Rada pro rozhlasové a televizní vysílání uspořádala dne 3. června 2026 od 9:00 hodin v Sále Ireny Ondrové Kongresového centra ve Zlíně již desátý ročník konference Média dětem, média s dětmi, nazvaný Výzvy a příležitosti mediálního světa.
Konference se uskutečnila jako součást odborného doprovodného programu 66. ročníku mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež ZLÍN FILM FESTIVAL 2026, jehož letošní ročník se zaměřil na nejaktuálnější témata spojená s otázkami bezpečnosti, efektivity a emancipace v online prostoru. Konference byla součástí odborného programu Impact PRO, která se zaměřuje na multidisciplinární propojení médií, vzdělávání a sociální oblasti s akcentem na ochranu a podporu dětí a mladých.
Ve třech panelech odborníci řešili např. rizika AI jazykových modelů, které dětem začínají nahrazovat skutečné přátele či terapeuty.
Konferenci úvodním slovem zahájil člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov.
I. BLOK
Záchranné kruhy digitálního dětství
Vystoupil Marek Vrbík, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu.
Moderovala Marta Smolíková, členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
„(…) už i batolata jsou uživateli digitálních technologií a zároveň i protagonisty audiovizuálních obsahů, které jejich nejbližší bez omezení online zveřejňují a streamují a dávají tak trvale všanc soukromí svých dětí. Jak vzdělávat rodiče, aby omezili podobné rizikové chování? Jaké nástroje ochrany nabízí zákonná regulatorní omezení? Jaká technologická řešení jsou veřejnosti k dispozici, aby bylo možné předcházet negativním dopadům?“
M. Vrbík o sobě uvedl, že z dnešního pohledu vyrůstal v digitálním středověku, zatímco dnešní doba je již úplně jiný svět. On ještě rozlišoval „reálný“ a on-line svět, ale toto rozdělení již pro mladší generace neplatí. Je třeba se orientovat v on-line rizicích, a orientovat se i v legislativě a regulacích. M. Vrbík se posléze věnoval zejména „výchově rodičů“, aby si tito dokázali vybalancovat on-line svět tak, aby svým dětem neškodili buď neznalostí a lhostejností nebo naopak přílišnými restrikcemi. Velkým rizikem zůstává zveřejňování fotografií dětí na sociálních sítích rodinnými příslušníky, což může přitahovat jak sexuální predátory, tak velké firmy cílící se svými produkty na dětské publikum. Regulace a restrikce jsou v těchto případech žádoucí. Řada dnešních dětských on-line uživatelů dnes již nejsou ultrapoučenými nerdy jako kdysi, ale pouze pasivními uživateli obrazovky; naopak zmíněné firmy s cílenou reklamou jsou znalostmi enormně vybavené. Je důležité mít povědomí o tom, co dětští uživatelé v on-line světě vůbec dělají / hledají. Oproti dřívějšku, kdy skoro každý viděl v kině ten samý film, je však dnes jejich pozornost velmi roztříštěná (absence sdíleného kulturního narativu versus žádoucí kulturní pestrost). Mnohdy je také on-line volně přístupný nelegální obsah, ať již tím, že je přístupný právě dětem (jimž není určen), nebo tím, že se jedná skutečně o něco zločinného (teroristický obsah apod.).
M. Smolíková poukázala na skutečnost, že data jsou dnes obrovským kapitálem a dochází k jejich odcizení; tázala se, jak zajistit jejich ochranu, i vzhledem k tomu, co o sobě mohou sdílet dětští uživatelé. M. Vrbík opět zdůraznil nutnost mít znalosti a přehled o vlastních datech (co kde sdílím), mít data technicky zabezpečena (kybernetická bezpečnost), plus zásadní roli by měly mít státní instituce, které by měly naše data chránit a vymáhat dodržování regulací. V případě rodičů „stačí tomu nevycházet vstříc“ a nerozhazovat svoje data bezmyšlenkovitě.
II. BLOK
Umělá inteligence jako nástroj, asistent i aktér
Vystoupila Eva Nečasová, spoluzakladatelka AI Dětem.
Moderoval Marek Poledníček, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Debata „o tom, jaké role zaujímá umělá inteligence v našich životech a jak moc ji můžeme pustit do svého soukromí. Stále častěji se hovoří o rizicích AI nástrojů, které jsou využívány jako snadno dostupní a laciní terapeuti, nebo hůře, jako náhražka přátel či partnerů. Kde jsou tedy hranice zdravého a bezpečného využití AI jazykových modelů?“
E. Nečasová hovořila o on-line edukačních projektech, jako je příběh fiktivní dívky Sáry, kolem které je autory daného vzdělávacího konceptu záměrně vystavěn celý život a příběh, přičemž dotyčná za sebou nechává výraznou digitální stopu v podobě blogu, deníku, aplikace WhatsApp apod., kde o sobě sdílí celou řadu osobních údajů. Snaha o vypátrání co nejvíce těchto údajů je cílem daného edukačního projektu. Na jejím příkladě si lépe představíme, jak si o nás lze ze střípků informací, které o sobě v on-line světě trousíme, utvořit v zásadě přesnou představu o nás samotných. V současné době existují tři metodiky, jak si děti mohou vyzkoušet vyhledávání dat (nejen) o Sáře a získat představu o rizicích sdílení údajů. Zmíněna byla i tzv. manosféra a téma incelů.
III. BLOK
Žijeme v digitálním ráji nebo v digitální džungli?
Vystoupili Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence a Tomáš Fürst, Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky, Univerzita Palackého
Moderoval Vadim Petrov, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
„Žijeme v digitálním ráji nebo v digitální džungli?“ Analýza „rizika plně digitalizovaného světa. Je nadsázkou nebo realitou, že naše životy mají v rukou lidé jako Elon Musk, Sam Altman či Mark Zuckerberg? Jsou pro lidstvo větším rizikem regulace online platforem, AI či sociálních sítí nebo nás snad mnohem víc ohrožuje jejich zdánlivá svoboda?“
V závěrečném panelu zazněly úvahy o „dějinných okamžicích“, o překotném vývoji společnosti od 19. století, kdy převratné vynálezy jako jsou spalovací motor, žárovka, elektřina apod. představovaly klíčové změny stávající civilizace. My jsme takovým zásadním změnám odvykli, ovšem nyní vstoupila na scénu další inovace – umělá inteligence. Možná jsme svědky dějinného převratu. O fenoménu je třeba vést diskuse – dosud nemámě vědecký konsensus o přínosech a rizicích. Nástup AI nelze nicméně zastavit, nelze si dát „pauzu“ za účelem promyšlení a domyšlení celého jevu, i když by o to jistě řada lidí stála. V tomto ohledu spolu přítomní živě diskutovali. Celosvětově nejsou hodnoty stejné, a těžko hledat nějakou jednotu v přístupu. Je zde rovněž problematika jazykových modelů, rozdíly mezi Evropou a Amerikou, potažmo Čínou apod.
- ZPĚT -
