Ireny Ondrové Kongresového centra ve Zlíně již osmý ročník konference Média dětem, média s dětmi.

Konference se uskutečnila jako součást odborného doprovodného programu letošního 64. ročníku mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež ZLÍN FILM FESTIVAL 2024 v Sálu Ireny Ondrové. Letošní ročník se zaměřil na různé aspekty digitální gramotnosti a na hledání rovnováhy mezi životem v digitálním a reálném prostoru.

Konferenci úvodním slovem zahájili předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, pan Václav Mencl, a členka Rady pre mediálne služby, paní Anikó Dušíková.

Program konference sestával ze dvou bloků. První blok reflektoval nabytí účinnosti Aktu o digitálních službách (tj. problematiku ověřování věku uživatelů online služeb v zájmu ochrany nezletilých) a aktuální studie zkoumající psychologické aspekty hraní videoher. Druhý blok konference představil vlastní mediální tvorbu dětí jako prostředek mediálního vzdělávání.

Dodejme, že v rámci festivalu proběhl ve dnech 30. května až 5. června 2024 celý konferenční blok DĚTI BEZ HRANIC¿, jenž je určen zejména pro odbornou veřejnost z řad pedagogů, a konference Média dětem, média s dětmi byla (opět) jeho součástí.

 

 

První blok, moderovaný členkou Rady pre mediálne služby paní Andreou Cox, byl uveden příspěvkem Vilmy Huškové z Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která hovořila o Ověřování věku uživatelů v online prostředí.

Proč ověřovat věk on-line uživatelů asi všichni minimálně tušíme – pro dětského uživatele existuje v on-line prostředí řada rizik, např. riziko nevhodného obsahu, chování, kontaktní rizika apod.

Jak V. Hušková uvedla, omezování přístupnosti není žádný nový fenomén. Dříve existovaly nepřístupné filmy, institut televizní „hvězdičky“, a rovněž zakázané VHS. Nyní děti chrání systém labellingu a k němu přidružený divácký infoservis, vymezený časový úsek 6.00–22.00 hodin, rodičovské zámky (technická opatření zamezující přístupu k obsahu) a právě nástroje pro ověřování věku.

Dohled Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je stanoven zákony a jedná se zejm. o ochranu před pornografií nebo samoúčelným násilím. Opatření jsou stanovena úměrně možné újmě.

Současná praxe ověřování věku uživatelů v on-line prostředí spočívá především v tom, seznámit se s informacemi a potvrdit svůj věk. Ovšem sebedeklarace věku s sebou nutně nese nízkou efektivitu (děti mají tendenci obcházet zákazy). Proto se intenzivně hledají jiné cesty.

Ověření věku důkazem zahrnuje dokumenty jako jsou průkazy totožnosti: občanský průkaz (ID card), cestovní pas, rodný list, řidičský průkaz. Naopak platební karta představuje jen částečně spolehlivou metodu. Ověření věku může zajistit i souhlas rodičů nebo ručení autority (učitel, lékař) či garantovaní ověřovatelé (tj. služba zvenčí). Rovněž je možné ověření off-line (v „kamenné pobočce“ nebo na poště). Mezi prostředky ověřování patří i identita občana: mobilní klíč (eGovernment) či bankovní identita (https://www.identitaobcana.cz/).

Ke slovu dále přicházejí různé další postupy za využití nových technologií, jako je věkový odhad podle obličeje (systém YOTI – globální platforma digitální identity), behaviorální profilování (umělá inteligence – AI – analyzuje on-line aktivity, zájmy a přátele uživatele), v budoucnosti bude patrně možné ověření biometrických údajů ruky, hlasu, sítnice. Jak V. Hušková uvedla, již nyní existují i další pokusy o účinnou regulaci, např. služba pro live vysílání Twitch omezuje ty z uživatelů, kteří na různých platformách zadají různá data narození.

Kritérii rozhodování pro efektivní ověřování jsou pak zejména technická přesnost, odolnost vůči změnám (např. světelných podmínek – při ostrém světlo nebo naopak šeru by nemělo dojít ke zkreslení) a samozřejmě důvěryhodnost.

