Před několika týdny byly Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy zveřejněny výstupy výzkumu, který prokázal, že desetina dětí ve věku od 11 do 14 let v České republice vykazuje příznaky závislosti na digitálních médiích. Jeho autoři současně zjistili, že zhruba půl milionu rodičů má klinické příznaky vyhoření, případně je tímto stavem ohroženo, přičemž jedním z rizikových faktorů je právě problémové používání digitálních médií jejich dětmi.
Výzkum sledoval vzorek 2 400 rodičů s potomky ve věku do 18 let, a přestože ukázal, že většina dětí využívá digitální média vyváženě, u části dětí a dospívajících se digitální technologie stávají hlavní náplní volného času.
„Díky výzkumu víme, že celkově šest procent dětí bychom mohli označit za závislé na digitálních médiích, ale u dospívajících ve věku jedenáct až čtrnáct let má příznaky závislosti na digitálních médiích dokonce každé desáté dítě,“ uvedla Kateřina Lukavská z Pedagogické fakulty UK a Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK.
Autoři výzkumu upozorňují, že děti ve světě digitálních technologií a médií potřebují podporu a vedení, což je ale pro rodiče, už tak zpravidla přetížené, vyčerpávající úkol. Mnozí rodiče tak pociťují chronickou únavu, podrážděnost a stavy, které mohou vést až k vyhoření v rodičovské roli.
Podle výzkumu je v České republice asi 120 tisíc rodičů s klinickými příznaky vyhoření. Dalších 360 tisíc je vyhořením přímo ohroženo. Jedním z rizikových faktorů je u rodičů právě problémové používání digitálních médií jejich potomkem.
Výzkumníci zjišťovali, co konkrétně rodiče stresuje: „Devětatřicet procent dotázaných se obává, aby nebyli pro dítě špatným vzorem používání obrazovek. Obdobné procento dospělých trápí, že jejich dítě prostřednictvím obrazovky konzumuje hloupé nebo nehodnotné obsahy,“ uvádí Lukavská.
Většinu rodičů trápí nadměrné a neregulované používání mobilů dětmi, obzvlášť jim pak vadí užívání mobilů ve školách. Tuto skutečnost negativně hodnotí i odborníci, psychologové, psychiatři a pedagogové.
Nevole odborné veřejnosti k faktu, že ČR jako jedna z mála evropských zemí dosud nepřistoupila k přijetí závazných pravidel pro používání mobilů ve školách, vedla zástupce občanského sektoru k podpisu výzvy adresované Ministerstvu školství:
„Jsme rodiče, iniciativy či spolky, které se zabývají digitálními technologiemi a jejich dopadem na děti. Touto výzvou oslovujeme Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), aby reagovalo na současný stav, kdy:
• až čtvrtina českých dětí ve věku 11-15 let a 15 % dospívajících hraje více než čtyři hodiny denně počítačové hry, což je považováno za rizikové. Sociální sítě užívá rizikově až 30 % dětí a téměř 50 % dospívajících (Zpráva o digitálních závislostech v České republice 2024). V nadužívání sociálních sítí pak patří mladí lidé v Česku mezi „premianty“ Evropy (STADA Health Report 2025).
• české školství zůstává bez jednotné národní strategie co se týče přístupu k mobilním telefonům a dalším technologiím ve školách. Nastavení pravidel týkajících se užívání technologií ve školách je ponecháno na základě legislativní úpravy z roku 2020 na dané škole, což vytváří nejednotnost, komplikuje rozhodování rodičů a zároveň vytváří dodatečnou zátěž pro školy, které si musí regulaci “vybojovat” samy. Přináší to také nekoherentní politiku a podporu pro preventivní programy a vzdělávání o digitálních rizicích. Plošnou regulaci mobilů na základních školách přitom podporuje většina Čechů (Median, říjen 2024) a také 73 % učitelů základních škol (březen 2025).
• vedle zhoršujícího se duševního zdraví dětí a mladistvých se průběžně zhoršuje také fyzická zdatnost. Jakkoliv se i na tomto stavu podílí vícero faktorů, nadměrné využívání digitálních technologií („screen time“) může být hlavní příčinou nedostatečné úrovně pohybové aktivity (Národní zpráva o pohybové aktivitě českých dětí a mládeže 2022).
Pozitivní efekt plošné regulace mobilů ve školách máme ověřen řadou studií i praktických zkušeností z okolních zemí. Meta-analýza vědeckých studií z roku 2024 ukázala statisticky významný pozitivní efekt zákazů mobilních telefonů na studijní výsledky žáků, přičemž účinek je výraznější u žáků s horšími výsledky (Beneito & Vicente-Chirivella, 2022; Beland & Murphy, 2016). Studie z Velké Británie pak prokázala, že zákaz mobilních telefonů ve školách odpovídá efektu podobného měřítka, jako kdyby žáci trávili o jednu hodinu týdně více ve škole učením.
