Dne 24. února 2022 Ruská federace pod vedením prezidenta Vladimíra Putina napadla svého souseda, suverénní stát Ukrajinu, a tedy jakožto agresor rozpoutala válku v Evropě. Boje probíhají po celém území Ukrajiny, to znamená, že se bezprostředně dotýkají hranic Evropské unie a NATO, tj. i hranic se Slovenskem a Polskem. Situace je tíživá, vědomí lidského utrpení i reálně existujících rizik další možné eskalace konfliktu doléhá silně nejen na dospělé, ale samozřejmě v různé míře i na děti, které nežijí ve vzduchoprázdnu ani v nějakém uzavřeném, idealizovaném světě, ale potýkají se denně s realitou běžného života.
Děti také bývají intenzivními uživateli sociálních sítí, kde přicházejí do kontaktu s řadou (často) vyhrocených názorů a leckdy protichůdných informací (ačkoli pokud jde o aktuální konflikt, je česká společnost i politická scéna vzácně až obdivuhodně jednotná a stojí na straně napadeného). Děti rovněž mohou být konzumenty televizního zpravodajství, a ač dle výzkumů sledování zpráv nepatří mezi jejich oblíbenou ani běžnou činnost, v současné době se jejich zvyky v tomto ohledu mohou měnit. Děti také ledacos odposlechnou z hovorů dospělých, zkrátka jde o téma, před nímž ani v dětském světě nelze přes sebevětší snahu jen tak přibouchnout dveře. Zjitřená dětská fantazie navíc může situaci vymalovat ještě hůře, než jaká v dané chvíli doopravdy je.
Různými radami a doporučeními, jak s dětmi o nastalé neblahé situaci hovořit, se proto zabývá celá řada internetových článků i výstupů v televizi. Na ty, které se nám zdají být zajímavé a přínosné, se podíváme blíže, a pokusíme se je čtenářům webu Děti a média zprostředkovat.
Na prvním místě zmíníme článek (Jak) mluvit s dětmi o válce?, zveřejněný na webových stránkách Junák – český skaut, z. s. (https://www.skaut.cz/).
Skauting v Česku je součástí celosvětového skautského hnutí, založeného na počátku 20. století Robertem Badenem-Powellem v Anglii. Cílem hnutí je výchova mladých lidí k plnění povinností vůči sobě, svému okolí a vyšším principům a hodnotám. (zdroj: Wikipedia, cit. 27. 2. 2022)
Článek má přinášet rady především skautským vedoucím, ale jak je zde výslovně uvedeno, může být užitečný „například i pro pedagogy, dobrovolníky pracující s dětmi ve volnočasových organizacích nebo rodiče“.
Přehledně členěný text zdůrazňuje, že je třeba nepodceňovat potřebu dětí o tématu hovořit, a že je důležité dětem naslouchat, dát jim najevo, že nás jejich myšlenky a pocity zajímají. Dobrým začátkem je zeptat se, kolik toho již nyní vědí, doplnit jejich znalosti a pravdivě a věcně zodpovědět jejich dotazy. Není třeba zacházet do podrobností a vzbuzovat v dětech strach a obavy, nebo předjímat události a nastiňovat možné scénáře (které se pochopitelně nemusí naplnit). Postačí zdůraznění, že „násilí není dobrý způsob, jak vyřešit konflikt, stejně jako není v pořádku porušování práv druhých a práv mezinárodních“.
Článek rovněž hovoří i o potřebě vzbuzování soucitu s těmi, kdo jsou válkou dotčeni, i o tom, jak je dobré hovořit o možnostech pomoci, o dobrých lidech, kteří již pomáhají, i o tom, že se o naše bezpečí starají profesionálové (poznámka autorky – k poslednímu bodu lze zdůraznit, že ČR je součástí NATO, které zajišťuje kolektivní bezpečnost svých členů).
Článek rovněž poukazuje na existenci dezinformační (hybridní) války – k tomuto tématu se krátce vrátíme ještě závěrem článku. Je zde výslovně uvedeno: „Zejména skauty, skautky a starší veďme k tomu, kde hledat ověřené informace, případně jak si je ověřovat a rozeznat je od fake news. I dezinformační válka je součástí tohoto konfliktu a holky a kluky máme vybavit k tomu, aby jí nepodlehli.“ Tuto pasáž zdůrazňujeme i vzhledem k náplni našeho webu.
Celý článek je k dispozici zde: https://www.skaut.cz/jak-mluvit-s-detmi-o-valce/
K tématu existuje i další článek – nebo spíš infografika – Jak mluvit s dětmi o válce?, zveřejněný na webových stránkách Centra LOCIKA (https://www.centrumlocika.cz/).