Dalšími kritérii jsou pak boj s diskriminací, ochrana osobních údajů (ukládání jen zcela nezbytných údajů, nutno respektovat soukromí uživatelů) a bezpečnost.

V současnosti byla zřízena pracovní skupina Evropské komise, která hledá optimální řešení ověřování věku pro celou Evropskou unii.

Závěrem V. Hušková zmínila projekt euCONSENT (https://euconsent.eu/home-euconsent-project/), portál BIK (https://www.betterinternetforkids.eu/) a evropskou osobní digitální peněženku (https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/policies/eudi-wallet-implementation).

 

V dalším příspěvku Viktória Norisová z Rady pre mediálne služby poskytla nový pohled na videohry v přednášce Videohry – strašák nebo užitečný nástroj.

Zdůraznila, že videohry nemají mezi rodiči dobrou pověst, protože si je spojují s násilím, závislostmi, špatnými známkami, obezitou, hazardem apod.  Děti ale videohry milují, jelikož jim dávají pocit, že mohou něco dokázat, že mohou rozhodovat samy za sebe, řešit úkoly. Videohry jsou pro ně zdrojem štěstí. Stejně tak ale mohou být formou úniku od problémů (doma, ve škole apod.).

Rizika hraní videoher samozřejmě objektivně existují, a jsou jednak fyziologická (špatné držení těla při sezení, namáhaní očí, málo spánku, hrozící obezita apod.), dále materiálně-technická (poplatky, možný únik informací) a konečně psychická (riziko závislosti). V případě skutečné diagnózy stanovené psychologem se však jedná pouze o 1 % populace, u níž je zaznamenána herní porucha. Zpravidla se ale jedná o důsledek již existujících problémů doma či ve škole (šikana, zneužívání, dysfunkční rodina či nedostatečně strukturovaný čas dítěte).

Pro aktivní hraní videoher hovoří dle V. Norisové řada důvodů: je zde přítomna interaktivita, která podporuje kreativitu a strategické myšlení. Videohry umožňují ponořit se do postavy. Mohou sloužit jako prostředek nejen rozvoje kognitivních funkcí, ale i emocionálního, sociálního a morálního rozvoje.

Při edukativních hrách je ovšem třeba mít na paměti, že hra by měla být v prvé řadě především opravdu hrou, na niž je teprve edukativní složka navázána. Hry mohou sloužit i k terapii či rehabilitaci.

V. Norisová závěrem zmínila „dospělácké výzvy“: zbavit se předsudků – videohra může být kvalitní (pravda, je náročné ji rozpoznat). Je žádoucí vést děti k finanční gramotnosti a kritickému myšlení, k rozvíjení digitální slovní zásoby, učit děti reflektovat, jak na ně hra působí, což může vést až k jejich seberegulaci. Důležitá je důvěra a uzavírání digi-dohod (ne digi-dohadů). A také může být přínosné hrát hry spolu s dětmi.

 

 

V závěrečném příspěvku prvního bloku Tomáš Ondrejka z Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) uvedl přednášku Ochrana nezletilých osob v online prostoru podle nařízení DSA (nařízení o digitálních službách). ČTÚ je za Českou republiku pověřeným koordinátorem pro dohled nad povinnostmi plynocími z DSA.

T. Ondrejka představil hlavní cíle DSA, jimiž jsou: regulace velkých platforem, posílení práv uživatelů, posílení transparentnosti, přístup k datům platforem, opaření proti nelegálnímu obsahu a systémovým rizikům, a konečně zapojení občanské veřejnosti.

Dle zjištění Masarykovy univerzity (MUNI) z roku 2022 tráví nezletilí ve věku 13–17 let denně na on-line platformách (prostřednictvím smartphonu) 4 hodiny 11 minut. Nejvíce se jednalo o Instagram (39 minut), TikTok (23 minut), YouTube (42 minut). Hrozí zde přitom kyberšikana, nebezpečné výzvy (tzv. challenges) či on-line predátoři. Pandemie onemocnění covid-19 tento trend on-line zábavy jen urychlila.

