Rada pro rozhlasové a televizní vysílání na svém druhém zasedání v roce 2017 rozhodla upozornit provozovatele programu JOJ Cinema, společnost DONEAL, s.r.o., na porušení zákonného ustanovení, které zakazuje mezi 6. a 22. hodinou zařazovat do vysílání pořady, které mohou ohrozit psychický, fyzický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Upozornění bylo uloženo za odvysílání amerického filmu 12 let v řetězech dne 30. prosince 2016 od 18:00 hodin.
Tento historický snímek, který obdržel v roce 2014 Oscara za nejlepší film, vznikl podle autobiografického románu Twelve Years a Slave Solomona Northupa. Solomon byl v roce 1841 únosci vylákán do Wahingtonu, kde byl spoután a následně prodán do otroctví na americkém Jihu. Během následujících dvanácti let si prošel peklem. Zažil nejen nekončící dřinu na bavlníkových plantážích, ale rovněž nepředstavitelné fyzické i psychické týrání.
Děj filmu dopodrobna líčí život amerických otroků, kteří byli považováni za pouhý „majetek“ využívaný k tvrdé práci. V postavení, kdy nedisponovali žádnými lidskými právy, museli často čelit libovůli a krutosti svých „pánů“. Film se tak nevyhýbá scénám zachycujícím násilí, které bylo na otrocích pácháno, včetně bičování, bití i oběšení. Snímek staví na silné dějové složce, nikoli na vizuálním ztvárnění utrpení či smrti. Násilné scény nejsou v žádném případě samoúčelné, ale dokreslují skutečné poměry, které na jihu Spojených států v době otrokářství panovaly. Snímek jako celek má nepopiratelný edukativní a etický rozměr. Realisticky tematizuje zrůdnost rasistického otrokářského systému první poloviny 19. století. Zároveň prezentuje naději na změnu, hlavní hrdina se nevzdává a na konci filmu se mu podaří z otroctví osvobodit.
Film ovšem obsahuje i scénu, která zachycuje bičování nahé ženy připoutané ke stromu. Tato scéna poměrně rozsáhlé stopáže obsahuje naturalistické násilné záběry. Majitel plantáže se rozhodne „potrestat“ otrokyni, která bez jeho vědomí opustila pozemek. Poté, co mu žena oponuje s tím, že šla pouze pro mýdlo a nařkne ho z chamtivosti, se otrokář rozzuří a nechá ji brutálně zbičovat. Nejdříve se toho chce ujmout sám, ale váhá, protože má se ženou poměr. Nakonec k výkonu „trestu“ donutí Solomona. Má ale pocit, že Solomon ženu nebije dostatečně. Ohrožuje Solomona zbraní se slovy: „Budeš ji mlátit, budeš ji mlátit, dokud z ní nebude crčet krev a padat maso. Jinak tu zabiju každýho negra v dohledu.“ Solomon je tak nucen bičovat ženu silněji. Záběry zachycují ženin obličej zkřivený bolestí. Žena vzlyká a křičí. Když začne ztrácet vědomí, Solomon se zarazí. Otrokář mu sebere bič a sám pokračuje v trýznění ženy. Závěr scény ztvárňuje detailní záběry na hluboké, krvácející rány ženy.
Film byl odvysílán v podvečerním čase, kdy se lze důvodně domnívat, že u obrazovky budou přítomny děti. Popisovaná scéna, která trvala více než pět minut, sugestivním způsobem zachycovala brutální násilí páchané na bezmocné ženě. Utrpení, které oběť po celou dobu prožívala, působilo značně realisticky a tísnivě. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tak došla k závěru, že zhlédnutí pořadu mohlo u nezletilých osob vyvolat psychický otřes a následné trvalejší stavy úzkosti, a tím ohrozit jejich psychický vývoj.
Jakkoli je film nutno považovat za dílo se silným humanistickým poselstvím, je třeba při jeho zařazení brát v úvahu, že dětský divák není připraven na konfrontaci se scénou, která naturalisticky ztvárňuje mučení.
