Dne 19. září 2016 uspořádala Unie vydavatelů konferenci, zabývající se otázkou, jakou roli hrají tištěná média ve vzdělávání dětí a mládeže. Smyslem konference bylo dle pořadatelů vzbudit veřejný zájem o čtení periodického tisku dětmi a mladými lidmi s cílem podpořit jejich vzdělání a zvyšování úrovně jejich gramotnosti. Na půldenní konferenci, kterou zaštítilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a radní pro školské a evropské fondy Magistrátu hl. m. Prahy, se sešli zástupci Unie vydavatelů, vzdělávacích organizací, státní správy i dětští psychologové.
Konference byla zahájena úvodním slovem prezidenta Unie vydavatelů Tomáše Tkačíka, jenž zdůraznil nezastupitelnou roli tisku při výchově, vzdělávání i psychickém rozvoji dětí a mládeže. Slova se následně ujala Lenka Němcová, ředitelka odboru školství a mládeže Magistrátu hlavního města Prahy, která Tkačíka podpořila v důležitosti výchovy ke čtenářství, jež je dle ní nezbytné v dětech probouzet od útlého věku.
Prvním konferenčním příspěvkem byl poté příspěvek Jana Tučka, ředitele agentury STEM/MARK, který ve své řeči představil agenturní výzkumy týkající se čtenářských preferencí české mládeže, přičemž konstatoval, že mládež mající v dnešní době více možností pro trávení volného času upřednostňuje video a digitální média obecně před knihou či článkem v tisku. Poukázal také na výsledky průzkumů ukazujících na to, že rodiče dětem jednak málo čtou, jednak málo kupují tištěná periodika určená dětem, což následně označil jako jedny z možných příčin nízkých čtenářských preferencí české mládeže. Současně upozornil na selhávající roli českého školství ve vedení dětí ke čtení. Druhou přednášející byla Zuzana Janotová, která hovořila o čtenářské gramotnosti a její úrovni z pohledu České školní inspekce, jíž zastupovala. Konkrétně představila dvě mezinárodní šetření a jejich metodiku: PIRLS – mezinárodní šetření úrovně čtenářské gramotnosti žáků 4. ročníků základních škol a PISA – mezinárodní program zaměřený na zjišťování úrovně funkční gramotnosti 15letých žáků v oblasti čtení, matematiky a přírodních věd. Na výsledcích vzešlých z těchto výzkumů demonstrovala postoje mladých ke čtení, frekvenci, s jakou čtou, i faktory ovlivňující výsledky, kterých ve čtení dosahují. První blok konference uzavřela dětská lékařka z oboru psychiatrie Martina Celecká, která se ve svém příspěvku zabývala vlivem mediálních platforem na psychiku dítěte. Na jedné straně vyzdvihla potřebnost čtení v dnešním civilizovaném světě jakožto důležitý předpoklad pro rozvoj myšlení, učení, paměti a představivosti dětí, na straně druhé ze svého lékařského pohledu upozornila na zdravotní rizika nadměrného užívání digitálních médií. Současně se dotkla otázky, jak přivést děti ke čtení, přičemž zdůraznila, že číst se nelze naučit jinak než čtením.
Podobný názor vyjádřil i klinický psycholog Václav Mertin, který svým příspěvkem zahájil druhý konferenční blok, v němž prohlásil, že hlavním faktorem výchovy ke čtení je výchova v rodině a rovněž přístup školy. Následovalo vystoupení zástupkyň společnosti Scio Elišky Sovové a Kristýny Fischerové, jež společně představily úspěšné projekty podpory čtení u dětí mladšího školního věku s názvem Čtenář a Svět gramotnosti. V příspěvku prezentovaly také některá zjištění z dotazníkových šetření, ze kterých například vzešlo, že počet přečtených knih významně souvisí s tím, zda jsou žáci úspěšní v komunikaci i při řešení problémů, nebo že televize a počítač nemají negativní vliv na čtenářskou gramotnost, pokud na nich dítě netráví několik hodin denně. Konference byla zakončena příspěvkem ředitele Unie vydavatelů Jozefa Šabľa, který představil několik příkladů realizace projektů zaměřených na rozvoj vztahu dětí a mládeže k periodickému tisku v zahraničí. Současně zdůraznil, že současné školní vzdělávání klade důraz především na mediální výchovu ve smyslu získávání formálních poznatků o fungování médií, ale nevede k rozvoji vztahu dětí k tištěným médiím, což způsobuje, že děti a mládež hledají různé druhy informací v digitálních zdrojích, které ze své podstaty nejsou schopny garantovat kvalitu obsahu.