Hlavním rizikem je v dané souvislosti návykovost, neboť toto prostředí je záměrně koncipováno tak, aby zde uživatel strávil co nejvíce času (stimuluje návykové chování). Tím je generován příjem z reklamy, data uživatelů a síťový efekt (propojení), čímž se on-line platformy stávají atraktivní pro investory.

Nařízení DSA nově zavádí odpovědnost poskytovatelů platforem. V případě odhalených pochybení hrozí sankce až do výše 6 % celosvětového obratu.

T. Ondrejka zmínil tyto povinnosti poskytovatelů platforem: smluvní podmínky budou formulovány tak, aby jim nezletilí rozuměli (čl. 14), zavádí jednoduché oznamování nezákonného obsahu (čl. 16), zavádí funkci „důvěryhodní oznamovatelé“ (čl. 22), zavádí zákaz používat klamavé nebo manipulující on-line rozhraní (čl. 25), zavádí opatření, která zajistí vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochranu nezletilých osob (čl. 28). Rovněž zavádí zákaz reklam cílené na nezletilé osoby.

Povinnosti velmi velkých on-line platforem jsou stanovena následovně: musejí analyzovat systémová rizika (čl. 34), musejí přijmout cílená opatření na ochranu práv dítěte (čl. 35), a konečně musejí zajistit přístup k datům pověřeným pracovníkům (čl. 40).

V současné době probíhá za strany Evropské unie vyšetřování společnosti Meta Platforms pro podezření, že Facebook a Instagram mohou způsobovat závislost. Stejně tak TikTok, kde se dále může přidávat tzv. efekt králičí nory.

Chystané kroky Evropské komise počítají se zavedením jednotného evropského systému ověřování věku uživatelů (ověřování věku, nikoli totožnosti).

 

Druhý blok konference, moderovaný členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadimem Petrovem, zahájil Marek Poledníček příspěvkem 25 let dětského zpravodajství na Dětském filmovém a televizním festivalu Oty Hofmana.

M. Poledníček zdůraznil, že mnozí dnešní profesionální pracovníci v médiích a novináři začínali právě na tomto festivalu, v dětských redakcích. Tato dětská média, působící od roku 1995, představují zásadní přínos v tom, že zde děti pod dohledem a s pomocí dospělých sami vytvářejí mediální obsah. Nejsou tedy pouze pasivními konzumenty, ale stávají se tvůrci, což je neocenitelná zkušenost.

Během celého ostrovského festivalu je vydáván dětmi zpravodaj Ostroviny. Studenti ostrovského gymnázia vytvářejí a zveřejňují každý festivalový den aktuální informace, pozvánky a rozhovory.

Festival provází řada doprovodných akcí, mezi něž patří v posledních letech, konkrétně od roku 2015, i aktivity spojené s mediální osvětou, na nichž participuje i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

 

Další příspěvek patřil Kristině Volné, vedoucí webu ČT:D. Ta uvedla přednášku Jak udělat z Večerníčku hru aneb veřejnoprávní obsah na webu decko.cz.

K. Volná úvodem připomněla, že Česká televize není jen veřejnoprávní provozovatel televizního vysílání, ale že mj. provozuje i dětské webové stránky (https://decko.ceskatelevize.cz/), které mají propojení s televizními pořady. Následně se zamyslela nad tím, jak vytvářet zábavné vzdělávací obsahy, jaká jsou vlastně kritéria úspěchu v rámci takové tvorby, jaká je zodpovědnost tvůrců, a zda se tito náhodou při vytváření obsahů nestarají víc o rodiče než o samotné děti. ČT je pod drobnohledem veřejnosti a ta se o jejích projektech dozví, v dobrém i ve zlém.

Edukativní hry se dle vyjádření K. Volné v České televizi „testují na dětech“ s cílem zjistit odpovědi na otázky typu „Líbí se jim to víc?“ a „Naučí se víc?“. V tomto ohledu probíhá spolupráce s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy (MFF UK).

