V únoru tohoto roku zařazovala televize Óčko do svého vysílání upoutávku na soutěž „Ceny ARTUR“. Účastníci této soutěže natáčejí filmy o stopáži 3 až 5 minut na vybrané téma, resp. filmy vybraného žánru. V únoru tímto žánrem bylo DRAMA. Nejlepší natočené filmy jsou zařazeny do vysílání Óčka. Odvysílané snímky následně hodnotí odborná porota. Autor vítězného filmu získá cenu od Canonu.
Pro začínající filmaře či nadšence do audiovizuální techniky jistě atraktivní příležitost předvést své kvality. Soutěž lze určitě považovat za zajímavý příspěvek Óčka ke zvyšování mediální gramotnosti svých diváků. Problém ovšem je, jakým způsobem televize zájemce o účast v soutěži oslovila.
Upoutávka, patrně ve snaze předvést, co se míní filmovým žánrem „drama“, obsahovala audiovizuální sekvenci, která měla být jakýmsi tipem, jak by film mohl vypadat.
Sekvence, podkreslená dramatickou hudbou, rychle střídala obrazy, které přinášely násilný obsah. Ztvárňovaly hádku mezi mužem a ženou, přičemž mezi partnery docházelo k fyzickému násilí. Partneři se prali na posteli. Žena na muže plivala. Muž s ní cloumal, několikrát ji fyzicky přemohl a v závěru s ní silou hodil ke stěně, přičemž výraz ženy evokoval bolest a naštvání. Muž k ženě přistoupil, držel jí ruku před tělem a prudce uhodil pěstí do zdi těsně vedle ženiny hlavy a zeď prorazil. Upoutávka byla komentována slovy: „Natoč drama! Natoč a posílej! Posílej a vyhraj. Zjisti víc na artur.ocko.tv“.
Upoutávka explicitně vyobrazovala násilí probíhající mezi mužem a ženou. Její obsah se soustředil takřka výhradně na ztvárnění agrese. Hodnotíme-li upoutávku jako celek, pak je nutno konstatovat, že vyvolávala značně zneklidňující pocity a mohla mít až traumatizující efekt. Navíc je nezbytné zohlednit kontext a účel jejího odvysílání.
Účelem bylo pozvat zájemce k účasti v soutěži a ukázat jim, jak by asi mohlo vypadat drama, které se v soutěži očekává. Jinými slovy, odborná porota nejen že očekávala, ale zřejmě i schvalovala, že účastníci budou inscenovat scény plné násilí, agrese, brutality. Provozovatel, zařadí-li do vysílání v průběhu dne, kdy televizi běžně sledují děti a mladiství, takovou upoutávku, se od zobrazeného chování nikterak nedistancuje, naopak dává najevo, že téma a jeho zpracování je v dané podobě legitimní. Inscenování a natáčení agrese je tak stavěno na úroveň zábavy. Divák je fakticky nabádán k nápodobě, jelikož jsou mu zobrazené scény předváděny jako vzor. Tato skutečnost je o to závažnější, že cílovou skupinou hudebního programu Óčko jsou především děti a mladí lidé.
Na základě všech těchto zjištění rozhodla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání upozornit provozovatele programu Óčko na porušení ustanovení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., které ukládá povinnost nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, ohrožující fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.
