Asociace producentů v audiovizi se společností Kantar zveřejnila studii Proměny českého audiovizuálního trhu, která mapuje situaci v české audiovizi k roku 2024 a nabízí srovnání s rokem 2014.
Studie primárně zkoumala, jak Češi tráví volný čas a jak významné místo má v jejich volnočasových aktivitách konzumace audiovizuální tvorby. Oproti roku 2014 byl nepřekvapivě zaznamenán pokles zájmu o návštěvu kina i sledování lineárního televizního vysílání, přičemž došlo k přelití zájmu ke službám video on demand (VOD), jejichž význam stoupl. Podíl těch, kteří VOD platformy sledují několikrát týdně, se za deset let zvýšil o 43 %. Nicméně v souhrnu je nejčastější činností ve volném čase stále sledování klasické televize a surfování na internetu.
Náctiletí diváci dávají jednoznačně přednost kratším formátům. Celkově tráví konzumací audiovizuálního obsahu v průměru 4 hodiny denně. Dívky tráví více času u seriálu, chlapci pak u gamingu.
Dvě třetiny osob ve věku 12–43 let si myslí, že lineární televizní vysílání je přežitek. Mezi osobami ve věku 60–80 let stejný názor zastává skoro třetina oslovených, což je určitě jedno z nečekaných zjištění výzkumu.
Nejvyhledávanějším typem obsahu v lineárním televizním vysílání jsou české filmy. Na dalším místě je zpravodajství následované zahraničními filmy a českými seriály.
Obrovským negativním zlomem pro návštěvnost kin bylo období pandemie covidu. Od té doby se sice návštěvnost stále pozvolna zvyšuje, ale dosud nedosáhla předpandemické úrovně. Motivací k návštěvě kina je specifický prožitek, který biograf nabízí. Návštěvy kina už ale nejsou masovou zálibou, nýbrž se stávají doménou filmových fajnšmekrů, kteří se významně více rekrutují z řad dospělých osob než z teenagerů.
Lidé v průměru zhlédnou za týden dva až tři filmy. První volbou technického zařízení je televize pro všechny věkové skupiny. Starší generace v menší míře sleduje filmy na počítači, naopak u teenagerů je počítač, tablet nebo mobil velmi frekventovanou volbou. Teenageři se na filmy nejčastěji dívají na VOD platformách.
Streamovací služby placené i neplacené využívá již drtivá většina české populace. Nikdy VOD platformy nenavštěvuje jen 17 % lidí. Z diváků, kteří využívají VOD služby, jich 16 % sleduje výhradně neplacené platformy. Ochota platit za videotéky se od roku 2014 výrazně zvýšila. Nechuť k placeným platformám je patrná s rostoucím věkem diváků. Diváci ve věku 12–27 let považují předplatné VOD služeb za standard.
Hlavní výhodu VOD služeb diváci shledávají v dostupnosti pořadů v originálním znění s titulky a v možnosti pustit si více dílů seriálu najednou.
Nejpopulárnější VOD službou je u nás Netflix, na druhém místě pak Voyo (dnes Oneplay).
Většina diváků sleduje domácí i zahraniční produkci, nicméně oproti minulosti se zvýšil podíl těch, kteří dávají přednost zahraničním filmům. Více než 40 % teenagerů sleduje téměř výlučně zahraniční produkci.
Oproti minulosti se zvýšil počet dílů seriálů, které diváci pravidelně zhlédnou. Většina diváků za týden sleduje dvě až tři epizody seriálů. Ovšem počet těch, kteří se dívají na šest a více dílů seriálů týdně, vzrostl za deset let trojnásobně.
Dvě třetiny dospělých sleduje seriály v televizním vysílání, stejný podíl teenagerů seriály sleduje na placených VOD službách.
Záliba mladých v kratších audiovizuálních formátech se projevuje i na preferenci stopáže epizod seriálů. Teenageři by uvítali, kdyby díly seriálů měly od 20 do 40 minut. Dospělí upřednostňují od 40 do 60 minut.
Dvě třetiny dospělých diváků preferuje u zahraniční produkce dabing, kdežto u mladších diváků je zřetelná obliba titulků.
Výzkumníci rovněž zjišťovali, jaké české filmy a seriály si respondenti vybaví. Je zajímavé, že z českých filmů si nejvíce oslovených jako zajímavý český film vybavilo snímek Vlny, který se vrací k událostem ze srpna 1968. Rovněž mezi teenagery byl nejčastěji zmiňován právě film Vlny.
Necelá polovina náctiletých ve studii deklarovala, že má zkušenost s filmovou výchovou v podobě promítání ve třídě nebo v kině. Bohužel více než čtvrtina teenagerů se s žádnou formou filmového vzdělávání nesetkala. Přitom dvě třetiny dospívajících by uvítalo, kdyby do výuky bylo zařazováno více audiovizuální tvorby. Domnívají se, že audiovizuální zpracování je vtáhne do děje více než psaný text.
Zdroj:
Full Report Kantar pro APA_24032025.pdf
- ZPĚT -