Pokud jde o samotné učení hrou, bylo zjištěno, že z edukativního hlediska není rozdíl mezi sofistikovanější hrou a prostým kvízem nebo animací. Pro děti jsou zajímavá videa, antropomorfizace a syté barvy, jednoduchá grafika. Uživatelsky hře prospívá, když má vtip a tzv. vede hráče za ručičku. Texty (návody, jak hrát) totiž děti na webu nečtou, a nebaví je ani dlouhá videa. Dle K. Volné zatím stále největším vynálezem pro formální vzdělávání zůstává „tabule a křída“.

 

Poslední přednášku konference přednesl Martin Mlčák z Televize T. G. M., která je školním projektem Gymnázia a JŠ Zlín. Jde o internetovou nekomerční školní televizi (bez reklam, bez nároku na honorář pro redaktory i vedoucí), která je volnočasovou aktivitou žáků, absolventů i externistů z řad mládeže se zájmem o žurnalistiku. První vysílání školních zpráv proběhlo už 12. března 2012.

M. Mlčák uvedl, že studenti se zapojují do školní televize z několika důvodů – např. z ryzího zájmu: již jako malé děti měli sen stát se reportérem či moderátorem. Dalšími motivy pak jsou ambice naučit se vystupovat a mluvit na veřejnosti, nebo touto cestou zlepšit vytváření svých vlastních videí. Někteří chtějí pomáhat a pracovat pro školu, zatímco jiné pohání zvědavost (kamarádi jim vyprávěli své zážitky).

Studenti však aktivitami ve školní televizi získají jakoby mimochodem i řadu dalších schopností – např. naučí se plánovat si čas, spolupracovat, vyhledávat, ověřovat a zpracovávat informace, a konečně vytvářet multimediální obsahy.

Ve školní televizi se zapojují všichni zájemci od primy až po maturitní ročník, přičemž týmy jsou smíšené – tj. sestavené ze zkušených redaktorů i začátečníků. Ti mladší a méně zkušení začínají textovými zprávami a vlastními fotografiemi.

Školní Televize T. G. M. spolupracuje s Českou televizí, a rovněž s Fakultou aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Je také oficiálním partnerem Czech-American TV za Zlínský kraj.

 

Závěr konference patřil diskusi k nastoleným tématům a výměně zkušeností mezi zástupci české Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a slovenské Rady pre mediálne služby.

 

 

Lenka Burešová

 

 

 

- ZPĚT -
predchozí
10. 7. 2024

Ještě jedno ohlédnutí za festivalem Jeden svět 2024

  Letošnímu ročníku festivalu dokumentárních filmů Jeden svět jsme se již jednou věnovali; jednalo se však o článek zacílený především na jeden konkrétní film (O karavaně a psech – o konci nezávislých médií v Rusku). Nyní bychom se rádi k festivalu ještě jednou vrátili a čtenářům webu Děti a média…
4. 7. 2024

Červencové pozvánky Městské knihovny v Praze

V červenci má tradičně řada poboček Městské knihovny letní uzavírku, to ovšem neznamená, že by Městská knihovna neměla přes letní prázdniny pro své malé i velké čtenáře připravenou celou řadu akcí.
20. 6. 2024

ZLÍN 2024 – 8. ročník konference Média dětem, média s dětmi

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání uspořádala v úzké spolupráci se slovenskou Radou pre mediálne služby dne 5. června 2023 od 9:00 hodin v Sálu Ireny Ondrové Kongresového centra ve Zlíně již osmý ročník konference Média dětem, média s dětmi.
17. 6. 2024

Projekt #GeneraceAI otevírá cestu k porozumění umělé inteligenci

  Když jsme přibližně před rokem na webu Děti a média poprvé psali o umělé inteligenci (AI) a jejím uplatnění, šlo o zcela nový fenomén, který si zájemci jen nesměle testovali, zejména proto, aby získali prvotní dojem, co to vlastně je AI a jaké jsou její možnosti a limity. A pravdou je, že…
11. 6. 2024

Opatření přijatá na podporu mediální gramotnosti v roce 2023

  Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání ukládá Radě pro rozhlasové a televizní vysílání povinnost, aby každoročně ve své výroční zprávě zveřejňovala informace o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu mediální…
následující




info@detiamedia.cz

Fórum webu děti a media