Ve dnech 24.–25. listopadu 2014 proběhla v Budapešti konference Decoding messages (Dekódování zpráv) se zaměřením na mediální gramotnost, jejímž pořadatelem byl maďarský národní mediální regulátor (NMHH). Této konference se zúčastnila řada expertů a evropských odborníků, ať již z oblasti regulace médií, tak z nevládních organizací, kteří prezentovali veřejnosti své poznatky k problematice mediální gramotnosti a mediálního vzdělávání. Mezi přednášejícími se tak prezentoval například předseda slovenského regulátora prof. Miloš Mistrik či prof. Sirkku Kotilainen z University v Tampere.
Cílem bylo poskytnutí osvěty a výměna zkušeností a osvědčených postupů při mediální výchově, uplatňovaných v celé Evropě, zejména pak v zemích s bohatou praxí v této oblasti, tradičně ve skandinávských zemích a Nizozemsku.
V příspěvku norského přednášejícího prof. Ela Erstada (University of Oslo) byla zdůrazněna skutečnost, že v této zemi mají dlouhodobý, propracovaný systém výuky jako samostatný středoškolský předmět v rámci osnov předmětu digitální kompetence. Výuka klade důraz na tvůrčí činnost ve vztahu k chápání obsahu, tj. dekódování, prostřednictvím tvůrčího přístupu ke zpracování tématiky. Určitou kritiku postupu a stávající praxe, kdy tvůrčí činnosti jsou upřednostňovány, vznesl Sirkku Kotilainen z univerzity Tampere, který shledává, že tvorba obsahů, tj. kódování, není univerzální a absolutní cestou k chápání obsahu. Děti a dospívající by stejně intenzivně měli být vychováváni ke schopnosti efektivně dekódovat mediální obsah. V tomto kontextu není bez zajímavosti, že Finsko je zemí s nejstarší tradicí mediální výchovy na světě.
Pozadu nezůstali ani domácí přednášející, respektive maďarský regulátor, který se prezentoval projektem Magic Valley. Jedná se o středisko dětských aktivit, které nabízí možnost mediální výchovy hrou, a to v podobě vyzkoušení si natáčení filmu, reklam, případně rozhlasového vysílání či dabingu. V rámci exkurze v tomto středisku byli účastníci konference nejen seznámeni s podobou centra, ale mohli prakticky využít všech nabízených aktivit, například natáčení scény jízdy auta za použití tzv. zadní projekce, případně si v praxi vyzkoušet činnost redaktora novin či televizního zpravodajství.
Dalším z mediálních center, která byla na konferenci představena, byl německý institut JFF – Institut pro mediální vzdělávání v oblasti výzkumu a praxe, který byl založen v roce 1949 a od té doby se zabývá výzkumem a pedagogickou praxí v oblasti mediální gramotnosti.
Specifickým rysem JFF je provázanost mezi výzkumem a praxí. Výsledky výzkumu jsou základem pro vzdělávací modely, výukovou a kulturní práci s dětmi a mladými lidmi. Dochází tak k ojedinělé kombinaci výzkumu a praxe pod jednou střechou, a to s ohledem na fakt, že v rámci projektu prezentují své poznatky a zkušenosti mediální experti z celého Německa. Výstupem práce jsou vedle mediálních produktů jednotlivých dílen také řady odborných publikací.
Institut také disponuje samostatným mediálním centrem (Das Medien Zentrum) v Mnichově, které působí jako servisní organizace v domě Dětských činností (Haus der Jugendarbeit).
Zemí s bohatou praxí a tradicí ochrany dětí před možnými negativními dopady médií je Nizozemí, jehož zástupkyně Mary T. Berkhoutová seznámila publikum z pozice programové ředitelky Mediawijzer.net s činností nizozemského expertního centra pro mediální gramotnost. Těchto center je v Nizozemí několik, byť neexistují jednotné učební osnovy.
Centra se zaměřují na výchovu v oblasti médií a sociálních sítí, a to zejména v kontextu vyhledávání informací a práce s nimi. Zvláštní pozornost je věnována problematice dekódování mediálních obsahů. Mimo to centra organizují týden mediální gramotnosti, kterého se účastní řada organizací pořádajících akce na podporu mediální výchovy a vzdělávání. Součástí je pak organizace hry zvané Media Masters, určené pro děti ve věku 10–12 let, kterou hrají během týdne mediální gramotnosti ve školách.
Jiří Hadaš