Centrum LOCIKA pomáhá dětem, které zažívají násilí v rodině, ať už jako přímé oběti nebo svědci. LOCIKA chrání zájem dítěte a poskytuje mu i jeho rodičům odbornou pomoc. Cílem je minimalizovat dopady násilí v rodině na vývoj dítěte a nastavit jeho zdravé vztahy s oběma rodiči tak, aby mohlo vyrůstat v respektujícím rodinném prostředí. (zdroj: web společnosti, cit. 27. 2. 2022)
Nejde vlastně o plnohodnotný článek, ale zvolená barvená grafika může být přehlednější a poutavější, nežli suchý bodový výčet.
Uvádíme ji níže:
Článek a infografika ke stažení je k dispozici zde:
https://www.centrumlocika.cz/novinky/jak-mluvit-s-detmi-o-valce
Tématu se věnuje rovněž veřejnoprávní provozovatel ČESKÁ TELEVIZE, a sice v článku Ministerstvo dá školám návod, jak s žáky probrat válku proti Ukrajině. Radí i Skaut (článek je k dispozici zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/rusko-ukrajinsky-konflikt/3447306-ministerstvo-da-skolam-navod-jak-s-zaky-probrat-valku). Metodika ministerstva má obsahovat pět bodů.
Daný článek na webu České televize ze dne 25. února 2022 uvádí: „Ministerstvo školství připravilo pro učitele návod, jak by měli s žáky probrat současný ruský útok na Ukrajinu. Záměrem je podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) to, aby žáci nehledali vinu za útok Ruska na Ukrajinu třeba u svých spolužáků ruské či ukrajinské národnosti a aby děti lépe chápaly informace a souvislosti mezinárodního konfliktu.“ Jde tedy o pohled na válečnou situaci zas o něco jiným pohledem.
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na Facebooku, cit. 27. 2. 2022,
https://www.facebook.com/msmtcr/photos/a.424116564463550/2052703544938169
I zde se zdůrazňuje, že dopad událostí na dětskou psychiku nelze zanedbat: „Záplava informací o útoku Ruska na Ukrajinu může podle psycholožky Gabriely Dymešové z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vyvolávat v dětech strach. Z psychologického hlediska je podle ní situace podobná jako při vypuknutí covidové epidemie. Doporučovala by, aby rodiče děti zprávami nezahlcovali, vše by měli vysvětlovat tak, aby dětem dodali pocit bezpečí.“ Článek České televize uvádí odkaz na již výše zmíněné rady ze strany organizace Junák.
Na Junáka odkazuje i ČESKÝ ROZHLAS, konkrétně v článku Jak s dětmi mluvit o válce? Skaut organizuje živé vysílání nejen pro rodiče a učitele. Připojí se i Radiožurnál ze dne 27. února 2022.
I zde zazní názor, že „dětské fantazie mohou být horší než realita“. Petra Wünschová, ředitelka centra LOCIKA (na nějž odkazujeme výše) uvádí, že „prvním krokem je stabilizovat vlastní postoj“. Článek obsahuje krátký mluvený rozhovor s touto odbornicí, a hned v úvodu avizuje, že je k tématu „jak hovořit s dětmi o válce“ připravována ve spolupráci českých skautů, Centra LOCIKA a Radiožurnálu zhruba hodinová debata.
Článek je k dispozici zde: https://radiozurnal.rozhlas.cz/jak-s-detmi-mluvit-o-valce-skaut-organizuje-zive-vysilani-nejen-pro-rodice-a-8690913
Na již zmíněnou psycholožku Gabrielu Dymešovou odkazuje článek Dětský strach z války? Psycholožka radí, jak s nimi mluvit a co zakázat, zveřejněný na webových stránkách Seznam Zprávy (https://www.seznamzpravy.cz/).
V článku mj. zazní: Podle Dymešové mohou zprávy o útoku Ruska na Ukrajinu děti traumatizovat. Do jaké míry, záleží podle ní na věku dítěte, jeho osobnosti a představivosti i na tom, jak na informace reagují dospělí v jeho okolí. „Pokud se jedná o konflikt, kterému říkáme válka, tak to je jeden z nejhorších emocionálních zásahů do života a do pocitu bezpečí a jistoty dítěte,“ uvedla. Proto je důležité děti informacemi nezahlcovat. Psycholožka dále doporučuje, aby děti nyní příliš nesledovaly zpravodajství a televizi vůbec. Je třeba jim vysvětlovat, že žijeme v zemi, která je v tuto chvíli bezpečná, a že situací se zabývají lidé povolaní.