Nejnovější výzkum z Norska (Abrahamsson, 2024) prokázal, že regulace smartphonů ve školách významně snížila výskyt kyberšikany a zlepšila celkové sociální klima. Podobné výsledky potvrzuje i studie z Nizozemska z roku 2025, kde 75 % středních škol zaznamenalo zlepšení koncentrace žáků po zavedení regulace, a počet škol vnímajících nevhodné používání technologií jako problém klesl ze 62 % na 29 %.
Česko zůstává jednou z posledních evropských zemí, která neřeší pravidla a regulaci užívání telefonů na školách. Způsob nastavování pravidel se sice v řadě zemí liší: jinak se přistupuje k otázkám, kde a jak telefony během školního dne uchovávat, či jak široce definovat výjimky, za kterých se telefony smí používat. Po diskuzích přesto dospěly země, k nimž jako k technologickým vzorům často vzhlížíme (Nizozemsko, Dánsko, Švédsko), k podobnému rozhodnutí: mobily ve školách potřebují hranice.
Situace mimo Evropu je podobná: po důkladné veřejné a odborné debatě zavádí regulaci smartphonů po celou dobu vyučování od září 2025 také třeba dvacetimilionový stát New York. Speciální zákon “distraction free law” přitom ve svém názvu přímo poukazuje na rušivý vliv smartphonů na soustředění.
Vzhledem k výše uvedenému jako zástupci občanského sektoru chceme, aby MŠMT:
1. Zavedlo plošná pravidla regulace
Vytvořilo národní standard pro regulaci chytrých telefonů a dalších osobních digitálních zařízení ve všech základních školách, který by:
• Zakázal používání mobilních telefonů během vyučovacích hodin i přestávek (s výjimkou zdravotních důvodů).
• Umožnil použití pouze na pokyn učitele pro vzdělávací účely.
• Byl doplněn vzděláváním o rizicích digitálních technologií.
2. Implementovalo doprovodné vzdělávací programy
Zajistilo financování a metodickou podporu pro:
• Systematické vzdělávání žáků o odpovědném používání digitálních technologií.
• Přípravu učitelů na implementaci a dodržování pravidel.
• Preventivní programy zaměřené na rizika spojená s digitálními závislostmi.
3. Poskytlo odborné zdůvodnění alternativního přístupu
Pokud MŠMT nechce zavést plošná pravidla, pak by mělo veřejně a přesvědčivě vysvětlit:
• Proč se Česko odlišuje od většiny evropských zemí a mezinárodních doporučení.
• Jaký alternativní, vědecky podložený přístup navrhuje.
• Jak hodlá řešit prokazované problémy s koncentrací, studijními výsledky a kyberšikanou.Věříme, že jasná pozice MŠMT pomůže nejen školám při implementaci pravidel, ale také rodičům, kteří se s touto problematikou denně potýkají. Společenské problémy vyžadují společenská řešení – koordinovaný přístup státu, škol a rodin je klíčový pro úspěšné zvládnutí výzev digitální doby.“
Výzva má třináct signatářů, mezi kterými jsou zastoupeny Asociace klinických logopedů, Asociace waldorfských mateřských škol, iniciativy Dětství bez mobilu, Digibalanc, Digiděti a další.
Do doby, než dojde k přijetí konkrétních pravidel pro školní prostředí, mohou rodiče, kteří chtějí proaktivně řešit nezdravý vztah svých dětí k digitálním technologiím, hledat podporu na portálu www.digirozhledna.cz, který jim kromě informací o problematice nabídne i praktické rady a nástroje. Za projektem stojí tým vědců vedený Romanem Gabrhelíkem z adiktologické kliniky 1. LF UK.
Služby portálu budou v plném rozsahu spuštěny v listopadu 2025.
„Cílem projektu je poskytnout rodičům i odborné veřejnosti ověřené, srozumitelné a prakticky využitelné nástroje, které jim pomohou se v tématu lépe zorientovat, nastavit zdravé hranice a podporovat děti ve vytváření udržitelných a pozitivních návyků při používání digitálních technologií,“ uvedl Gabrhelík. Projekt podle něj vychází z aktuálních vědeckých poznatků a staví na principech pozitivní rodičovské podpory, prevence a včasné intervence.
Zdroje:
DigiRozhledna | Váš průvodce na cestě k digitální rovnováze
- ZPĚT -
