Dne 1. června 2017 se uskutečnil druhý ročník konference Média dětem, média s dětmi, který v rámci zlínského filmového festivalu pořádá Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Konference se tentokrát zaměřila na problematiku zpřístupňování audiovizuálního obsahu dětem se zrakovým a sluchovým postižením. Toto téma Rada pro rozhlasové a televizní vysílání považuje za dosud neprávem opomíjené. Z dozorové zkušenosti Rady je možné dovozovat, že většina provozovatelů vysílání, s výjimkou veřejnoprávní České televize, věnuje neslyšícímu a nevidomému dětskému divákovi zanedbatelnou pozornost.
Provozovatelé vysílání sice plní svou zákonnou povinnost zpřístupňovat pořady pro osoby se sluchovým a zrakovým postižením, ať již prostřednictvím titulků pro neslyšící či audiopopisů pro nevidomé, ale jen zřídka se zaměřují na dětské pořady. Lze také konstatovat, že si dostatečně neuvědomují specifické potřeby dětského diváka se smyslovým postižením.
Cílem konference Média dětem, média s dětmi tak bylo přiblížit odborné veřejnosti, a provozovatelům vysílání zejména, jaké jsou potřeby dětských diváků se zrakovým nebo sluchovým hendikepem.
Úvodní slovo konference patřilo Janě Kasalové, člence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která přítomné seznámila se zákonnými povinnostmi provozovatelů vysílání vůči osobám se sluchovým a zrakovým postižením a s dozorem Rady nad plněním těchto povinností.
Kateřina Červinková Houšková, tlumočnice do znakového jazyka, v rámci konference osvětlila odlišnost jazykové kultury neslyšících. Objasnila principy komunikace ve znakovém jazyce a podrobně popsala, s jakými problémy se setkávají děti se sluchovou vadou, jakým komplikacím čelí v rodinách slyšících rodičů a rovněž, jaké jsou možnosti rozvoje těchto dětí. Paní Červinková Houšková také přiblížila metody uměleckého tlumočení do znakového jazyka, včetně tlumočení hudby a divadelních představení. Tuto zatím jen v malém rozsahu uplatňovanou disciplínu představila i prostřednictvím audiovizuálních ukázek.
Přední český tyfloped Michal Kuchař ve svém příspěvku vysvětlil, co je to audiopopis pro osoby se zrakovým postižením, jaké techniky lze při tvorbě zvukového popisu audiovizuálního díla uplatňovat a jakým chybám se vyvarovat. Michal Kuchař zároveň nabídl historický exkurz do tvorby audiopopisu u nás i v zahraničí.
Druhý blok konference, který se zaměřil na projekty České televize, určené neslyšícím dětem, uvedl ředitel programu ČT:D Petr Koliha. Ten zdůraznil, že drtivá většina pořadů tohoto dětského kanálu je v současnosti zpřístupněna dětem se sluchovým postižením. Na Petra Kolihu navázala kreativní producentka České televize Zuzana Šimečková, která spolu s Radkou Kulichovou, expertkou na výchovnou dramatiku neslyšících, představila několik projektů, jimiž se Česká televize snaží netradiční formou oslovit neslyšící dětské diváky. Za pozornost v tomto kontextu stojí zejména pořad Hopsasa, který kombinuje mluvený projev a znakový jazyk a který neslyšící děti zapojuje jako přímé aktéry.
V závěru bloku České televize vystoupila režisérka Alena Derzsiová, která seznámila přítomné s projektem pohádek, které vznikly přímo ve znakovém jazyce. Zejména pak s úspěšnou pohádkou Nepovedený čert, která byla neslyšícím divákům v premiéře nabídnuta jako součást vánočního televizního programu.
Odpolední část konference zahájil blok Mediální výchova a děti se smyslovým postižením, v jehož rámci hovořil ředitel královehradeckého artkina Bio Central, Petr Vítek, o projektu Kino pro každého, jehož cílem je, aby i diváci se sluchovým a zrakovým postižením mohli sdílet filmové zážitky v biografu. Petr Vítek představil technická zařízení, jejichž prostřednictvím je možné tohoto cíle dosáhnout.
Závěrečný panel konference se šířeji zaměřil na média přátelská dětem. Šárka Fenyková, pověřená řízením Rádia Junior Českého rozhlasu, se zamyslela nad tím, jakou službu a funkci plní dětské rozhlasové vysílání ve vztahu k nevidomým dětským posluchačům.
Marek Salaba, zástupce Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, se v následujícím příspěvku věnoval opatřování zvukového popisu k filmům na DVD nosičích. Uvedenou možnost shledal jako ideální formu zpřístupnění audiovizuálních děl osobám se zrakovým postižením.
Poslední host, Zdeněk Bajtl, rovněž zástupce Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, představil projekt Knihovna Digitálních Dokumentů, díky němuž jsou pro nevidomé zpřístupněny tisíce knižních titulů.
