Počátkem listopadu se v Římě uskutečnila mezinárodní konference Media Education Summit, zaměřená na vzdělávání v oblasti médií. Setkání odborníků, zejména pedagogů a expertů z oblasti výzkumu médií a mediální teorie, umožnilo srovnání přístupů k mediální výchově napříč Evropou a představilo nejnovější poznatky z oblasti mediálního vzdělávání a jeho efektů.
Tato konference, pořádaná za přispění John Cabot University, měla významné české zastoupení, neboť zde, poprvé na mezinárodní úrovni, byl prezentován výzkum týkající se mediální gramotnosti české populace, který v letošním roce pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání zpracovalo Centrum pro mediální studia při Univerzitě Karlově. Nejednalo se však o jediný vědecký příspěvek, který byl v rámci konference prezentován a který nese českou stopu. Další z prezentovaných výzkumů, tentokrát pod záštitou Fakulty sociálních věd UK, byl zaměřen na aspekty mediální gramotnosti v českých romských rodinách. Z poznatků je možno uvést, že závěry zaznamenaly přístup pouze k limitovanému repertoáru médií, s čímž souvisí omezené možnosti návazných aktivit, znalostí a dovedností, a rovněž mizivý rodičovský dohled nad užíváním médií ze strany dětí.
Shrneme-li v obecné rovině převažující tematická zaměření zahraničních příspěvků, pak lze hovořit o reflexi aktuálního politického a společenského dění. Mnohá vystoupení informovala o probíhajících mediálních turbulencích spojených s uprchlickou vlnou a teroristickými útoky. Právě touto tématikou se podrobně zaobíral i příspěvek zaměřený na mediální vzdělávání v Itálii, který upozornil na stoupající populistické tendence v médiích v kontextu uprchlické krize dopadající významně na řadu italských regionů. Jistou zajímavostí bylo uveřejnění poznatku týkajícího se diverzity přístupu k internetu, kdy bylo zdůrazněno, že i v tak vyspělé zemi, jakou je Itálie, existují oblasti, zejména na jihu, kde doposud děti vůbec neznají internet.
Jed Melki, zástupce americké univerzity v Libanonu, se zaměřil na poznatky týkající se mediální výchovy v oblastech, které jsou zasaženy permanentními konflikty a nestabilitou, zejména pak v arabském regionu. Jeho závěr je poměrně předvídatelný. Mediální vzdělávání v daných oblastech nelze srovnávat se „západním“ světem, je zde potlačeno z důvodu aktuálnějších potřeb, a navíc je výrazně limitováno absencí vzdělaných osob, které by se mu mohly věnovat. V neposlední řadě pak negativní roli hraje i nedostatečná politická vůle.
Poměrně exoticky pak působilo, v kontextu převážně evropského zaměření konference, vystoupení Kwama Phillipse, který se zaměřil na mediální výchovu v oblasti thajského venkova, spočívající zejména v osobní zkušenosti prostřednictvím natáčení krátkých filmů, jak dětmi, tak dospělými.
Centrum pro mediální pluralitu a mediální svobodu (CMPF) při European University Institute ve Florencii představilo svou analýzu koncepcí a aktivit na podporu mediální gramotnosti v zemích Evropské unie, Černé hoře a Turecku. Studie hodnotila stav mediální gramotnosti z hlediska dvou základních dimenzí: individuálních kompetencí a státem garantovaného institucionálního rámce.
Podstatnou součástí této mezinárodní akce byl paralelně probíhající workshop – Youth media education summit (YMES 2016), který umožnil žákům a studentům z Říma a jeho okolí zúčastnit se tohoto summitu se svými rodiči. Za vedení oborníků mohly vybrané děti utvořit mediální obsah, který byl následně podroben rozboru a diskuzi. Oproti předchozím rokům, kdy se zaměření týkalo schopnosti vyjádření prostřednictvím tradičních a nových médií, bylo cílem vyprávět příběh na základě osobních zkušeností z vlastního prostředí.
Úkolem workshopu bylo prostřednictvím vlastní tvorby a získané praxe reflektovat roli médií v kontextu každodenní zkušenosti. Osvojení si dovedností utvářet obsah s ohledem na pestrost médií a rovněž získat si kritický vhled při hodnocení mediálního obsahu.