Článek je k dispozici zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-detsky-strach-z-valky-psycholozka-radi-jak-s-nimi-mluvit-a-co-zakazat-190257
V obecnější rovině, tj. nejen z pohledu dětí, ale i ustaraného dospělého, se válkou zabývá článek Strach z války zapnul naše radary. Je normální cítit úzkost, ale nejsme bezmocní, říká krizová terapeutka, zveřejněný na webových stránkách Deník N.
Deník N je český nezávislý deník založený v roce 2018. (…) Vzorem českého Deníku N je slovenský Denník N, jehož vydavatel poskytl know-how a drží třetinu akcií společnosti N Media, která Deník N vydává. Podle ratingu důvěryhodnosti médií, který každoročně zpracovává Nadační fond nezávislé žurnalistiky, patřil Deník N v letech 2019 a 2020 mezi nejkvalitnější česká média s nejvyšším hodnocením. V roce 2020 se Deník N umístil na třetím místě v anketě Křišťálová lupa v kategorii internetových zpravodajství a publicistiky. V roce 2019 dosáhl ve stejné kategorii druhého místa.
Psychoterapeutka a psycholožka Daniela Vodáčková, stojící u zrodu krizové intervence v Česku, zde radí, jak reagovat, jak se vypořádat s vlastními emocemi, a jak o válečné situaci mluvit s dětmi.
Psycholožka v článku uvádí: Některé situace (…) nelze řešit jinak než sdílením – nevíme, jak to dopadne, ale máme se k dispozici navzájem. Musíme o tom mluvit, nemůžeme v tom být sami, to je špatně. Líbí se mi třeba demonstrace na Václavském náměstí, myšlenka jít něco udělat, nebýt v tom bezmocně. Nebo jak si lidé dávají vlajky Ukrajiny na Facebooku, tím říkají: „Já se k tomu chci vyjádřit, chci dát najevo svůj názor.“ To jsou strašně důležité postoje, které spolu lidé sdílejí, a zároveň to jsou podpůrné postoje pro nás pro všechny.
Pokud jde o děti, je třeba situaci na Ukrajině nezamlčovat, netutlat, protože dítě stejně vycítí, že je něco špatně, že se děje něco závažného. Zeptá-li se dítě, zda bude válka i u nás, odpovídat v tom smyslu, že myslíme, že doufáme, že nikoli, ale že situace je nepřehledná, a proto je přirozené, že dospělí mají obavy.
Článek je k dispozici zde: https://denikn.cz/817544/strach-z-valky-zapnul-nase-radary-je-normalni-citit-uzkost-ale-nejsme-bezmocni-rika-krizova-terapeutka/
A pár slov závěrem… co je to HYBRIDNÍ VÁLKA
Situace se bezprecedentním ruským aktem agrese vyhrotila v posledních pár dnech, již roky však Rusko vede i tzv. hybridní válku se Západem, kam patří i Česká republika, která je ze strany Ruska dokonce uvedena na seznamu nepřátelských zemí (spolu se Spojenými státy americkými).
Proto ještě závěrem stručně vysvětlíme pojem hybridní válka, ačkoli toto sousloví již trvale rezonuje sdělovacími prostředky a pro nikoho snad již není nové.
Zjednodušeně, hybridní (hybrid warfare), alternativní či nelineární (non-linear war) válka je druh ozbrojeného konfliktu vedeného útočníkem za kombinace konvenčních a nekonvenčních prostředků, přičemž hlavní roli hrají nevojenské nástroje.
Mezi ně patří např. psychologické operace, informační válka a propaganda, kybernetické útoky, kriminální a teroristické aktivity, ekonomické sankce a další.
Vojenské akce útočníka probíhají nepřiznaně a jsou vedeny především nepravidelnými silami. Stírá se hranice mezí mírem a válkou, takže někdy není zřejmé, že válka již probíhá.
Všechny tyto aspekty hybridní války nám musí znít silně povědomě. Nyní je více než zřejmé, že jsme jim ze strany nynějšího agresora čelili již léta, a že se jednalo o součást dlouhodobé strategie. Jejím cílem bylo destabilizovat českou společnost.
V únoru 2021 schválila Bezpečnostní rada státu materiál s názvem Národní strategie pro čelení hybridnímu působení, připravený Centrem proti terorismu a hybridním hrozbám na Ministerstvu obrany. V něm se mj. jiné konstatuje, že původci hybridních hrozeb cílí na zranitelnost českých institucí a české společnosti, vždy pod prahem otevřeného ozbrojeného konfliktu. Intenzita těchto hrozeb, jejichž aktéry jsou především autoritářské a revizionistické velmoci s regionálními, či dokonce globálními mocenskými aspiracemi, se v posledních letech stupňuje díky rozvoji moderních technologií.
Lenka Burešová
