V roce 2010 se rozšířila působnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o některé povinnosti v oblasti mediální gramotnosti. V době, kdy Rada byla novými povinnostmi pověřena, nebyly v ČR dostupné výsledky šetření, které by poskytovaly ucelenou informaci o tom, jaká je úroveň mediální gramotnosti populace České republiky. Proto Rada rozhodla zadat zpracování výzkumu, který by na otázky související s úrovní mediální gramotnosti v ČR poskytl odpovědi. Výzkum zpracovalo v letech 2010-2011 Centrum pro mediální studia při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Tehdejší studie byla rozdělena na dvě fáze. V první fázi byla zkoumána mediální gramotnost populace starší 15 let, druhá fáze se následně zaměřila na osoby mladší 15 let.
Nyní, s odstupem pěti let, Rada rozhodla, že je na místě přistoupit k zadání nové studie, která by zhodnotila aktuální stav mediální gramotnosti populace ČR a mohlo by tak dojít k posouzení toho, k jakému posunu v úrovni mediální gramotnosti za pět let došlo. Aby bylo dosaženo maximální možné srovnatelnosti výstupů původní a nové studie, i nové zadání vycházelo z předpokladu výzkumu ve dvou etapách pro populaci 15+ a populaci pod 15 let s odlišnými metodologickými přístupy, reflektujícími potřeby a specifika zkoumané věkové kategorie respondentů.
Základním východiskem studie je definice mediální gramotnosti, jak ji formuluje Směrnice č. 2010/13/EU o Audiovizuálních mediálních službách, která říká: „Mediální gramotnost se týká dovedností, znalostí a porozumění, které spotřebitelům umožňují efektivní a bezpečné využívání médií. Mediálně gramotní lidé by měli být schopni provádět informovanou volbu, chápat povahu obsahu a služeb a být schopni využívat celé šíře příležitostí, které nabízejí nové komunikační technologie. Měli by být schopni lépe chránit sebe a své rodiny před škodlivým nebo urážlivým obsahem. Proto je třeba rozvoj mediální gramotnosti ve všech oblastech společnosti podporovat a pečlivě sledovat její pokrok.“
V dikci tohoto pojetí mediální gramotnosti se výzkum měl soustředit na sledování následujících oblastí:
(a) převažující reálný stav v rovině dovedností, znalostí a porozumění užívání médií z hlediska jejich efektivního a bezpečného využití;
(b) zvyklosti v provádění volby při využívání médií;
(c) představy hodnoty spojené s médii a jejich užíváním a produkty;
(d) představy o rizicích spojených s užíváním médií.
Výzkum měl být opětovně rozdělen do dvou etap, zvlášť pro osoby starší 15 let a pro osoby mladší 15 let:
1) Výzkum, který bude zacílen na osoby mladší 15 let, by měl být proveden metodou ohniskových skupin s tím, že skupiny budou sestavovány podle věku (předškoláci, mladší školní věk, starší školní věk).
2) Výzkum, který bude zacílen na osoby starší 15 let, by měl být proveden metodou dotazníkového šetření s tím, že konkrétní dotazy si nechá realizátor výzkumu předem schválit od zadavatele výzkumu. Počet respondentů by měl být minimálně 1000 osob, přičemž výběr osob by měl být kvótní, s kvótou na pohlaví, věk, vzdělání, kraj a velikost místa bydliště.
Jako zpracovatel studie byl vybrán opět CEMES (Centrum pro mediální studia při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze).
Na začátku června 2016 CEMES dokončil výstupy z první fáze studie, které vyhodnocují úroveň mediální gramotnosti osob starších 15 let. Celá studie je zveřejněna zde: Studie mediální gramotnosti osob starších 15 let.
Výstupy z druhé fáze studie, která zahrnuje osoby mladší 15 let, bude zveřejněna v září 2016.
- ZPĚT -
