O umělé inteligenci se ve veřejném prostoru diskutuje zejména ve dvou kontextech. Jednak v souvislosti s tím, kolik nám umělá inteligence ušetří práce a v jakém rozsahu nám bude, a mnohdy už i je, nápomocna. Druhou stranou téže mince je obava z toho, že umělá inteligence bude někomu práci brát, tudíž že v důsledku jejího používání může vzrůst zásadním způsobem nezaměstnanost.
Druhý kontext, v němž se téma umělé inteligence nejčastěji zmiňuje, je strach z toho, aby umělá inteligence své stvořitele, tedy lidstvo, jednoho dne nezničila. Tedy umělá inteligence je líčena jako potenciální riziko pro člověka.
My si ale dnes uvedeme příklad toho, jak skutečně užitečná umělá inteligence může být, pokud ji umí odborníci správně využít. Zaměříme se na využití umělé inteligence v boji s mediální manipulací.
Akademici z Pedagogické fakulty olomoucké Univerzity Palackého v rámci týmu E-Bezpečí vytvořili aplikaci FactNinja, která za využití umělé inteligence analyzuje grafický obsah a hledá v něm manipulativní techniky, argumentační fauly a další neetické praktiky. S její pomocí lze analýze podrobit obrázek, plakát nebo třeba leták.
„Nástroj je navržen tak, aby analýzu prováděla plně umělá inteligence, bez jakéhokoli lidského zásahu. To zaručuje objektivitu a konzistenci výsledků,“ vysvětlil v tiskové zprávě vedoucí týmu E-Bezpečí Kamil Kopecký. „V době, kdy se neetické praktiky stávají běžnou součástí politických kampaní a marketingových strategií, je FactNinja neocenitelným pomocníkem pro všechny, kdo chtějí mít přehled o pravdivosti a etičnosti informací, které jim jsou prezentovány,“ doplnil.
Webovou aplikaci FactNinja může využít kdokoli, a to zcela zdarma a bez registrace. Do programu stačí nahrát jakýkoli obrázek a za chvíli vám umělá inteligence napíše, zda je podle ní reklama v pořádku, či skrývá něco neetického. FactNinja dokáže zanalyzovat běžnou reklamu, satiru, vtipné obrázky i jakýkoliv jiný grafický obsah. „Našeho AI ninju jsme vyzkoušeli také na příspěvcích různých politiků na sociálních sítích a sledovali, zda jejich vlastní komunikace také není manipulativní a neetická. I zde dokázal náš nástroj vygenerovat zajímavé výstupy, které poměrně přesně identifikovaly triky, kterých se autoři dopustili,“ dodal Kopecký.
FactNinja může najít uplatnění také ve školách. Mohou ho využívat učitelé mediální výchovy nebo českého jazyka a ukázat tak žákům, jak společnost ovlivňuje reklama a jaké manipulační techniky využívá. Dokáže také odhalit, jak reklamy pracují s emocemi, například se strachem.
Nástroj využívá k analýze technologii GPT-4 Omni, což mu umožňuje rozpoznávat široké spektrum manipulačních technik. I přes pokročilost technologie ale nemusí být analýza, samozřejmě, vždy naprosto přesná.
Program je dostupný zde: Fact Ninja AI by E-Bezpečí #factninjaAI
Na stejném místě lze nalézt i archiv již zpracovaných analýz.
Pro ukázku jsme z archivu vybrali následující předvolební plakát s analýzou, jak ji FactNinja zpracoval:
Tento obrázek obsahuje několik manipulačních technik a potenciálně neetický obsah:
Obrázek má za cíl manipulovat s emocemi diváka a nasměrovat jej k určitým závěrům, aniž by poskytl objektivní údaje nebo širší kontext.
Zdroj: Fact Ninja AI by E-Bezpečí #factninjaAI
- ZPĚT -
