Instituce sdružující evropské regulátory pro oblast audiovizuálních mediálních služeb EPRA (European Platform of Regulation Authorities) na svém 47. setkání, které proběhlo v květnu v Lucemburku, přijala finální podobu dokumentu nazvaného “Sítě mediální gramotnosti – pokyny“. Jedná se o dokument, který si klade za cíl představit seznam základních bodů, které jsou nezbytné pro vytvoření národních sítí mediální gramotnosti.
Materiál klade členským státům tyto úkoly:
1. Vyjasnit pozici národních regulátorů ve vztahu k propagaci mediální a informační gramotnosti
Srovnávací studie připravená pro 46. setkání EPRA ve Vídni došla k závěru, že podpora mediální a informační gramotnosti působí vůči klasické regulační činnosti jako doplněk, který
- zvyšuje právní vědomí ohledně existujících práv a omezení
- adresuje nově vznikající výzvy v oblasti
- chrání ústavní hodnoty
- posiluje schopnost občanů vědomě rozhodovat o vlastní konzumaci médií
V rámci dané snahy je nezbytné formulovat dostatečně flexibilní definici mediální gramotnosti, aby byla schopna pojmout případné budoucí technologické, sociální, politické, kulturní výzvy a změny.
Na vytvoření efektivní sítě mediální gramotnosti je nejdůležitější uvědomění si její důležitosti pro zlepšení funkčnosti a efektivity národních regulátorů – vzdělaní občané mohou podávat informovanější podněty a přimět tak trh k větší odpovědnosti.
2. Zmapovat současný stav mediální gramotnosti
Je možné, že vzhledem k šíři v současnosti často probíraných témat (disinformace, bezpečnost dětí online, ochrana dat) již existují inciativy či skupiny, které samy pracují na zvýšení mediální gramotnosti. Doporučuje se přistoupit ke konzultacím se subjekty mediálního trhu, což mimo jiné může sloužit i jako vhled do směru, jímž se subjekty a potažmo trh bude ubírat.
Oblasti, které je vhodné zahrnout do sféry zájmu:
- Média (vysílání, tisk, hry, komunitní média)
- Výuka (formální a neformální, všechny stupně)
- Komerce (společnosti a organizace, které závisí na digitálních transakcích)
- Digitální prostředníci (sociální sítě, vyhledávače)
- Občanská společnost (nadace, komunitní skupiny a sítě, odbory)
- Vládní sektor (ministerstva, knihovny, místní autority)
3. Vytvořit návrh vývoje sítě mediální gramotnosti tak, aby relevantní subjekty věděly, co mohou očekávat
Návrh by měl zejména osvětlit účel sítě mediální gramotnosti, vytyčit cíle a zodpovědět zásadní otázky:
- jaká bude velikost sítě a jaká budou členská kritéria
- jaká bude struktura a vedení
- jak mezi sebou budou členové komunikovat
- jak budou probíhat setkání členů
- administrativa (doporučuje se vytvoření malého týmu, který by se prvních pár let věnoval ustavení a zprovoznění sítě)
- finance (zkušenosti národních regulátorů, kteří již disponují určitým druhem sítě, uvádějí, že nároky na finance nejsou velké, ale i tak je třeba přistupovat k financování odpovědně)
4. Znovu zapojit subjekty mediálního trhu
Jakmile bude návrh na fungování sítě mediální gramotnosti hotov, je třeba zapojit relevantní hráče na trhu a získat jejich aktivní zapojení. Zde záleží na národním regulátorovi, jaké má vztahy s relevantními subjekty, někdy může stačit hromadná konzultace nebo setkání, jindy je třeba vyjednávat s každým subjektem zvlášť.
5. Povzbudit členy k řízení sítě mediální gramotnosti
Národní regulátoři, kteří již podobnou síť vyvinuli, uvádějí, že setkávání tváří v tvář přináší největší výsledky právě v podobě aktivního zapojení členů do chodu sítě za současného rozvoje vzájemných dobrých vztahů.
Někteří národní regulátoři rovněž uvádějí, že klíčem k úspěchu sítě mediální gramotnosti je umožnit jí přijímat vlastní rozhodnutí (k tomuto je ze začátku potřeba podpory ze strany právě národního regulátora).
6. Udržení nadšení
Rozvíjení a udržování vztahů s členy vyžaduje čas a zdroje. Pokud však členové uvidí pozitiva a stálý rozvoj sítě, je větší pravděpodobnost, že zůstanou aktivně zapojeni.
Pro demonstraci efektivity práce sítě mediální gramotnosti je třeba disponovat hodnotícími kritérii s odsouhlasenými postupy pro evaluaci její práce.
