Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – krátce SYRI – je instituce, která je postavena na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Pod jednou střechou sdružuje 150 vědců z těchto akademických pracovišť. Institut získává data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit.
Vědecký záběr Národního institutu SYRI je ale mnohem širší. Mezi oblasti zájmu institutu patří i kvalita vzdělávání v České republice. Na svém webu institut uvádí: „Cílem vzdělávacího systému je maximální rozvoj potenciálu všech žáků. V ČR existují silné vzdělanostní nerovnosti, které naplňování tohoto cíle brání. V institutu SYRI analyzujeme, jak lze omezit vzdělanostní nerovnosti a jejich negativní dopady, a to v běžných i krizových situacích (jako byla pandemie covid-19 s nuceným přechodem škol na distanční výuku). Zkoumáme mechanismy podpory účinné ve vztahu k různým žákovským skupinám, vyhodnocujeme možná intervenční opatření.“
V loňském roce se výzkumníci institutu zapojili do podnětné studie, která zkoumala vliv narativních videoher na jejich uživatele.
Narativní videohry jsou počítačové hry, které vyprávějí příběh podobně, jako to dokáže literární text nebo film. Každý rok jsou vydány desítky tisíc nových videoher a hraje je jen o něco více než každý třetí člověk. Videohry se stávají důležitou formou kulturní produkce, která ukazuje rostoucí rozmanitost žánrů, kultur a světonázorů. Hry jako takové stále častěji zobrazují témata, se kterými se setkáváme v každodenním životě – násilí, stereotypy, konflikty, a vytvářejí určitou formu reprezentace těchto témat. Mnoho videoher vystavuje hráče skutečným nebo fiktivním příběhům, které vybízejí k určitému pochopení zobrazených témat, jak je zvolili herní designéři. Hry zároveň poskytují hráčům možnost interagovat se zastoupenými tématy; což jim umožňuje tyto reprezentace zpochybnit a vytvořit si vlastní závěry.
Vědci z Národního institutu SYRI zdůrazňují, že narativní hry spoluutvářejí to, jak přemýšlíme o našem světě, a to jak v negativním, tak i pozitivním smyslu. Dle zjištění výzkumníků by se do budoucna tento nástroj dal použít i ve školství ve výuce.
Na základě prvotních analýz o narativních hrách a jejich účincích jeden z autorů studie, Ivan Ropovik z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy, uvádí: „Naše zjištění potvrzují, že narativní videohry jsou schopny ovlivnit postoje hráčů k tématům zobrazeným v těchto hrách. Přesvědčivé herní mechanismy, jako jsou stereotypy a smysluplná zpětná vazba, mají znatelný vliv na změnu postojů hráčů. Dopady videoher se přitom věkem hráčů lehce zmírňují.“
Ne všechny hry mohou měnit postoje hráčů, ale některé by se daly využít při vzdělávání. „Videohry mohou přispět k lepšímu a komplexnějšímu pochopení naší minulosti a společenských témat. Mohou také pomoci v konfliktních oblastech tím, že budou podporovat méně polarizované názory na klíčové otázky. Také v neformálním učení mohou poselství a mechanismy zabudované do videoher pomoci dosáhnout pozitivních změn, například podporou pozitivních názorů na ochranu našeho životního prostředí a následnou změnou chování,“ řekl Ropovik.
Jelikož videohry jsou značně rozšířené a někteří hráči u nich tráví hodiny denně, neměl by být jejich potenciál podceňován. Autoři studie doplňují, že narativní hry mohou snadno promlouvat ke klíčovým politickým nebo kulturním debatám. A stejně dobře jako k pozitivním cílům, mohou být použity a zneužity k politické propagandě.
Čím déle stráví uživatel s videem nebo videohrou, tím větší vliv mohou mít na jeho implicitní postoje. Velké komerční videohry, ve kterých hráči často tráví desítky hodin jejich hraním v neformálním prostředí, mohou být velmi vlivným médiem, pokud jde o to, jaká témata zobrazují a jak je zobrazují.
Studie naznačuje vztah mezi časem stráveným hraním hry a velikostí explicitní změny postoje. Z praktického hlediska jsou tedy videohry, které podporují pozitivní postoje, vhodné pro efektivní implementaci ve školním prostředí, a to i přes omezené množství času nabízeného ve třídě. Kromě toho zjištění výzkumníků naznačují, že videohry mohou být při změně explicitních postojů efektivnější než jiné formáty. Tato skutečnost sama o sobě může stačit k podpoře jejich používání ve vzdělávacím kontextu.
Zdroj: Studie: Videohry ovlivňují myšlení a názory hráčů
Odkaz na studii: Videohry a změna postojů: Metaanalýza - ScienceDirect
- ZPĚT -
